16. listopadu 2017 Michaela Gelnarová

Extrémní sporty v USA

Letos jsem do USA zamířila s velkým předstihem. Už na konci července jsem se loučila s ČR a mířila za velkou louži. Tentokrát jsem ale neletěla přímo do Iowy, nýbrž do slunné Kalifornie. Jako výherkyně Fischlowitz cestovatelského grantu jsem dostala 5 000 dolarů na objevování kultury extrémních sportů v USA.

Program mého výletu byl nabitý – první den jsem vyzvedla auto v San Franciscu a hned zamířila do Yosemitského národního parku. Tam jsem strávila tři dny chozením po horách, objevováním spousty vodopádů a lezením po skalách. Z Yosemitu jsem se přesouvala na jih – přes King’s canyon do NP Sequoia. V Sequoie jsem navštívila jednu z místních jeskyní a taky jsem se pokusila (ne moc úspěšně) vtěsnat slavného Generála Shermana do jedné fotografie.

Po národních parcích jsem vyrazila na úplný cíp Kalifornie - do San Diega. Tam jsem měla tu čest se potkat s osmdesáti sedmi letým panem Fischlowitzem, sponzorem tohoto grantu. Bavili jsme se jak o mém nadšení pro adrenalinové sporty, tak o české vážné hudbě a samozřejmě o Grinnell College. To spojení, které v sobě Grinnelláci nosí, jednoduše překračuje všechny hranice i generace. 

Ze San Diega jsem se podél pobřeží vracela zpátky na sever. Zastavila jsem se v Los Angeles, kde v té době probíhal VANS US Open in Surfing, neboli jedna z tradičních mezinárodních soutěží v surfingu, BMX a skateboardingu. Tento event patří mezi mé nejlepší zážitky, protože v to, že jednou budu sledovat profesionální sportovce na Huntington beach, jsem doufala už od střední školy. 

Moje cestování v Kalifornii jsem zakončila v San Franciscu na hudebním festivalu. O den později jsem už seděla v letadle směřujícím na Havaj. Tam jsem prozkoumala nedaleké ostrovy na kajaku, úspěšně uběhla Spartan Race, proletěla se v helikoptéře a projela celý ostrov na mopedu. Celé mé cestování jsem zakončila ranním výšlapem slavných Stairs to heaven a v šest ráno (po 3922 schodech) jsem už sledovala jeden z nejúžasnějších východů slunce. 

Cestování jsem si užila naplno, ale když jsem nasedla do letadla směrem do Iowy (s namoženými snad všemi svaly v mém těle, vyhozeným a zpátky nahozeným ramenem a signifikantním spánkovým deficitem), nemohla jsem se dočkat toho naprostého klidu kukuřičných polí. Plná nadšení jsem se vracela po více než patnácti měsících zpátky na Grinnell. 

 

Všechny blogy

30. června 2018

Promoce

V půlce května jsem napsala finální test z ekonomie, vystavila závěrečný výtvarný projekt,...

Více
1. března 2018

Poslední semestr

Dneska naposledy píšu příspěvek z pozice studentky Grinnell College. Je to zvláštní pocit....

Více
16. listopadu 2017

Extrémní sporty v USA

Letos jsem do USA zamířila s velkým předstihem. Už na konci července jsem se loučila s ČR a...

Více
3. července 2017

Fotoreportáž ze Santiaga de Chile

Santiago je město kontrastů, mísí v sobě krásu hor, které jsou...

Více
2. března 2017

Studium v zahraničí

Malinké americké školy se pyšní volností výběru předmětů, kdy si každý student může jít za...

Více
21. listopadu 2016

“Ta nejistota, ta je nejhorší...“

Jsem velký fanoušek dobrodružství a adrenalinových sportů, to...

Více
1. července 2016

Na pláž nebo na stáž?

Je 7:50, já vstávám a na snídani si dělám čerstvý džus z místních pomerančů. Jsou slaďoučké...

Více
4. března 2016

Jak si vybudovat síť kontaktů

Je to jako včera, co jsem seděla v univerzitní tělocvičně spolu...

Více
15. listopadu 2015

Méně času, více povinností, duševní zdra...

Dneska jsou to tři měsíce, co jsem se vrátila na Grinnell. Druhý...

Více
30. června 2015

První rok hotov a dobrodružství přede mn...

Nemůžu uvěřit, že už je jeden ze čtyř let na Grinnellu za mnou....

Více
1. března 2015

Nabitý jarní semestr

Devatenáctého ledna mi začal druhý semestr na Grinnellu. I když se může zdát, že začátek pololetí...

Více
18. listopadu 2014

Vítejte v kukuřici

Když jsem se rozhodla, že půjdu trošku netradiční cestou a zvolím studium v zahraničí, měla...

Více
Zpět na hlavní stránku