Naši absolventi| Aleš Hrdlička| Žiju si svůj sen (a potřeboval bych, aby...
16. listopadu 2017 Aleš Hrdlička

Žiju si svůj sen (a potřeboval bych, aby měl den o pár hodin víc…)

Dva měsíce prázdnin utekly až děsivě rychle. Nejspíše to bylo i kvůli tomu, že jsem se ani nestihl zastavit - celé léto jsem totiž strávil na cestách za vystoupeními s naší novocirkusovou skupinou Cink Cink Cirk.

Ne tak zcela odpočatý, za to pln odhodlání a inspirace z letních cest jsem se tedy na začátku září vrátil zpět do mého skromného pokoje v Rotterdamu, abych nastoupil do druhého ročníku na CodartsCircus Arts. Studenti z vyšších ročníků nás minulý rok varovali, že druhý ročník je na celé škole vůbec nejnáročnější jak fyzicky, tak psychicky, ale hlavně časově. Měli pravdu. Čas podzimních prázdnin jsem využil k vystoupení na novocirkusových festivalech ve Finsku a Belgii, kde jsem se také zúčastnil několika workshopů a načerpal inspiraci z velkého množství kvalitních představení a ze setkání s mnoha osobnostmi současného cirkusu.

Zpět do školy. Množství teoretických a praktických zadání, které musíme ve volném čase, který je v podstatě pouze o víkendu, vypracovat, je až neuvěřitelné. Momentálně tedy kromě mého nového sólového vystoupení pracuji na teoretických pracích o historii cirkusu, anatomii a pohybové analýze Laban, učím se hrát na volitelný hudební nástroj - baskytaru a začátkem prosince budu také skládat 3 testy, které jsem nemohl složit na konci prvního ročníku kvůli mému zranění. Rozvrh máme každý den od 9 do 17 nebo 18h, ale většinou zůstáváme ve škole mnohem déle. O množství mini zadání, které dostáváme z hodiny na hodinu např. vytvořit pohybovou sekvenci nebo napsat úvahu o tom ani není třeba mluvit.

Žiju si ale svůj sen - i díky The Kellner Family Foundation - studuji na cirkusové škole, mám přístup k tomu nejlepšímu, co se v tomto uměleckém oboru vytváří a jsem v prostředí inspirativních a dobrých lidí z celého světa.
 

Všechny články

6. srpna 2020

Hořko-sladký konec

Ani nevím kde začít... Nikdy by mne ani nenapadlo, že můj poslední příspěvek do tohoto blogu...

Více
28. února 2020

Pomalu ale jistě se blížíme do finále

Od mého posledního příspěvku do blogu jsem stihnul složit zkoušku...

Více
3. prosince 2019

KID

Polovinu mých prázdnin jsem strávil na turné s mými spolužáky a naším společným představením...

Více
11. srpna 2019

Pomalu ale jistě se blížíme do finále

Od mého posledního příspěvku se toho moc nezměnilo. I nadále...

Více
15. listopadu 2018

Že si ve třeťáku odpočinu? Ani náhodou!

Moje léto bylo krásné - snad jen až moc nabité od prvního do...

Více
4. července 2018

Half way through

Od mého posledního příspěvku do blogu nabral druhý semestr neskutečné obrátky a zastavil jsem...

Více
27. února 2018

Únor 2018

Před vánočními prázdninami mne čekaly re-testy ze tří předmětů, které jsem kvůli mému zranění...

Více
16. listopadu 2017

Žiju si svůj sen (a potřeboval bych, aby...

Dva měsíce prázdnin utekly až děsivě rychle. Nejspíše to bylo...

Více
30. června 2017

Pomalu zpět do hry

Mohutná sádra mne vyřadila z praktických vyučovacích předmětů, kterých máme ve škole většinu....

Více
1. března 2017

No pain, no circus

Nemohu uvěřit, že už utekly další 3 měsíce od mého prvního příspěvku na blog Nadace The Kellner...

Více
15. listopadu 2016

Cirkus, déšť a bicykl

Za svůj téměř tříměsíční pobyt v Rotterdamu jsem toho stihnul zažít opravdu hodně. Viděl jsem...

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.