6. srpna 2020 Aleš Hrdlička

Hořko-sladký konec

Ani nevím kde začít... Nikdy by mne ani nenapadlo, že můj poslední příspěvek do tohoto blogu budu psát v takovéto situaci. Tento rok je doslova nejhorší čas na ukončení studia... obzvlášť studia uměleckých oborů.

Můj poslední blog jsem psal po premiéře našeho závěrečného společného představení s naší třídou, jen pár týdnů před tím, než se zastavil svět.

Jsem moc rád, že jsem před karanténou stihl alespoň jednou vystoupit před živým publikem s mým závěrečným vystoupením a mohl se tak ujistit, že můj materiál na diváky opravdu funguje a že jsem v tvůrčím procesu (snad) na dobré cestě.

Týden na to naše univerzita, celé Nizozemí a vlastně většina světa zavřela.

Virus, na který nebyl nikdo připraven, najednou ochromil celý svět a nikdo nevěděl co dělat.

Můj životní rytmus se najednou zastavil a jakékoliv plány do budoucna ztratily na významu.

Škola zavřela, všechna má naplánovaná vystoupení byla zrušena a já hodně rychle vyčerpal zbytek mých peněz na ukončení studia.

Jelikož mám živnost zaregistrovanou zde v Holandsku, tak bych měl mít nárok na podporu v těchto šílených koronavirových časech jako ostatní podnikatelé, ale jelikož jsem stále zaregistrován hlavně jako student, jediná pomoc, která pro mě je v tuto chvíli možná je studentská půjčka.

Prakticky stejná situace jako když jsem byl před 4 lety přijat ke studiu na této univerzitě, ale neměl dostatek financí.

Tehdy jsem měl štěstí, že nadace KFF a Ministerstvo kultury ČR se mne nakonec rozhodly podpořit na této cestě, za což jsem neskutečně vděčný.

Nyní ale takové štěstí nemám, a tak budu muset najít jinou cestu za přežitím.

Pro ty z vás, kteří si nedovedou představit, jak za normálních okolností vypadají závěrečné zkoušky na cirkusové škole:

Po společném představení s celou třídou a napsání teoretické bakalářské práce (na libovolné téma dotýkající se cirkusu) je hlavním bodem pozornosti tvorba závěrečného sólového vystoupení. To je vždy v červnu odprezentováno ve velkém a honosném Rotterdamském divadle, před hledištěm plným široké veřejnosti, učitelů, odborné poroty a producentů festivalů, projektů a divadel, kteří zde hledají nové talenty na budoucí spolupráci.

Tento večer měl být emotivním rozloučením s celou školou a všemi současnými i bývalými studenty a zároveň měl nastartovat naše kariéry a spojit nás s potřebnými kontakty v Holandsku, Belgii a po celé Evropě.

Nakonec se ale bohužel kvůli koronaviru konec našeho studia zredukoval na odevzdání video traileru, psaného konceptu, světelného plánu a našeho propagačního materiálu.

A tak jsem se stal BcA. Hurá.

Ne, že by na titulu zrovna v této branži záleželo, nicméně je to pro mě příjemný úspěch.

No a než se celý svět uzdraví a vzpamatuje, je mou ctí Vám představit moje závěrečné vystoupení na Codarts Circus Arts: OMEN.

https://youtu.be/M9EpGuHwwd8

Všechny články

6. srpna 2020

Hořko-sladký konec

Ani nevím kde začít... Nikdy by mne ani nenapadlo, že můj poslední příspěvek do tohoto blogu...

Více
28. února 2020

Pomalu ale jistě se blížíme do finále

Od mého posledního příspěvku do blogu jsem stihnul složit zkoušku...

Více
3. prosince 2019

KID

Polovinu mých prázdnin jsem strávil na turné s mými spolužáky a naším společným představením...

Více
11. srpna 2019

Pomalu ale jistě se blížíme do finále

Od mého posledního příspěvku se toho moc nezměnilo. I nadále...

Více
15. listopadu 2018

Že si ve třeťáku odpočinu? Ani náhodou!

Moje léto bylo krásné - snad jen až moc nabité od prvního do...

Více
4. července 2018

Half way through

Od mého posledního příspěvku do blogu nabral druhý semestr neskutečné obrátky a zastavil jsem...

Více
27. února 2018

Únor 2018

Před vánočními prázdninami mne čekaly re-testy ze tří předmětů, které jsem kvůli mému zranění...

Více
16. listopadu 2017

Žiju si svůj sen (a potřeboval bych, aby...

Dva měsíce prázdnin utekly až děsivě rychle. Nejspíše to bylo...

Více
30. června 2017

Pomalu zpět do hry

Mohutná sádra mne vyřadila z praktických vyučovacích předmětů, kterých máme ve škole většinu....

Více
1. března 2017

No pain, no circus

Nemohu uvěřit, že už utekly další 3 měsíce od mého prvního příspěvku na blog Nadace The Kellner...

Více
15. listopadu 2016

Cirkus, déšť a bicykl

Za svůj téměř tříměsíční pobyt v Rotterdamu jsem toho stihnul zažít opravdu hodně. Viděl jsem...

Více
Zpět na hlavní stránku

Probíhá ověření zadaných údajů. Nezavírejte, prosím okno prohlížeče a vyčkejte na dokončení.