Konec zimního semestru a příchod jara

I když jsem příznivcem spíše teplejšího a slunečného počasí, nemohu říci, že by se mi letošní zima vůbec nelíbila. Po roce jsem se vydala opět na hory. S loňským pokusem naučit se na snowboardu, který mě sice bavil, ale skončil velkou modřinou, jsem se pro jistotu letošní zimu rozhodla pro lyže.

Zimní období však pro mě znamenalo především vrácení se do dětských let. Jakmile napadla pěkná hromada sněhu, vzala jsem synovce a vydala se spolu s ním a jeho malými přáteli bobovat.
 
Přes všechny zimní radovánky a dovádění s prckama ve sněhu však nejdůležitějším bodem bylo, jako celé tři předchozí roky, soustředit se především na školní povinnosti, plnění zápočtů a zkoušek.

Až na pár výjimek, uplynulý zimní semestr ve škole proběhl relativně v poklidném duchu. Téměř celý listopad jsem strávila vysedáváním v knihovně a čtením různých titulů od řady výjimečných osobnostní, abych následně byla schopna sepsat všemožné seminární práce, které si na nás profesoři přichystali. Během prvních čtrnácti prosincových dnů jsem úspěšně napsala všechny testy potřebné k udělení zápočtu, a tak jsem si mohla užít během Vánoc chvilku klidu v rodinném kruhu. Avšak, ten netrvá věčně…

S koncem prosince přišel Nový rok, a s ním i zkouškové období v plném proudu. I když jsem se některých předmětů obávala a říkala si, že v žádném případě nemám šanci zkoušku udělat,
23. ledna bylo hotovo. Do začátku letního semestru mi tak zbývaly necelé dva týdny. Volné, jak by se na první pohled mohlo zdát, však nebyly. Vzhledem k tomu, že jsem na začátku ledna šidila práci, musela jsem si napracovat pár hodin.

Na letní semestr jsem se těšila už od začátku toho zimního. Důvodem není žádná mimořádná událost, ale jarní měsíce, s nimi příchod jara, rozkvetlé louky, sluníčko a teplo.

14. března mě čeká první konzultace s vedoucím mé diplomové práce. Vybrala jsem si téma „Komparativní analýza platebních systémů zemí EU“. Na psaní se docela těším, je to téma zajímavé, tak snad se mi ta diplomka povede stejně dobře jako bakalářka.

Zdraví Marcela