Naši absolventi| Matěj Hlaváč| Přihlášky na Magistra
28. února 2020 Matěj Hlaváč

Přihlášky na Magistra

Vzhledem k tomu, že se můj poslední rok bakalářského studia blíží ke konci, řeším od začátku prosince přihlášky na navazující magisterské studium. Tuším, že by toto téma mohlo být zajímavé pro lidi, kteří v současné době procesem prochází nebo je čeká v následujících letech. Zkusím se proto podělit o svou zkušenost a probrat aspekty řízení, které mi přišly důležité.

V porovnání s příjmacím procesem na bakalářské studium, kde stačí napsat jedinou přihlášku kterou pak portál UCAS rozešle pěti předem vybraným univerzitám, je u příjmaček na magistra potřeba vypracovat přihlášku zvlášť na každý z programů. Počet přihlášek, které můžete podat je narozdíl od bakaláře defacto neomezený. Nicméně jedna přihláška stojí v průměru 80 liber (mírně se liší v závislosti na kurzu nebo univerzitě), což je potřeba vzít v úvahu, obvzlášť pokud se máte v plánu hlásit na víc míst. U přírodovědných oborů se pak přihláška obvykle skládá z životopisu,  motivačního dopisu a dvou až tří referencí (reference od akademiků jsou buď preferované nebo explicitně vyžadované). Já jsem si zatím podal tři přihlášky, všechny na programy nabízené Oxfordskou Univerzitou. Jako obykle, deadline pro odevzdání přihlášek je v případě Oxbridge výrazně dřív než u ostatních Univerzit, takže jsem musel všechny dokumenty dodat před desátým lednem tohoto roku.

Ze tří přihlášek jsem dostal jednu pozvánku na formální příjmací pohovor. Pohovor vedli tři akademici, vedoucí programu a dva docenti. Poté, co jsme si odbyli povinné zdvořilosti při konverzaci o cenách vlakových jízdenek mezi Oxfordem a Londýnem, začali dotazující klást konkrétnější otázky, zahrnující mojí motivaci ke studiu (“Jak vaše předchozí studium a jednotlivé předměty navazují na tento program?”, “Máte představu o výzkumu, který v současnosti probíhá v našem institutu?”), znalosti v oboru (“Co byl, podle vás, nejdůležitější objev v oboru za posledních 10 let? ”, “O čem byl poslední vědecký článek který jste četl?”) a předchozí relevantní zkušenosti (“Jaké výzkumné metody používáte při práci na bakalářce ?”). Přestože byli tazatelé během celého rozhovoru velmi přátelští a zdvořilí, můj celkový dojem byl, že se na Oxford nehodím a že horší výkon u pohovoru jsem pravděpodobně nikdy nepodal. K svému překvapení jsem následující týden obdržel e-mail s oficiální nabídkou. V e-mailu bylo rovněž uvedeno, že na přijímací komisi zapůsobil můj výkon u pohovoru, což mě vedlo k přesvědčení, že se jednalo pouze o administrativní chybu a záměnu jmen žadatelů. Před tím, než jsem cokoliv řekl rodině a kamarádům, jsem pro jistotu dvakrát volal na studijní oddělení, kde mi potvrdili, že o omyl nešlo.

Ve zkratce bych doporučil: zkuste přizpůsobit každou přihlášku konkrétně programu, na který se hlásíte. Snažte se ukázat, že máte v daném předmětu dobrý přehled, přečíst si nejnovější výzkum ohromně pomáhá. Vyhněte se obecným klišé, ve stylu „Od malička jsem snil o kariéře v XY.“ nebo „Mou hlavní motivací je pověst univerzity XY.“. U pohovoru nezoufejte, jestli z něj nebudete mít dobrý pocit-je navržen tak, aby otestoval vaše limity. U přijímaček na britské univerzity je většinou velký přetlak a víc přihlášek zvýší vaše šance na úspěch, pokud si to můžete dovolit. A konečně, magisterské studium ve Velké Británii (obvykle) trvá pouze 1 rok, což poskytuje jedinečnou příležitost získat mezinárodně uznávaný titul v polovině času, který je na to obvykle potřeba.

Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.