8. prosince 2014 Jonáš Jelínek

Déjà-vu

Má cesta zpět do USA bylo jedno velké déjà-vu. Přestože jsem nikdy předtím v New Yorku nebydlel, čtyři roky strávené v Bostonu mě dobře připravily na život v tomto rozmanitém velkoměstě.

Orientační týden byl skvělý. Prvních pár dnů je vždy mimořádných a stimulujících – neznámá prostředí, noví lidé, skvělé konverzace. Jelikož v programu jsou všichni noví, navazování kontaktů a přátelství není nikterak složité. I po několika měsících jsem stále v kontaktu s lidmi, které jsem potkal během těchto pár dní a kteří pocházejí ze zemí jako je Afganistán, Jihoafrická republika, Čína, Japonsko, Německo, Nepál, Rusko, Brazílie, Turecko, či Peru.

Na Columbii studuji Mezinárodní bezpečnost se specializací na Řešení konfliktů. Tento semestr jsem si obzvláště oblíbil tři předměty. První z nich, nazvaný “Zpravodajské služby a Zahraniční politika”, se zaobírá propojením zpravodajských služeb a politiky a dalšími tématy, která se týkají zpravodajských služeb. Tento předmět učí bývalý vysoce postavený důstojník CIA. Druhý můj oblíbený předmět je “Novodobý městský terorismus”, který učí bývalý ředitel analytického oddělení policie v New Yorku. Třetím mým oblíbeným předmětem, který je zároveň součástí prestižního International Fellows programu, je zaměřený na roli Spojených států ve světových záležitostech. Jediný další český student tady na Columbii (SIPA) a teď už i můj dobrý kamarád, Filip, byl také vybrán do tohoto programu.

Kromě předmětů jsem však měl možnost zúčastnit se i mnoha různých akcí na Columbii a na International House, mé studentské rezidenci. Nejvíce se mi do paměti vryla setkání s panem profesorem Janem Švejnarem, skupinová diskuze s náměstkem generálního tajemníka OSN pro mírové operace panem Hervé Ladsous, Nigérijská ‘kulturní hodina’, a víkendový pobyt na severu státu New York pro studenty zajímající se o řešení konfliktů. Mimoto také pořád spolupracuji na několika projektech s neziskovou organizací LITE-Africa, pro kterou jsem pracoval toto léto v Nigérii.

To nejdůležitější se však odehrálo v září, kdy jsem našel dostatek odvahy požádat moji přítelkyni o ruku. Její odpověď zněla ano! V důsledku našeho zasnoubení jsem tak strávil podstatnou část semestru plánováním svatby – výběr místa konání, zajištění květinové výzdoby, výroba pozvánek, či sepsání seznamu návštěvníků.

Již se nemohu dočkat, co zajímavého přinesou příští měsíce!
 

Všechny blogy

1. července 2016

O čtyři roky a jeden titul později

Jakkoliv tomu nemůžu uvěřit, bylo to přesně na podzim 2012, kdy...

Více
4. března 2016

Plány po promoci

V dnešním příspěvku nastíním své plány na příští rok a popíšu, jak úspěšný jsem prozatím b...

Více
24. listopadu 2015

Poslední rok v St Andrews

„Než se naděješ, čtyři roky budou pryč.“ Tahle slova mojí mamky z letiště předtím, než jsem...

Více
6. července 2015

Třetí ročník úspěšně za mnou

Další léto a další dávka závěrečných zkoušek znamenají, že další...

Více
28. února 2015

Třetí ročník v St Andrews

Jelikož jsem momentálně velmi zaneprázdněn studiem, poskytnu vám pouze základní náčrt druhé...

Více
8. prosince 2014

Déjà-vu

Má cesta zpět do USA bylo jedno velké déjà-vu. Přestože jsem nikdy předtím v New Yorku nebydlel,...

Více
4. prosince 2014

Studia a podnikání

Předtím, než nastíním, jak se prozatím vyvíjí můj třetí rok v St Andrews, se vrátím k létu...

Více
2. července 2014

Vstup do Honours

Čas letí a já jsem již zdárně ukončil první polovinu čtyřletého studia v St Andrews, kde má...

Více
4. března 2014

Polární záře v St Andrews

Od konce listopadu, kdy jsem napsal svůj poslední příspěvek, se toho u mě příliš mnoho neu...

Více
20. listopadu 2013

Třetí semestr v St. Andrews

V dnešním příspěvku se krátce vrátím ke své letní stáži na Ministerstvu...

Více
24. července 2013

Od ledového Severního moře k tropické Ta...

Vzhledem k tomu, že se momentálně nacházím v Tanzánii a přístup...

Více
5. března 2013

Jaro v St Andrews

Po velmi dlouhých, téměř pětitýdenních prázdninách jsem zpět v St Andrews a k mému překvapení...

Více
19. listopadu 2012

Jen tak dál, St. Andrews!

Jak se říká, čas letí hrozně rychle, když se má člověk dobře. Ani náhodou bych neřekl, že už...

Více
Zpět na hlavní stránku