Napsáno, vytisknuto, odevzdáno… A co dále?

Jsou to tři týdny, co jsem s úlevou odevzdala svou bakalářskou práci. Termín odevzdání byl již 16.ledna a téma jsem si vybrala nedávnou ‚Deštníkovou revoluci‘ v Hong Kongu.

Díky tomu, že sama ‚revoluce‘ skončila teprve po Vánocích, nemohla jsem, jak jsem původně plánovala, dopsat práci před svátky a ty pak strávit v pohodlí domova. No a tak jsem v prvním semestru napsala, co se dalo a po zkouškovém jsem kompromisně odjela domů na necelé dva týdny. Před Novým rokem jsem byla již zpátky v Aberdeenu, kde jsem dnem i nocí dopisovala, poupravovala a často i promazávala a přepisovala tu svou závěrečnou práci. Tu jsem poté s radostí odevzdala, načež jsem si mohla užít svůj poslední volný víkend.

Odevzdáním totiž zároveň začal můj poslední semestr na zdejší Univerzitě a na nějakou dobu nejspíš na vysoké škole celkově.  Přesto, že mám ještě pořád spoustu esejí k odevzdání, pomalu ale jistě se tu se vším loučím a snažím se vymyslet co dále. Čím dál víc mě to táhne dále a dále od pohodlí domova k nějakému dobrodružství do světa. Projekt na Madagaskaru z léta se rozjíždí a budu brzo organizovat další, tentokrát v Asii. Ani má záliba v čínštině mě neopustila a tak kromě večerního kurzu na zdejším Konfucius institutu se hlásím na nějaké projekty v Číně, kde si čínštinu v příštím roce doufám vylepším.  

Začíná to tu být celkem blázinec, od univerzity obdržím několik emailů týdně s nabídkami práce, stáží nebo workshopy na vylepšení životopisu, kamarádi jsou často pohlceni v přihláškách na magisterské programy nebo již zmíněné pracovní pozice a přesto, že ta nejtěžší práce je již odevzdána, máme všichni ještě méně času než dříve.  Já se rozhodla pro pauzu. Než se rozhodnu pro studium nějakého magisterského programu, které nejsou zrovna nejlevnější záležitostí, chci si být alespoň jistá, že jsem si vybrala něco, co mě bude bavit a co opravdu studovat chci. Vlastně si ani nejsem jistá, jestli to budu potřebovat v té mé vysněné budoucnosti. No a tak jsem vlastně jedna z mála, která ty přihlášky, pohovory a workshopy nebere tak vážně. Využívám posledních měsíců, abych si vydělala na to své cestování co nejvíce, abych si užila krásy Skotska a svých kamarádů a nejspíš studentského života celkově. Ještě sama nevím, jestli promoce pro mne budou obrazem konce nebo začátku, nejspíš ale obojí.