16. listopadu 2016 Marek Svoboda

V záplavě zpráv

Posledních několik měsíců – tedy vlastně nyní již více než rok – byly všechny hlavní události ve Spojených Státech spjaté s volbou prezidenta (nebo prezidentky). Byly to první volby, které jsem po celou dobu sledoval takto zblízka, během nichž současný prezident dokončil svá dvě volební období, a proto si Američané museli nevyhnutelně vybrat jeho nového nástupce.

Poslední takové volby, během nichž byl do funkce zvolen Barack Obama, jsem v roce 2008 sledoval z Evropy, takže tentokrát bylo neobyčejně zajímavé všechno moci sledovat z vnější perspektivy skrze média (pohled dostupný i komukoli mimo USA) a zároveň mít i vnitřní vhled člověka žijícího v USA. K jedinečnosti všemu přidalo také to, že jsem nyní v New Hampshire, tedy ve státě, který má během voleb výjimečnou roli jako první s primárkami a také jako tzv. „swing state“ – tedy jeden ze států, jejichž obyvatelstvo nemá jasně vyhraněnou podporu pro Demokraty či Republikány, a proto právě takovéto státy v Americkém volebním systému volby rozhodují.

Zdržím se komentářů se svými názory na samotný výsledek, nicméně bych rád zmínil několik svých osobních postřehů: tyto volby byly překvapivé v mnoha ohledech. Ukázaly především velký ideologický rozkol mezi různými společenskými vrstvami, ať už z pohledu genderu, věku, etnika či místa původu (město vs. venkov, sever vs. jih, imigranti vs. rodilí občané). Většina z mých přátel a spolužáků podporovala tajemnici Clintonovou, což se také zdálo být obecným trendem v amerických médiích. Navíc skoro všechny předpovědi dávaly více či méně vyšší šance na zvolení paní Clintonové. Tím pro všechny překvapivější byl pak samotný výsledek voleb, a to bez ohledu na toho, koho volili.

Následující den ve škole i mimo ni vypadal jako to, co si představuji pod slovy „den poté“. Lidé skoro vůbec nemluvili o ničem jiném. Někteří z mých spolužáků během dne jen těžko zastavovali slzy. Všichni se snažili pochopit, co se vlastně stalo a co to znamená. Většina z mých přátel osobně nezná žádné příznivce nyní nově zvoleného prezidenta Trumpa, a tak si na základě vyobrazení v médiích, prezentovaných myšlenek a diskutovaných návrhů představují tyto lidi jako rasisty, xenofoby, a bůhvíco ještě. Přestože se sám mezi tuto skupinu nepočítám, osobně několik Trumpových voličů osobně znám a ve skutečnosti to jsou velmi milí lidé, pro něž jsou důležité národní bezpečnost, fungující infrastruktura, a především jsou pak otrávení zkažeností (pokud ne zkorumpovanosti) současného politického systému v USA, což se týká obou vládnoucích stran.

Bez ohledu na to, zda jsou tyto obavy více či méně důležité než jiné, zdá se, že nečekanost výsledku voleb i přes tendence v populární kultuře zdůrazňuje fakt, že této části populace se poslední dobou nedostávalo tolik pozornosti, kolik se jí nejspíše dostat mělo: poselství Donalda Trumpa pro „mlčící většinu“ zřejmě nakonec dopadlo na úrodnou půdu. Jinými slovy, mnoho lidí se zřejmě cítilo zapomenutých, a tak abychom porozuměli jejich hodnotám a motivacím, domnívám se, že více než cokoli jiného se mezi sebou nyní musíme naučit opět komunikovat, aby nikdo neztrácel pocit možnosti participovat v americké demokracii.

Takový je můj osobní pohled na události posledních dní. Více o mých vlastních zážitcích z druhého ročníku medicíny napíši ve svém příštím, tradičněji pojatém příspěvku.

Všechny blogy

30. června 2018

Změna plánu

Ve svém předchozím příspěvku jsem hovořil o své nové laboratoři, kde jsem se chystal naplno...

Více
28. února 2018

Život doktoranda

Opět nová škola, nový život. Tentokrát to ale není zase tak úplně pravda – přešel jsem „jen“...

Více
15. listopadu 2017

Výsledek testu

Ve svém minulém příspěvku jsem do detailů popsal svoji studijní Odyseu se STEP 1, první atestační...

Více
3. července 2017

Přípravy vrcholí

Školní rok mi skončil v květnu a od té chvíle jsem téměř bez přestávky zavřený ve svém byt...

Více
1. března 2017

Krok za Krokem

Tento článek je reflexí nad bodem akademického života, v němž se zrovna nacházím, kdy cílevědomě...

Více
16. listopadu 2016

V záplavě zpráv

Posledních několik měsíců – tedy vlastně nyní již více než rok – byly všechny hlavní události...

Více
1. července 2016

(Další) 1. rok dokončen

Léto je konečně tady – a s ním i tolik zasloužený odpočinek. Právě uplynulý třetí semestr byl...

Více
24. března 2016

Co je medicína.

I když jsem právě dokončil druhé čtvrtletí (ve čtvrtkovém systému na Dartmouth, kde čtvrtým...

Více
30. listopadu 2015

Konečně medicína – se vším všudy

Kvůli tomuhle jsem celou dobu pracoval tak tvrdě – a teď je to...

Více
2. července 2014

Konečně bakalářem

To, co se mi před čtyřmi lety zdálo tak vzdálené, je nyní skutečností. Dokončil jsem čtyři...

Více
3. března 2014

Už se to blíží

Abych byl upřímný, moc se toho od mého posledního příspěvku nezměnilo. Jen jsem se posunul...

Více
15. listopadu 2013

Poslední rok na Kolumbii; Pre-Medikament...

Je to skoro neuvěřitelné, jak nedávno se to zdá, když jsem poprvé...

Více
24. června 2013

Tam a zase zpátky

Přestože se počasí v Paříži od mého posledního příspěvku až do odjezdu příliš nezměnilo, měl...

Více
1. března 2013

Za klasikou do Evropy

„Ahoj, prosím tě, omlouvám se, že jdu pozdě – já jsem tu nějak zabloudil, ještě tady to metro...

Více
19. listopadu 2012

Stále něco nového

Na začátku tohoto příspěvku bych si dovolil vrátit se ještě o něco dále, nežli jen na začátek...

Více
1. července 2012

Stav po prvním poločase

Před více než měsícem skončil můj druhý školní rok na Kolumbijské univerzitě (dva stále zbývají)...

Více
29. února 2012

Vždyť je teprve únor!

Přesněji řečeno, 29. únor. A i přesto jsem si včera uvědomil, že se příští týden blíží „midterm...

Více
12. listopadu 2011

Třetí semestr

Pořád mi připadá, jakoby semestr ještě pořádně ani nezačal, a do poslední přednášky před závěrečnými...

Více
25. června 2011

Na chvíli zase doma

„A jaké to vlastně je, studovat v té Americe?“

Více
7. března 2011

Život na malém ostrově zvaném Manhattan

První semestr už mám za sebou, z toho druhého mě ale ještě větší...

Více
19. listopadu 2010

Za bránou do nového světa

Když jsem se koncem srpna chystal na cestu do Spojených států, vůbec jsem netušil, co mě čeká....

Více
Zpět na hlavní stránku