Spolu s koncem června pro mne přišel i konec života ve Velké Británii. Po dvou studiem a zážitky nabitých letech jsem musel této zemi říct konečné nashledanou. Finální semestr byl jeden z nejvíce stresových období, jelikož kromě devíti zkoušek jsem se musel (a dodnes musím) zabývat evropskou byrokracií, kterou již nepočítám v hodinách ale ve dnech, a to vše kvůli snadnému a bezproblémovému přestupu z Anglie na univerzitu ve Francii.

Zdali jsem zvládl všechny dokumenty vyplnit přesně tak, jak si to úředničtí Francouzi představovali, to se dozvím asi až v září, kde při nejhorším scénáři nebudu mít kde bydlet. Avšak to, že jsem prošel všechny závěrečné zkoušky, mi už univerzita potvrdila telefonicky, a tak si můžu užít letní prázdniny alespoň v tomto smyslu bez stresu.
Pokud bych měl krátce shrnout život ve Velké Británii, tak můžu s klidným a čistým svědomím a vědomím konstatovat, že jsem tuto dobu maximálně zužitkoval – naučil se mnoho nových věcí (studijních i volnočasových), pomáhal jsem ve zdejší komunitě, zúčastnil se různých soutěží, poznal nové přátele a nová místa. Británii jsem si doopravdy oblíbil, a tak pevně doufám, že budu mít ještě někdy v budoucnu tu příležitost, strávit zde více než jen čtrnáctidenní dovolenou.  

Univerzitní povinnosti mne však nenechají spát ani o prázdninách. Jelikož alespoň jednou během letních prázdnin musíme absolvovat letní stáž v nějaké firmě, zkusil jsem letos své štěstí v České republice. Byl jsem přijat na letní stáž do mezinárodní firmy vyrábějící a dodávající cement, kamenivo a beton, kde budu po boku předsedy představenstva pracovat nejspíše ve strategickém managementu na přiděleném projektu. Věřím, že budu mít šanci nejen nahlédnout do mezinárodního byznysu pro mne z velmi odlišné perspektivy, ale též věřím tomu, že se zde naučím mnoho nových věcí, které budu moci využít při dalším studiu managementu.

A tak mne tedy čeká aktivní léto, kdy kromě práce a byrokratických záležitostí ohledně Francie se začnu pomalu připravovat na nový jazyk, nový styl učení a nové prostředí.

Držte mi, prosím, palce!