Naši absolventi| Adam Lalák| Raport na pomezí žalozpěvu a chvalozpěvu
5. srpna 2013 Adam Lalák

Raport na pomezí žalozpěvu a chvalozpěvu

Jarní trimestr na Cambridge je trimestrem dlouhých dní. Z rána člověka takřka bez výjimky probouzí denní světlo za oknem a navečer se dá chodit na procházky a pozorovat červánky. Je to také trimestr dlouhých sezení v knihovně, protože se během něj koná jistá nechvalně známá událost: zkoušky.

Právě z tohoto prostého důvodu není tento trimestr právě nabytý vzrušujícími zážitky. Zatímco během školního roku se většina lidí snaží alespoň jeden den v týdnu nepracovat, v jarním trimestru si nikdo nedopřeje volno ani na své narozeniny.  Knihovna praská ve švech. Navzdory předepsanému tichu se v ní čas od času ozve chrápání živáčka, který to zalomil na stole po noci probdělé nad knihami, nebo nářek nebožáka, který propadl zoufalství z vršící se hromady studijních materiálů. A to vážně ani moc nepřeháním. Nelze zkrátka říct, že by jarní trimestr byl obdobím plným klidu a veselí. Propadu depresi však brání jarní počasí, které má v Británii sklony se každý rok před zkouškami rozeslunit, a také téměř rodinná atmosféra panující na koleji, kde je člověk stále obklopen kamarády a známými, kteří sdílí jeho starosti i radosti.

Ještě štěstí, že v Cambridge se i tak stále něco děje. Zajímavým zážitkem tohoto trimestru byla návštěva Petera Singera, jednoho z nejslavnějších filozofů současnosti, který hovořil o filozofii charity a altruismu. Člověku po těchto přednáškách vždycky zhořkne pečené kuře, které má k večeři. O ekonomickém liberalismu a Adamu Smithovi tady pak nepřednášel nikdo jiný než Václav Klaus. Ten si dokonce našel chvilku pohovořit s naší skupinkou cambridgeských Čechů a dát nám několik rad do života.

Pro mě osobně ale byly nejdůležitější relaxací tohoto trimestru procházky do přírody, příležitostný tenis – na koleji máme travnaté kurty jako ve Wimbledonu! – a výlety na kole. Nejdál se nám na kole podařilo dojet do Ely, což je slavné město s katedrálou ležící asi dvacet mil na sever od Cambridge. Protože obě města leží na stejné řece, do Ely se člověk dostane tak, že jednoduše následuje proud vody. Cesta tam vede pěknými ptačími rezervacemi a říčními přístavy. Drobný problém představuje pouze fakt, že v Anglii je snad veškerá půda v soukromém vlastnictví, takže člověk nemůže udělat ani krok bez toho, aby se vyvaroval cedulí, které ho nabádají, co všechno může a nemůže dělat, a komu všemu to tady patří. Jednou jsme se tak skoro dostali do konfliktu s farmářem, na jehož pozemek jsme nedopatřením vnikli. Ale jinak to byl super výlet.

Zkoušky mě zastihly ke konci května, všech pět během jednoho týdne. Nervózní jsem byl samozřejmě hlavně před první zkouškou z metafyziky, před kterou jsem musel hodně psychicky odpočívat a zdálo se mi o ní i v noci, ale postupně jsem se přehoupl do duševní polohy starého mazáka. Naše zkoušky jsou čistě písemné a sestávají se jen z esejí, s výjimkou logiky, která má též matematickou část. Osobně doufám, že zkoušející mají smysl pro humor, protože jsem neodolal a v eseji o behaviorismu jsem použil filozofický vtip. (Nebudu ho zde převypravovat, protože čtenář bez určitých teoretických znalostí by mě mohl považovat za podivína.) V zásadě jsem při zkouškách nenarazil na výraznější problém, zádrhel nastal jen při logice, kdy zkoušející udělal chybu v zadání. Celkem zajímavá je myslím naše poslední zkouška: dostaneme při ní něco kolem deseti slov a máme za úkol si jedno vybrat a napsat o něm tříhodinovou esej. Samozřejmě se na ni nelze příliš připravovat, ovšem právě proto jsou možná výsledné filozofické eseje o to zajímavější.

Zkoušky jsme zapili s filozofy v putyce a od té doby mám čas na plno zajímavých aktivit. V Cambridge jsem se účastnil hudebního festivalu Strawberry Fair, vyrazil jsem na pár dní do Londýna a příští týden mě čeká cambridgeský „May Week“ plný oslav a dalších veselostí.
 

Všechny blogy

11. dubna 2016

Blues učitele logiky

Ze všech věcí na světě nejvíc nenávidím vraždy, znásilnění, genocidu a logiku,“ nechal se prý...

Více
30. listopadu 2015

Státi se Mistrem

Vždy jsem obdivoval oddanost pravdě Mistra Jana Husa, mysticismus Mistra Eckharta a šermířské...

Více
2. července 2015

Jak jsem se stal bakalářem

Se slzami v očích jsem opouštěl Churchillovu kolej. Nechal jsem...

Více
1. března 2015

Podivné objekty v Cambridgi

Vždycky jsem rád chodil na procházky a Cambridge mi poskytla...

Více
19. listopadu 2014

Kdo nás učí na Cambridgi

Nikdy jsem se nemohl zbavit pocitu, že role akademika je v Anglii vnímána jinak než u nás.

Více
30. června 2014

Raport psaný po zkouškách

Univerzita kontrastů, to je Cambridge. Mám tím na mysli, že ve většině ohledů plně podléhá...

Více
2. června 2014

Koledníkem v cizí zemi

„Co to…?“ vydralo se z hrdla nebohé Angličance, když ucítila na zadnici mojí pomlázku. V letošním...

Více
20. prosince 2013

Raport Čechoslováka

Cambridge je křižovatkou nejrůznějších cest a kultur. Studenti a akademici sem přicházejí z...

Více
5. srpna 2013

Raport na pomezí žalozpěvu a chvalozpěvu

Jarní trimestr na Cambridge je trimestrem dlouhých dní. Z rána...

Více
18. března 2013

Akademické intermezzo

Říkám si, že na anglických školách by zkoušky měly být v únoru. Na rozdíl od jara se totiž...

Více
26. listopadu 2012

První raport ze země oddělených kohoutků

Počátky studia na slavné univerzitě v jihovýchodní části Hrdého...

Více
Zpět na hlavní stránku