30. srpna 2018 Jennifer Za Nzambi

Pár rad

Nástup na vysokou školu kdekoliv může být dosti náročným procesem a při studiu v zahraničí toto platí dle mého úsudku obzvlášť. Po dokončení studia ekonomie na Edinburské univerzitě jsem se při vyklízení svého studentského pokoje v myšlenkách ocitla na samém začátku svého pobytu ve Skotsku. Jako věru kreativní reportérka při rozhovoru s vyžilou celebritou jsem si sama položila otázku, co bych poradila mému mladšímu „já“ před nástupem na vysokou školu v Edinburghu.

V první řadě bych si asi poradila, ať neberu univerzitu příliš vážně. Ne, že by akademické výsledky pozbývaly na důležitosti. Myslím, že spolu s mnoha dalšími studenty jsem občas pociťovala, jako bych měla dostát již nalinkovaným očekáváním co se týče mé profesionální kariéry po studiu i při výběru volitelných předmětů.  Na studiu na UoE je ale úžasné, že si člověk může svoji akademickou cestu alespoň v první polovině studia určit sám. Mít možnost se vzdělávat v oborech jakými jsou například etika pro lékaře či informatika, se může některým při prvním pohledu zdát jako velmi zbloudilá volba pro studenta ekonomie. Nutno dodat, že téhož názoru byla notná část mých spolužáků, kteří si jako „správní“ studenti ekonomie drželi spíše účetnictví či financí. Na druhou stranu jsem za tuto možnost velmi vděčná nejenom proto, že mi povinně volitelné předměty nespočetněkrát pomohly v hlubším porozumění mých hlavních, ekonomických předmětů, ale také mi naskytly náhled na to, že ne každý ekonom musí být bankéř, a že když studenta ekonomie baví obskurnější permutace volitelných předmětů, studium na UoE stojí za top.

Zadruhé bych si poradila, dát si větší pozor na duševní zdraví lidí v mém okolí i mne samé. Přestože toho o duševním zdraví bylo řečeno jak v médiích či v blogových příspěvcích jiných stipendistů již dost, a samotné mi žádná duševní porucha nebyla diagnostikována, v průběhu mého studia v mém okolí bylo několik lidí, kteří kvůli depresím či silným úzkostem dosti trpěli, a někteří studium ukončili právě ze zdravotních důvodů. Snad již také vím lépe, jak s nimi z pozice osoby blízké pracovat.  Dnes už asi docením přínos sedmihodinového spánku, hodiny plavání či kontakt s přáteli daleko více, a proto bych svému mladšímu „já“ asi kladla vice na srdce si uvědomit důležitost duševní hygieny.

Do třetice bych si pravděpodobně poradila, abych si snížila akademické nároky, kterých studium v zahraničí může dostát. Toto je určitě velmi subjektivní poznatek, kterým se rozhodně nesnažím naznačit, že akademická úroveň mé univerzity nedosahovala její reputace. Jen pro mne bylo v některých případech obtížnější zvykat si na tempo a rozsah výuky některých předmětů. V některých případech jsem pociťovala, že můj zápal pro učení byl poněkud tlumen pomalým tempem vyučování či dle mého názoru nedostačující odborností. Jedná se ale rozhodně o velmi subjektivní názor. Sto lidí má sto chutí a sto představ o tom, jak by ideální vyučování mělo vypadat. Moje blízká kamarádka, aspirující behaviorální ekonomka, například čtyři roky vyčkávala na možnost zapsat si vysněný předmět experimentální ekonomie, který je velmi odlišný od ortodoxních ekonomických předmětů, jakými jsou např. ekonometrie či mikroekonomie. Když se ale konečně měla předmětu v posledním ročníku dočkat, zjistila, že pro nedostatečný zájem se musel zrušit. Tímto bych chtěla především znázornit fakt, že studium v zahraničí ne vždy skýtá komplexní utišení akademických zájmů jedince v daném předmětu. Stejně jako všude špatní profesoři či nevyhovující záběr látky může zamávat s vnímáním jedince daného předmětu. Člověk by totiž mohl být lehce zklamán při zjištění, že předmět, který očekává čtyři roky, jej nenaučí moc nového, či dokonce bude zrušen.

Bez výhrad bych však chtěla poděkovat The Kellner Family Foundation za její podporu a oporu při studiích, bez které bych se neobešla. Pokud jste aspirujícím stipendistou či Vás zajímá vice studium v Edinburghu nebo konkrétně studium ekonomie, neváhejte mi napsat. Moc ráda se podělím o mé zkušenosti či prohodím pár slov. :)

Všechny blogy

30. srpna 2018

Pár rad

Nástup na vysokou školu kdekoliv může být dosti náročným procesem a při studiu v zahraničí...

Více
1. března 2018

Malý bucket list

Stejně jako mnoho dalších zahraničních studentů v Edinburghu bohužel jen zřídkakdy vytahuji...

Více
9. listopadu 2017

Poslední podzim

Nový školní rok jsem zahájila netradičně již před oficiálním začátkem, přípravou na tzv. Activities‘...

Více
3. července 2017

Brutalismus, lamy a školní víly

Musím se přiznat, že nejsem ten typ studenta, co se přes hromy...

Více
17. dubna 2017

Studentská konference

Před pár týdny se na naší univerzitě uskutečnila první studenty organizovaná ekonomická konference,...

Více
1. prosince 2016

Zakládám nový spolek

V září jsem nastoupila do třetího ročníku na Univerzitě a netušila jsem, jak se ten bude lišit...

Více
4. března 2016

Stáž aneb Hunger Games pro ekonomy

V druhém ročníku se mluví o stážích více než kdy dříve. Dlouhé...

Více
17. listopadu 2015

Druhé kolo

Druhý semestr prvního roku se překlenul v ten druhý a nyní se spolu s mnoha dalšími studenty...

Více
20. července 2015

Jaro! Je to v suchu..

Duben značí v Edinburghu období změn. Tráva bývá zelenější, zimní šeď narušují narcisy, které...

Více
9. března 2015

Studium v každém věku

Oscar Wilde jednou pravil, že ‚‚vše populární je špatné‘‘ a tak jsem se i já, snad na jeho...

Více
16. listopadu 2014

„Whit's fur ye'll no go past ye“

Předtím než jsem do Skotska dorazila, jsem měla spoustu barevných...

Více
Zpět na hlavní stránku