30. června 2014 Adam Pečeňa

Arabské jaro

Jak jsem minule avizoval, před začátkem jarního (duben - červen) trimestru se vybraní studenti z fakult komunikací a žurnalistiky měli možnost vypravit na dobu jarních prázdnin na kampus Northwestern v katarském Dauhá a já měl to štěstí být jedním z nich.

Výlet to byl naprosto nezapomenutelný, nejen z hlediska objevování nových kultur, padajících čelistí nad všudypřítomným ropným bohatstvím a nahlédnutí do výhod a problémů našeho vysunutého kampusu, ale hlavně kvůli lidem, které jsme tam poznali. Ačkoliv každá z prestižních západních univerzit sdružených v tzv. Education City musí přijímat určité procento či počet katarských občanů, nejsnaživější a nejaktivnější studenti jsou nejčastěji z Pákistánu, Jordánska (mnohdy původem z Palestiny) a dalších zemí. Tak jako tak, během fascinujících exkurzí za atrakcemi jako je Muzeum islámského umění, sídlo televize Al Jazeera, či starý arabský trh Souq Wagif jsme se spřátelili s mnoha z oněch aktivních studentů a odvezli si z Kataru zcela jiný dojem o Blízkém východě, než mnozí z nás (jeden spolužák dokonce až do naší cesty do Kataru nikdy neopustil Spojené státy) měli předtím.

Po dobrém dojmu z kolektivu v Kataru jsem se po návratu na kampus rozhodl vyhledat studenty, kteří jsou každé jaro u nás v Evanstonu na "study abroad", neboli trimestru v zahraničí, právě z našeho katarského kampusu. Postupně se z nás stali dobří přátelé a já mohu jen doufat, že se do Kataru ještě někdy podívám. Na co jsem se ale musel podívat pořádně, byla v tomto trimestru ekonomie. Sebevědomě jsem si zaregistroval zároveň středně pokročilou makroekonomii a ekonometrii, dva kurzy, které, jak jsem později zjistil, jsou těžší, než by si člověk mohl myslet. Na oba předměty jsem měl skvělé profesory: makroekonomii nás učil Lawrence Christiano, jeden z padesáti nejcitovanějších světových ekonomů, a ekonometrii Richard Walker, Brit s úctyhodnými učitelskými schopnostmi a zkušenostmi z LSE. Jenže dobří profesoři také vyžadují dobré znalosti. Podle toho, co jsem se doslechl od lidí, co mají zkušenost s českým systémem výuky ekonomie, se americký způsob výuky výrazně více soustředí na pochopení principů než počítání příkladů a zmínění páni profesoři si to pochopení i uměli otestovat. Ekonomické kurzy mi tedy daly zabrat, ale na konec jsem je v rámci možností ukočíroval a mám pocit, že jsem se něco naučil.

Další dva kurzy, porozumění spotřebitelům v integrované marketingové komunikaci a produkce a marketing populární kultury, byly díky mým náklonnostem mému srdci bližší a zajímavější. První jmenovaný kurz učila naprosto výborná paní profesorka Mersey, která i na tříhodinové přednášce dokázala všechny připoutat k židlím s nastraženýma ušima a vždycky jít k jádru problému a principu. Druhý jmenovaný kurz byl opět s dobře známým panem profesorem Reinem, tentokrát ale pojatý jako jeden velký skupinový projekt - studenti se na začátku kurzu rozdělili na skupiny, z nichž každá měla za úkol tvořit seriálový sitcom, od nápadu a jeho prezentace televizním producentům přes marketingové materiály, obsazení, či úryvky scénáře pilotní epizody. Při projektech tohoto typu člověk vždycky potřebuje štědrou dávku štěstí při rozřazování skupin. Práce s tou mojí byla naštěstí velice korektní, produktivní a příjemná, takže jsme si při rozpracovávání konceptu sitcomu Love Bytes o mladém programátorovi vstupujícím do světa randění užili. Nejzajímavější ale byl přínos druhého profesora, pana Kwatinetze, který kurz vyučoval společně s panem Reinem. Pan K. každý pátek přiletěl na přednášku z Los Angeles, kde je významným televizním producentem a podnikatelem, a mohl tedy poskytnout neuvěřitelně hluboký vhled do procesů, jakými seriály opravdu vznikají, proč která stanice co koupí či nekoupí apod.

V souhrnu se jednalo o jeden z dosud nejzajímavějších trimestrů (ačkoliv to by se dalo, haleluja, říci téměř o každém z nich), a teď už nezbývá, než se jen těšit na další z oněch příležitostí, o nichž jsem psal v minulém blogu - těch, z nichž těží ti aktivní, co se přihlásí - na začátku září pojedeme s University Career Services do New York City na návštěvu několika mediálních a marketingových firem (včetně takových gigantů, jako je Google), setkání s místními absolventy Northwestern, a další s kariérními příležitostmi spojené události. Prozatím je však čas vyjít ven, užívat si léta, a sledovat fotbalové mistrovství světa.

Všechny blogy

27. září 2016

Změny a konstanty

Poslední, čtvrtý rok bakalářského studia na Northwestern University utekl jako blesk i spolužákům,...

Více
29. února 2016

Bod mezi minulostí a budoucností

Na americkém kampusu má návrat ze "study abroad" svá specifika....

Více
4. ledna 2016

Ze Severní do Jižní a zase zpět

Papírování kvůli Bolívii se sice nakonec ukázalo z 90 % zbytečným,...

Více
1. července 2015

Výzvy přede mnou i za mnou

Nedá se to asi přičíst na vrub jedné konkrétní příčině, ale jarní...

Více
3. března 2015

Myslet dopředu (když je čas se vůbec zam...

I s dvouapůlletou praxí ve výběru čtyř kurzů na jeden trimestr...

Více
19. listopadu 2014

Po Poločase

Mé studium dospělo do třetího roku ze čtyř a myšlenka na to, že už jsem vlastně za půlkou svého...

Více
30. června 2014

Arabské jaro

Jak jsem minule avizoval, před začátkem jarního (duben - červen) trimestru se vybraní studenti...

Více
3. března 2014

Splétání mozaiky oborů

Současný trimestr jsem pojal čistě komunikačně: všechny čtyři kurzy spadají pod katedru komunikace,...

Více
15. listopadu 2013

Zimní a jiné radovánky

Univerzita na trimestrovém systému nemá na výběr, prostě se musí rozjet rychle po startu. Takový...

Více
2. července 2013

Zavíráme

Tak, a první rok je za mnou. A dokonce se dá podle známek i aktivit soudit, že relativně úspěšně....

Více
4. března 2013

Nuda nehrozí

Do druhého, povánočního trimestru jsem skočil rovnýma nohama a ostatně stejně jako na podzim...

Více
14. listopadu 2012

Jízda

Chicagské počasí, kterým tu všechny straší, nám zatím nechává svou náruč otevřenou. Od poloviny...

Více
Zpět na hlavní stránku