2. března 2016 Kristýna Hříbalová

Ekonomie pod drobnohledem

Ne nadarmo se říká, že s každým dalším rokem na univerzitě trávíte v knihovně více a více času. A proto bych se ráda v tomto článku věnovala jednotlivým předmětům, které tento rok studuji.

Jak jsem již psala v minulém příspěvku, všechny letošní předměty jsou celoroční, a tak máme možnost se jednotlivým předmětům věnovat více do hloubky. Díky tomu si mohu dobře vybrat, na co bych se chtěla zaměřit při budoucím magisterském studiu.

Základem mého rozvrhu je mikroekonomie a makroekonomie. Rozebíráme zde modely, které jsme často již potkali v minulosti, avšak nyní je můžeme pochopit detailněji. Není výjimkou, že studujeme eseje, ve kterých známí ekonomové prezentovali tyto modely vůbec poprvé. Pokud tedy chcete opravdu porozumět teorii lidského kapitálu, nejlepším zdrojem budou dozajisté články Garyho Beckra, který v roce 1992 získal Nobelovu cenu za ekonomii právě díky jeho příspěvkům v oblasti mikroekonomie. Učení se ekonomie z učebnice je velmi rozdílné od čtení článků napsaných laureáty Nobelovy ceny. Zatímco učebnice daný model pouze stroze odprezentuje, autoři akademických článků musí do detailu vysvětlit všechny aspekty dané problematiky a dokázat, že jejich model obstojí i při porovnání s daty z reálného světa. Když se Vám podaří opravdu pochopit podstatu těchto modelů, není třeba se na zkoušku učit zpaměti definice či rovnice, protože jste schopni si je kdykoli na místě odvodit. Považuji tento styl učení za velmi obohacující, neboť mám možnost prozkoumat jednotlivé detaily a nejsem limitována výběrem autora učebnice.

Role přednášejících se také ve třetím ročníku změnila, neboť již pouze nevysvětlují, pro ně triviální, postupy v ekonomii, ale více se věnují přímé implementaci těchto postupů ve vědě a prezentaci jejich vlastního výzkumu. Tak tomu je i například v předmětu „Aplikovaná Ekonomie“, kde se zabýváme aktuálními společenskými problémy, jako je například nezaměstnanost mladistvých nebo nedostatečná intergenerační mobilita. Na tato témata prováděla naše profesorka Emma Tominey několikaletý výzkum a nedokáži si tedy představit lepšího člověka na prezentaci této problematiky. Na druhou stranu psaní eseje na tato témata se stává o to složitější, neboť často referuji právě o jejím výzkumu, a pokud mám opačný názor, je zapotřebí ho velmi dobře odprezentovat a hlavně podpořit fakty.

Již dříve jsem se rozhodla věnovat se více do hloubky behaviorální ekonomii, a proto jsem si letos vybrala předmět „ Úvod do experimentální ekonomie“, který je s touto specializací úzce propojen. Tento předmět vede profesor John Hey, který v Yorku založil jednu z nejstarších ekonomických laboratoří na světě a je považován za špičku v tomto oboru. Jak již název napovídá, v tomto předmětu se zabýváme ekonomickými experimenty, které nám pomáhají objasnit komplikované lidské chování. Namísto závěrečné zkoušky vypracováváme skupinový projekt. Naším úkolem je vymyslet a navrhnout experiment, který by mohl být uskutečněn v Yorské laboratoři. Během přednášek jsme se naučili základy designu a nyní je ověřujeme v praxi. Zároveň máme možnost se podílet na různých experimentech jakožto dobrovolníci, což nám umožňuje poznat experimentální ekonomii z obou stran – jak vědce, tak účastníka.

Tento rok je pro mě opravdu velmi inspirativní a probudil ve mně velkou touhu studovat ekonomii dál a více do hloubky, což je důvod, proč jsem podala mnoho přihlášek na magisterské studium a doufám, že budu úspěšná. Ráda bych zde také znovu poděkovala nadaci The Kellner Family Foundation, která mi umožnila studovat na University of York, protože bez jejich podpory bych se nemohla učit od takových kapacit jako je John Hey či Emma Tominey, a nejspíš bych si tak nikdy nevybudovala svou velkou lásku k ekonomii. Děkuji.

A na závěr pár fotografií z lednových záplav v Yorku

 

Zpět na hlavní stránku