Naši absolventi| Adam Pečeňa| Bod mezi minulostí a budoucností
29. února 2016 Adam Pečeňa

Bod mezi minulostí a budoucností

Na americkém kampusu má návrat ze "study abroad" svá specifika. Narazíte na různé skupiny lidí, z nichž někteří ani nezaznamenali, že jste byli pryč, ale snaží se to decentně zakrýt, jiní naopak sledovali na sociálních médiích každý váš krok a pokládají překvapivě specifické dotazy, a další si zas třeba popletli zemi nebo i kontinent, ale zase vám to opravdu přejí a jsou opravdu rádi, že jste si to užili.

Člověk by chtěl všem poskytnout detailní odpovědi, rozpovídat se a říct jim o všech možných zážitcích, ale bohužel většinou není čas ani prostor, a navíc po určitém počtu zodpovězených stejných dotazů prostě i ti nejlepší z nás sklouznou k naučené vágní odpovědi typu "Měl jsem se super, vážně."

Změnu prostředí a tempa je pochopitelně také potřeba "zpracovat" v rovině osobní. Návrat do hyper-hektického trimestrového systému, a to hned do trimestru, v němž mám tři netriviální ekonomické kurzy, není jednoduchý a občas je určitě lepší nemyslet na nedávno opuštěnou tropickou pohodu, objevování nových kultur a fascinujících míst.

V součtu bych ale řekl, že mi zatím návrat na kampus vychází velmi dobře. Poprvé nebydlím na koleji, nýbrž "off-campus", tedy v pronajatém domě s několika dalšími lidmi v blízkém okolí kampusu, a zatím mi to vyhovuje mnohem víc. V tuhle chvíli už jasně vidím, že jsem tenhle přesun měl udělat mnohem dříve.

Především je ale těžké se několik málo měsíců před promocí ubránit tomu pocitu, že tohle všechno už je cílová rovinka. Většina konverzací se točí buďto kolem minulosti (Bolívie), nebo kolem budoucnosti ("Jaký máš plán potom, co tady skončíš?"), přičemž úskalí zodpovídání prvního typu už jsme zmínili, ale druhý typ není o nic lehčí zodpovědět.

Rozhlížím se po pracovních pozicích tady v USA, které by mi mohly poskytnout sponzorství pro pracovní vízum, rozhlížím se po Evropě s očekáváním, že nám Británie neodejde z EU a nezařízne tak můj přístup do relativně pestré nabídky příležitostí v Londýně, a v neposlední řadě bych se určitě nezlobil za práci v matičce Praze. Ideálně bych ale nejraději sbíral několik málo let po promoci zkušenosti v zahraničí a do vlasti se vracel až poté.

Ale důležité je taky umět se zabývat přítomností i v situacích, kdy minulost a budoucnost jsou zdánlivě výraznější. Snažím se a budu se snažit odškrtávat položky ze seznamu věcí, co jsem během svého amerického dobrodružství měl v plánu udělat či vyzkoušet a zatím nestihl, vybírám si kurzy na poslední, jarní trimestr tak, aby zbyl čas na dosud zanedbávané objevování Chicaga a okolí, apod.

Vzrušující doba za mnou, doba vzrušujících změn přede mnou, ale ani ten čas mezitím není o nic horší a méně zajímavý. Carpe diem!

 

Všechny blogy

27. září 2016

Změny a konstanty

Poslední, čtvrtý rok bakalářského studia na Northwestern University utekl jako blesk i spolužákům,...

Více
29. února 2016

Bod mezi minulostí a budoucností

Na americkém kampusu má návrat ze "study abroad" svá specifika....

Více
4. ledna 2016

Ze Severní do Jižní a zase zpět

Papírování kvůli Bolívii se sice nakonec ukázalo z 90 % zbytečným,...

Více
1. července 2015

Výzvy přede mnou i za mnou

Nedá se to asi přičíst na vrub jedné konkrétní příčině, ale jarní...

Více
3. března 2015

Myslet dopředu (když je čas se vůbec zam...

I s dvouapůlletou praxí ve výběru čtyř kurzů na jeden trimestr...

Více
19. listopadu 2014

Po Poločase

Mé studium dospělo do třetího roku ze čtyř a myšlenka na to, že už jsem vlastně za půlkou svého...

Více
30. června 2014

Arabské jaro

Jak jsem minule avizoval, před začátkem jarního (duben - červen) trimestru se vybraní studenti...

Více
3. března 2014

Splétání mozaiky oborů

Současný trimestr jsem pojal čistě komunikačně: všechny čtyři kurzy spadají pod katedru komunikace,...

Více
15. listopadu 2013

Zimní a jiné radovánky

Univerzita na trimestrovém systému nemá na výběr, prostě se musí rozjet rychle po startu. Takový...

Více
2. července 2013

Zavíráme

Tak, a první rok je za mnou. A dokonce se dá podle známek i aktivit soudit, že relativně úspěšně....

Více
4. března 2013

Nuda nehrozí

Do druhého, povánočního trimestru jsem skočil rovnýma nohama a ostatně stejně jako na podzim...

Více
14. listopadu 2012

Jízda

Chicagské počasí, kterým tu všechny straší, nám zatím nechává svou náruč otevřenou. Od poloviny...

Více
Zpět na hlavní stránku