30. srpna 2019 Martin Mach

Poslední blog

Zkouškové letos proběhlo trochu jinak než loni. Ve třeťáku jsem měl mezi téměř všemi zkouškami čtyřicet osm hodin. Na poslední zkoušku jsem pak měl celých šest dní, což bylo příjemné, ale zároveň to byl podivný a únavný pocit, protože jsem nechal většinu práce úspěšně za sebou, ale nemohl jsem si oddychnout a dál jsem tomu dával sto procent. Letos to bylo podobně, ale prvních pět zkoušek jsem měl jednu za druhou během pěti dnů. Pak jsem měl čtyři dny pauzu, na kterou si vzpomínám jako na naprosto bizarní období. A pak už konečně konec.

Z nějakého důvodu jsem nikdy neměl pocit, že jsem maturoval teprve nedávno, žádný takový
sentiment tady nebudu rozvíjet, naopak. Na jedné straně trimestry, které jsou na Oxfordu mimořádně krátké a hektické, spolu s vacation (neplést si s holiday) ve zcela jiném prostředí natáhly každý trimestr pokaždé jako kdyby na celý rok a to obzvlášť v prváku.

Stejně jako maturita a odchod na vysokou školu, dokončení studia je velký krok a spolu s tím přichází velké změny skoro tak transformativní jako samotný příchod do Oxfordu. Mnoho novinek které mě čekají si ale ještě asi ani nedokážu plně představit. Jedno se ale nemění, stále se soustředím na matematiku a dále na programu je moje PhD. 

Jedna změna a zároveň výhoda je, že mám teď příležitost si všechno tak nějak znovu uspořádat. Je to trochu jako uklidit si po dlouhé době v pokoji, což byla ostatně jedna z prvních věcí, kterou jsem udělal, když mi skončila poslední zkouška. Kromě toho jsou tohle moje první volné prázdniny de facto od maturity. Během vysoké školy jsem si totiž vždy něco našel. Naposledy jsem například strávil celý červenec a srpen v Mnichově na stáži jako programátor.

Nakonec musím okomentovat své nově završené studium. Mezi hlavními obecnými benefity vzdělání
se dnes zmiňuje například kritické myšlení nebo problem-solving. Chtěl bych zdůraznit ještě jednu
dovednost, na kterou se, myslím, někdy zapomíná: jednoduše thinking big. Čtvrťák na Oxfordu mi dal
schopnost a sebedůvěru dělat dalekosáhlá zobecnění a uvažovat o mimořádně
velkorysých matematických konstrukcích. Těžko to mohu dostatečně vyzdvihnout, je to jako mentální obdoba létání.

Všechny články

30. srpna 2019

Poslední blog

Zkouškové letos proběhlo trochu jinak než loni. Ve třeťáku jsem měl mezi téměř všemi zkouškami...

Více
28. února 2019

Disertace a jiné záležitosti

Tento zápis píšu s vědomím, že je to můj předposlední. Až budu...

Více
15. listopadu 2018

Poslední rok a s tím spojené změny

Pomalu končí první trimestr mého posledního ročníku magisterského...

Více
29. června 2018

Poslední ročník přede mnou

Poslední trimestr tohoto roku byl plný anticipací, na konci mě...

Více
28. února 2018

Půvab Čechova komplexu

Term končí malým množstvím sněhu a teplotami mírně pod nulou. Celkem už mi zde uplynulo...

Více
15. listopadu 2017

Druhá polovina uteče rychleji

Magisterské studium se mi přehouplo za polovinu. Zítra se zúčastním...

Více
3. července 2017

Naprostá rutina

A to je konec šestého trimestru. Celý druhý rok uplynul rychleji než ten první, což mě ovšem...

Více
2. března 2017

Collatzova domněnka

Zimní trimestr je skoro pryč a spolu s ním mám za sebou spoustu nové matematiky. Už nemám žádné...

Více
15. listopadu 2016

Dělat matematiku

Je to víc než rok, co jsem sem pln očekávání přijel. Od té doby se spousta věcí změnila; kromě...

Více
1. července 2016

Bílá, růžová, červená

Když už jsem se neskromně domníval, že jsem pochopil anglické počasí (viz minulý blog), přišel...

Více
29. února 2016

Druhý trimestr již téměř za mnou

Jeřáb, o němž jsem psal v minulém příspěvku, z ničeho nic zmizel...

Více
16. listopadu 2015

Ageōmétrētos mēdeìs eisítō

Po dlouhém očekávání a mnohých překážkách jsem se konečně dostal...

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.