Naši absolventi| Augustin Žídek| Druhý ročník, 3. trimestr – Zkouškový tr...
26. června 2014 Augustin Žídek

Druhý ročník, 3. trimestr – Zkouškový trimestr

Třetí trimestr začal poměrně vtipnou epizodou na letišti. Letěl jsem z letiště v Ostravě, kde je (na rozdíl od jiných letišť, například Londýn Stansted) personál velmi příjemný a snaží se lidem pomoct.

V batohu jsem měl, jako obvykle, dvě irské flétničky. Každopádně obě tyto flétničky jsou kovové, a proto na letištním skeneru vypadaly jako dvě nebezpečné kovové trubky. Samozřejmě jsem byl proto požádán o jejich vyndání a vysvětlení. Když se ukázalo, že se jedná o flétničky, chlapíci z ostrahy letiště se hned začali dožadovat, abych jim něco zahrál. Tak jsem jim zahrál, abych dokázal, že ony dvě nebezpečné kovové trubky nejsou žádné smrtelné zbraně. To je přesvědčilo.

Do Británie jsem tentokrát letěl o dva týdny dřív, abych zde mohl studovat v klidu – znáte to, doma se nikdy nedá učit s takovou efektivitou, vždy vás něco rozptyluje. Musím konstatovat, že se to vyplatilo (teď, když už znám výsledky zkoušek) a hezky to nastartovalo můj mozek ještě před začátkem trimestru. Mojí strategií bylo napsat si co nejvíce písemek z minulých let, vzhledem k tomu, že je to jeden z nejlepších způsobů, jak se připravit dobře na zkoušky. Touto cestou si totiž nejen zvyknete na formát a způsob, kterým jsou zkoušky zadávané, ale také dostanete dobrou zpětnou vazbu na to, co je v různých předmětech považováno za důležité (a tedy se to často objevuje na zkouškách).

Pak začal trimestr. V tomto trimestru jsme měli jen čtyři předměty po dobu čtyř týdnů. Měli jsme Umělou inteligenci (velmi zajímavý a zábavný předmět, učil ji chlapík, který vypadal jako pirát), Teorii složitosti (teoretický předmět, bavili jsme se v podstatě převážně o problému P vs NP), Koncepty v programovacích jazycích (tento předmět mi připadal trochu jako povídání v muzeu – byl o starých programovacích jazycích a nových konceptech, které se v nich objevily) a nakonec celkem netradiční předmět pro informatiky: Ekonomie, právo a etika (myslím, že zde je název dostačující).

Přednášky jsme měli každý den od 11 do 13. Mně a mým dvěma slovenským kamarádům připadalo, že by byla ztráta času vstávat v 10 a chodit na přednášky (zbytečně bychom vyspávali). Tak jsme se rozhodli chodit do Computer Laboratory každý den už na osmou a napsat si každý den jednu starou, trojhodinovou písemku ve stejných podmínkách jako na zkoušce. Mělo to několik výhod oproti psaní starých písemek osamoceně:

1) Tím, že jsme tam byli tři, tak nikdo z nás „nepodváděl“, takovým tím způsobem, že píšete starou písemku, a řeknete si: „Jenom si přečtu tuhle jednu věc z poznámek...“. Potom člověk nedostane realistickou zpětnou vazbu na to, co umí, a co ne.
2) Tím, že jsme tam byli tři, tak se nedalo nepřijít, takže mě to nutilo být na sebe tvrdý.
3) Vždy jsme si potom odpoledne tu písemku společně prošli. To bylo asi to nejcennější, protože když člověk něco konzultuje s ostatními (a slyší, jak něco chápou oni), tak se tím strašně moc naučí.

Strašidelné na tom je, že když jsme si to zpětně počítali, tak jsme tímhle strávili asi 200 hodin, ale vyplatilo se to! Zkoušky poté přišly neskutečně rychle a věta, která je asi nejlépe vystihuje, je citát z Hunger Games (čtením kterých jsem strávil několik nocí na začátku prvního trimestru): „May the odds be ever in your favor“.

Toto byla akademická část mého života v třetím trimestru. Co se týče mého „druhého života“, byl rovněž plný zajímavých věcí. Jednou z nich byla psychologicko-informatická studie, které jsem se zúčastnil. Ona studie se týkala lhaní a jeho detekce pomocí sledování pohybu očí. Bylo to velmi stimulující a zábavné a rozhodně doporučuji zúčastňovat se psychologických studií – je to zábava a ještě si trochu vyděláte. Taky jsem začal programovat svoji grafickou knihovnu v Javě a doufám, že ji o prázdninách dokončím, vzhledem k tomu, že jsem se musel celý třetí trimestr nutit, abych na ní nepracoval a učil se.

Nyní je přede mnou zasloužené léto, za pár minut odjíždím dělat vedoucího na matematické soustředění. Tak už to začíná...
 

Všechny blogy

30. června 2016

Poprvé Branou Cti, podruhé na trávníku v...

Zdá se to být jako včera, kdy jsem měl imatrikulaci a bylo mi...

Více
7. března 2016

Když jedete rychle, tak zlomíte koloběžk...

Jedna z nejlepších věcí na druhém trimestru je to, jak se prodlužují...

Více
17. listopadu 2015

Počítačová laboratoř odhaluje svá tajems...

Letošní školní rok, čtvrťák, je značně odlišný od předcházejících...

Více
30. června 2015

Znovuobjevení reálného světa po zkouškác...

Bakalářská část mého studia je za mnou. Poslední – devátý – trimestr...

Více
25. února 2015

Cambridge – svět veverek a pečených holu...

Už před dvěma a půl lety, kdy jsem začal studovat na Cambridge,...

Více
10. listopadu 2014

Co dělá takový zvoník v Cambridge?

Tentokrát jsem se rozhodl udělat si cestu do Cambridge trochu...

Více
26. června 2014

Druhý ročník, 3. trimestr – Zkouškový tr...

Třetí trimestr začal poměrně vtipnou epizodou na letišti. Letěl...

Více
12. března 2014

Druhý ročník, 2. trimestr – aneb skupinový...

A je tu druhý trimestr druhého ročníku. V tomto momentě je už...

Více
19. listopadu 2013

Co dělat, máte-li směšnou čepici

Tak, a je to tady. Druhý ročník. Zní to velice strašidelně, protože...

Více
2. července 2013

Třetina za mnou, rychleji než jsem čekal

Třetina mého studia je za mnou a bylo to celé tak rychlé a intenzivní,...

Více
18. března 2013

Druhý trimestr v krajině, kde jsou sněženky...

Druhý trimestr byl o dost jiný zážitek než trimestr první. Z...

Více
3. prosince 2012

Jaké to je na „Mostě přes řeku Cam“?

První trimestr na Cambridge je za mnou. Byly to dva asi nejnáročnější...

Více
Zpět na hlavní stránku