Naši absolventi| Marek Skalník| Závěr univerzitního studia
16. července 2019 Marek Skalník

Závěr univerzitního studia

No, myslím, že jsem to zvládl. Právě jsem obdržel e-mail od univerzity, ve kterém se píše, že výsledky z posledního ročníku jsou nyní k dispozici v online databázi. Nicméně, přestože se přímo na své známky koukám skrze svůj monitor, celá záležitost mi stejně připadá neskutečná. Přijde mi, že tyhle tři vyčerpávající roky, plné nových zážitků, uplynuly bleskovou rychlostí, přičemž se nic podstatně nezměnilo. Stále si pamatuji svůj první den na univerzitě v Manchesteru, jako by to bylo včera. Když se ale nad tím opravdu zamyslím, objektivně nemám mnoho společného s mým 19letým já. Od počátku mého studia jsem poznal nové lidi, našel řadu zájmů, a obecně měl možnost vyspět v mnoha ohledech. Když na to tak zpětně nahlížím, uvědomuji si, že skutečnost je podstatně jiná, než jsem zprvu myslel. Tudíž bych nyní chtěl systematicky svou univerzitní cestu rok po roku rozebrat, zamyslet se nad tím, co se v každém roce událo, a konečně celou tuto životní etapu uzavřít.

Navzdory tomu, že první rok nerozhodoval o klasifikaci titulu, podle mého názoru byl ze všech nejtěžší. Přechod z vysoké školy na univerzitu byl opravdu drastický. Domnívám se, že důvodem pro kontrast obtížnosti není obsah, nýbrž jeho intezita a metoda učení. Například během 3měsíčního úvodu do ekonomie jsme prošli ekvivalent 2letého předmětu IB Economics HL. V tomto ohledu lze říct, že univerzita je víceméně 8krát časově náročnější. Klíčovým rozdílem nicméně byl styl učení a získání informací. Na rozdíl od střední školy nejsou přednášky vždy dostačující, čtení většinou není specifické a je na studentovi, aby určil, co je třeba číst a s jakou prioritou. Z toho důvodu jsem musel změnit svůj přístup ke vzdělávání – z pasivního učení na osobní iniciativu a aktivní výzkum.  Zajímavé je to, že tyto principy také uplatňuji i v každodenním životě; např. přijde mi snazší zůstat v obraze v rámci světových událostí a obecně získávat nové informace.

Počátkem druhého roku, jakmile jsem si zvykl na nový studijní režim, se můj každodenní život zklidnil. Začal jsem mít spoustu volného času a zároveň byl schopen udržet vynikající výsledky. Nicméně během několika týdnů se tyto okolnosti velmi rychle změnily, a než jsem se vzpamatoval, měl jsem plné ruce zasíláním přihlášek na jednoroční praxi, které ve Velké Británii říkají Industrial Placement. Během této doby jsem se také rozhodl změnit svoji specializaci na finance a ekonomii, jelikož jsem objevil své nadšení pro práci s čísly. Zpočátku jsem očekával, že se zaměřím na inovaci a podnikání; ale upřímně řečeno, vůbec mi to nevyhovovalo. V průběhu této radikální změny čas plynul rychle, a než jsem se mohl adekvátně přizpůsobit, první semestrální zkoušky byly za rohem. Na začátku zkouškového období jsem se ocitl v pozici, kdy jsem se musel rozhodnout mezi zasláním přihlášek na preferované stáže a dosažením výborných akademických výsledků. Rozhodl jsem se pro to druhé. Ztráta možnosti praxe rozhodně nebyla ideální, ale podle mého názoru ji lze nahradit ostatními aktivitami. Na druhou stranu špatné výsledky jsou nenapravitelné. Při mém rozhodnutí jsem vzpomínal na nářek studentů z vyššího ročníku, kteří kvůli přihláškám nezvládli první semestr, a tudíž jsem zkoušky nechtěl ponechat náhodě. Druhý semestr už proběhl bez problémů, a to především kvůli tomu že přechod na finanční zaměření bylo jedno z nejlepších rozhodnutí mého života. 

Třetí rok byl relativně jednotvárný. Vzhledem k tomu, že klasifikace titulu je především založena na výsledcích z posledního roku – specificky 67% – rozhodl jsem se kompletně soustředit na studium a univerzitní práci. Jelikož jsem již během této doby měl zajištěné magisterské studium, přišlo mi to jako optimální rozhodnutí. Jak se později ukázalo, plán se vyplatil v jednom ohledu, ale v druhém již bohužel ne. Podařilo se mi absolvovat bakalářské studium se známkou First Class (ekvivalent českého červeného diplomu) a jedny z nejlepších výsledků v několika předmětech. Nicméně kvůli nečekaným okolnostem jsem musel magisterské studium odložit na následující rok, na což jsem rozhodně nebyl připraven. 

Přestože celý proces nebyl jednoduchý, rozhodně jsem si ho užil a bez váhání bych celé studium zopakoval. Momentálně si ještě nejsem jistý, jak moje blízká budoucnost bude vypadat. Každopádně jsem přesvědčen, že bez ohledu na to, kde eventuálně skončím, moje univerzitní studium bude neocenitelným přínosem jako důkaz mé snahy a vytrvalosti. Tímto bych také chtěl poděkovat Nadaci The Kellner Family Foundation a jejím zaměstnancům, především paní Halfarové, bez kterých by tato jedinečná příležitost nebyla možná. 

Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.