Prázdniny neprázdniny

Zkoušky mi sice skončily už v polovině května, ale až teprve předevčírem jsem konečně dostala pocit, že mám prázdniny. Do té doby jsem pořád čekala na výsledky ze zkoušek a na udělení víza do Austrálie. Ve výsledku jsem tak byla začátkem prázdnin pod větším stresem než v průběhu zkouškového.

Teď už ovšem vím, že jsem druhý rok zvládla velmi úspěšně a že si bezpečně mohu začít balit do Austrálie. Po těchto příznivých zprávách jsem si tak aspoň mohla užít pár dní poklidných prázdnin v Exeteru. Konečně se tu také vyčasilo – po měsíci neustálého deště, jsem se mohla těšit z pár slunečních dní. Dnes už zase balím kufry a zítra se vracím do Čech. Dlouho se tam ale nezdržím – studium v Austrálii mi podstatně zkrátí letošní prázdniny a tak již pátého července budu vyrážet k protinožcům.

Těchto pár dnů budu věnovat loučení se s kamarády a rodinou – domů se totiž vrátím až za více než rok. Jak jsem již podotkla, celý červen jsem strávila nervózním čekáním a neustálým psaním emailů. Z každodennosti této doby vyniká jen výlet do Plymouthu. Kvůli vízu jsem musela absolvovat lékařskou prohlídku v Plymouthu. S přítelem jsme se rozhodli využít této příležitosti k návštěvě místního akvária, které je údajně největší v celé Anglii. Musím říct, že to opravdu byla krásná podívaná. Navíc mi to velmi pomohlo k odstranění fóbie z tajů moře aneb – co tam na mě v té vodě číhá. Hrůzu z chobotnic a medúz však vystřídala bázeň ze žraloků. Vidět žraloka na obrázku je něco úplně jiného, než když vám jeden propluje přímo nad hlavou a vystaví vám na odiv své ostré zuby. Doufám, že se v Austrálii nepotkám s jeho příbuznými.