Naši absolventi| Jakub Musil| Jasno, aneb /_(-stress)
20. července 2017 Jakub Musil

Jasno, aneb /_(-stress)

V minulém příspěvku, jenž měl být můj poslední bakalářský, jsem referoval o složité kariérní situaci, ve které jsem se ocitnul. Psal jsem také, abych vyvážil všechnu tu neveselost, že nemám pochyb o tom, že se můj horizont zase brzy vyjasní.

Tento příspěvek píši proto, že se tak již stalo, a já tím pádem mohu své pisálkovství přeci jen zakončit ve veselém tónu. Při pohovoru na onu pracovní pozici, o níž jsem psal, jsem měl velmi špatný pocit ze své mluvené gaelštiny. Vím, že psaní a čtení mi jde, ale rozmluvit jsem se doposud nedokázal. Rozhodl jsem se tedy, že pokud nic jiného nevyjde, využiju svůj čas k dálkovému studiu gaelštiny na univerzitě Sabhal Mòr Ostaig. Jde o dvouletý kurz, na jehož konci bych měl (s dostatečným přičiněním z mé strany) konečně dosáhnout schopnosti tento jazyk používat. A navíc mi s největší pravděpodobností skotská vláda zaplatí celé školné.

Začal jsem tedy procházet přijímacím procesem. Dva dny na to mi brzy po probuzení volá můj bývalý lektor s tím, že se místo z důvodu nedostupnosti vybrané kandidátky opět uvolnilo, a že by mi jej rád nabídnul. Nebyl jsem si v tu chvíli jistý, jestli ještě spím, ale brzy na to mi tato informace byla potvrzena i písemně. Od srpna do března budu tedy pracovat pro svou alma mater: katalogizovat a hodnotit archivní materiály z dialektologických průzkumů a činit je dostupnějšími pro celou akademickou komunitu. Jsem samozřejmě nervózní, ale nemůžu se dočkat.

Na „večerní školu“ gaelštiny nejspíše nastoupím tak či tak: dálkové studium je přeci dělané právě pro zaměstnané. Budu tak získávat zároveň pracovní zkušenosti v oboru a jazykovou kvalifikaci. Jak jsem předpovídal, stačilo trochu odstupu od věcí, jež ovlivnit nelze, a trochu kreativity v přístupu k věcem, jež ovlivnit lze, a na horizontu je zase jasno.

 

Všechny články

20. července 2017

Jasno, aneb /_(-stress)

V minulém příspěvku, jenž měl být můj poslední bakalářský, jsem referoval o složité kariérní...

Více
3. července 2017

Hmla, aneb / _

Tento poslední příspěvek své bakalářské éry píšu dva dny před promocemi; zbývá mi jen vyzvednout...

Více
13. března 2017

Po deseti letech: mírně sentimentální apoteóza,...

Mé bakalářské studium se chýlí ke konci, a to také znamená, že...

Více
14. listopadu 2016

Jen začátek, aneb / #_

„A co chceš dělat, až dostuduješ?“ ptají se mě často lidé. Ač si jsem vědom implikované narážky...

Více
30. června 2016

Bilance a předsevzetí, aneb [+back]

Poslední příspěvek školního roku píši jako vždy z domova, po...

Více
2. března 2016

Opravdickost aneb [+trill]

Po dvou a půl letech života ve Skotsku se mi konečně podařilo...

Více
18. listopadu 2015

Radost únavy, aneb [–low]

První dva roky studia mi všichni říkali, že si mám počkat na třeťák, protože to teprve začne...

Více
2. července 2015

To nejjednodušší je za mnou aneb [S[^NP]...

Kde jsem se vzal, tu jsem se vzal, najednou mám za sebou – časově...

Více
3. března 2015

Nenápadný půvab „societies“ aneb [NP[AP]...

Při opětovném čtení svého minulého příspěvku jsem se zděsil nad...

Více
18. listopadu 2014

Threnodie za klídek aneb [NP[NP][PP[P][N...

Do Skotska jsem se letos vydal již v polovině srpna, už jen proto,...

Více
1. července 2014

Zase doma aneb Tha an t-àm a' dol seachad...

Jak titulek napovídá, tento příspěvek již nepíšu z Edinburghu,...

Více
13. března 2014

Škola v přírodě aneb ’S e ’n t-eilean uain’...

Nikdy již nebudu čtenáři nic slibovat. Na konci svého posledního...

Více
22. listopadu 2013

Překročení prahu aneb Tha mi a’ fuireach...

Seděl jsem v autobuse směřujícím na letiště, když jsem si poprvé...

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.