1. března 2016 Adéla Ševčíková

Na plné obrátky

Tak se nám to přehouplo do druhého, jarního trimestru. Hodně se toho pro mě teď změnilo k lepšímu. Od nového roku bydlím v novém. Jsem za to hodně vděčná, neboť bydlení s rodinou ve stylu au pair se dohromady s mým studiem prostě nedalo stíhat.

Sdílím malý byt s Maureen, která nedávno oslavila sedmdesáté narozeniny. Velmi mile mě překvapilo, že věkový rozdíl v našem případě nehraje žádnou roli, ba naopak. Rozumím si s ní stejně dobře jako s mými vrstevníky. Když jste spokojení ve svém bydlišti a můžete se soustředit výhradně na své studium, je to obrovský rozdíl.

Můj první rok v magisterském programu je velmi inspirativní a obohacující a díky velké konkurenci mě to žene stále dopředu. Máme tu úžasné možnosti díky spolupráci s opravdu vynikajícími dirigenty. Velkým zážitkem pro mě byl orchestrální koncert pod vedením Christiana Thielemanna, který mj. spolupracuje s Vídeňskou filharmonií. Zkoušky mají vysoce profesionální úroveň. Již na první, tzv. dělenou zkoušku bez dirigenta, kterou pokaždé vede jiný externí, velmi zkušený hráč z některého místního prestižního orchestru, jsou všichni studenti velmi dobře připraveni. To, že si každý uvědomuje, že studuje na škole s velkým renomé a dostává tak šanci spolupracovat s opravdovými mistry ve svém oboru, je znát také na morálce během zkoušek. Nikdo si nedovolí prohodit ani slovo s kolegou u pultu, všichni bedlivě poslouchají instrukce dirigenta a do hraní jdou s velkou chutí, tzv. na plno. Všimla jsem si, že místní studenti obecně čtou velmi dobře z listu, neboť jsou k tomu vedeni již od úplného začátku studia hry na housle díky kvalifikovaným zkouškám, kterými velká většina z nich prošla. Takový systém u nás v Česku nemáme, a tak cítím, že bych se v tomto směru měla zlepšit.

Studium uměleckého oboru přináší každý den nějakou změnu.  Až na pár hodin nemám pevně stanovený časový rozvrh. Snažím se využít příležitosti, které máme ve škole, pozoruji dění také na jiných hudebních scénách např. v  Royal Festival Hall nebo Barbican či sama hraji na nějakém koncertě. Nedávno jsem začala učit hru na housle, což mě moc baví. Učím dva sourozence, kteří jsou velmi talentovaní a muzikální, takže je práce s nimi v mnoha ohledech jednodušší. Dává mi to prostor zamýšlet se nad hrou na housle z jiného úhlu.

Ve volném čase také dělám babysitting, snažím se angažovat v křesťanské unii a pracuji jako steward ve škole při koncertech, přednáškách či  masterclass. Potkávám tak stále nové tváře a přitom mohu být v centru kulturního dění. V novém trimestru jsem začala hrát v klavírním triu s novými kamarády, neboť zkoušky s tím předešlým nikam nevedly, jelikož jsme každý z nás měli naprosto odlišné hudební představy. Rádi bychom s mým novým triem hráli na koncertech a účastnili se soutěží.  Věřím, že jsme teď na správné stopě…

 

Zpět na hlavní stránku