30. června 2017 Aleš Hrdlička

Pomalu zpět do hry

Mohutná sádra mne vyřadila z praktických vyučovacích předmětů, kterých máme ve škole většinu. 7 týdnů, kdy jsem musel být v Česku kvůli mému zlomenému kotníku, uteklo jako voda. Měl jsem totiž hodně práce se zařizováním naší letní tour, také jsem se učil na teoretické předměty, abych udržel tempo se zbytkem ročníku. Stále jsem hledal, jak mé situace využít a trénovat triky, ke kterým bych se s v plném zdraví asi jen tak nedostal a neodhodlal se je začít učit.

Týden po termínu sundání mé sádry jsme museli u nás na univerzitě v Rotterdamu předvést nové sólové vystoupení. Měli jsme ukázat naše v minulém semestru nabyté schopnosti vytvoření konceptu a přemýšlení nad procesem tvorby. Mnoho času během mého uzdravování jsem tedy také strávil nad vymýšlením nového vystoupení.

To přirozeně vzešlo z mé momentální situace. Při vystoupení sedím od začátku do konce na židli, ze které celou dobu nevstanu. A v rukou mám pouze papírový kelímek na kávu a pingpongový míček. Při tvorbě vystoupení jsem zkoumal hranice těchto na první pohled jednoduchých a konkrétních předmětů a možnosti jejich abstraktního využití. Inspiraci jsem našel na exkurzi Mad about surrealism v Boijmans Museum.

Mezi touto praktickou zkouškou a závěrečným zkouškovým obdobím najednou zbýval už jen jeden měsíc, ve kterém jsem se soustředil na rehabilitaci mého kotníku, abych se mohl účastnit čím dál tím více praktických hodin. Stav mého kotníku mi nakonec nedovolil složit zkoušku pouze ze tří předmětů, což mne mrzí. Všechny ostatní zkoušky jsem úspěšně zvládl.

Nyní sedím v autobuse na cestě na prázdniny v Čechách. Vzpomínám na inspirativní závěrečná vystoupení našich čtvrťáků z minulého týdne, myslím na přátelský mezinárodní kolektiv, do kterého jsem zde byl přátelsky přijat. Dívám se z okna autobusu a rekapituluji si vše, co jsem se za poslední rok naučil, vylepšil a kam jsem se posunul. Nevím, jestli mi na to následujících 15 hodin v autobuse bude stačit...
 
Jsem připraven si naplno užít léto a během vystupování zúročit rok na novocirkusové univerzitě. Se skupinou Cink Cink Cirk budeme cestovat toto léto s novým představením Dukto. Jestli jste tedy dočetli až sem a zajímá Vás, co vlastně studuji, tak Vás srdečně zvu 14. července 2017 do Prahy na scénu Jatek78, kde představíme premiéru představení Dukto.

Bez podpory KFF by nic z toho nebylo možné. Děkuji.

Všechny články

6. srpna 2020

Hořko-sladký konec

Ani nevím kde začít... Nikdy by mne ani nenapadlo, že můj poslední příspěvek do tohoto blogu...

Více
28. února 2020

Pomalu ale jistě se blížíme do finále

Od mého posledního příspěvku do blogu jsem stihnul složit zkoušku...

Více
3. prosince 2019

KID

Polovinu mých prázdnin jsem strávil na turné s mými spolužáky a naším společným představením...

Více
11. srpna 2019

Pomalu ale jistě se blížíme do finále

Od mého posledního příspěvku se toho moc nezměnilo. I nadále...

Více
15. listopadu 2018

Že si ve třeťáku odpočinu? Ani náhodou!

Moje léto bylo krásné - snad jen až moc nabité od prvního do...

Více
4. července 2018

Half way through

Od mého posledního příspěvku do blogu nabral druhý semestr neskutečné obrátky a zastavil jsem...

Více
27. února 2018

Únor 2018

Před vánočními prázdninami mne čekaly re-testy ze tří předmětů, které jsem kvůli mému zranění...

Více
16. listopadu 2017

Žiju si svůj sen (a potřeboval bych, aby...

Dva měsíce prázdnin utekly až děsivě rychle. Nejspíše to bylo...

Více
30. června 2017

Pomalu zpět do hry

Mohutná sádra mne vyřadila z praktických vyučovacích předmětů, kterých máme ve škole většinu....

Více
1. března 2017

No pain, no circus

Nemohu uvěřit, že už utekly další 3 měsíce od mého prvního příspěvku na blog Nadace The Kellner...

Více
15. listopadu 2016

Cirkus, déšť a bicykl

Za svůj téměř tříměsíční pobyt v Rotterdamu jsem toho stihnul zažít opravdu hodně. Viděl jsem...

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.