Zkušenosti s formativním hodnocením v Pomáháme...

Zkušenosti s formativním hodnocením v Pomáháme školám k úspěchu

12. října 2018 Co je formativní hodnocení (FH) nebo-li hodnocení ve formativní funkci?

Hodnocení funguje formativně, pokud učitel zjišťuje, interpretuje a využívá důkazy o učení žáků k tomu, aby se:

  • žáci mohli rozhodovat o tom, jak bude dál vypadat jejich učení
  • učitelé mohli rozhodovat o tom, jak bude dál vypadat jejich výuka  

 

Britský odborník na vzdělání, který se zaměřuje na profesní rozvoj učitelů a formativní hodnocení, Dylan Wiliam[1] definoval formativní hodnocení pomocí pěti klíčových strategií. V jeho pojetí je FH vlastně sadou aktivit, jejichž účelem je:

  1. vyjasnit cíle učení a kritéria úspěchu, tak aby jim žáci rozuměli
  2. připravit otázky, úkoly a aktivity a efektivně řídit třídní diskuse, otázky a aktivity tak, aby při nich vznikaly důkazy o učení
  3. poskytovat zpětnou vazbu, která žákům umožňuje posouvat se vpřed
  4. aktivovat žáky, aby se vzájemně stali zdrojem učení
  5. aktivovat žáky, aby se stali vlastníky svého učení

Učitel tak nezkoumá žákův výkon proto, aby mu dal známku nebo mu sdělil nějaké hodnocení, ale proto, aby učitel sám pro sebe získal zpětnou vazbu. Tedy takové informace, které mu pomohou rozhodnout, jaké budou navazující kroky jeho výuky vedoucí k dalšímu žákovu učení.

Formativní hodnocení by také mělo vést k tomu, aby se žáci stali zodpovědnými za své učení. To znamená, aby si uvědomovali, kde se v plnění stanoveného cíle nacházejí, a co a také jak mají dělat, aby se vzhledem k cíli zlepšili.

 

Pojetí formativního hodnocení v projektu Pomáháme školám k úspěchu

O formativním hodnocení přemýšlíme i na úrovni našeho projektu a v této souvislosti si klademe tři klíčové otázky:

 

1. Kam míříme? - Jaké jsou naše vize a cíle v oblasti FH?

Učitel prostřednictvím žákova výkonu zjišťuje, kde se žák vzhledem k cíli právě nachází. Prozkoumává také to, v čem spočívá mezera mezi tím, kde žák je, a tím, kam s ním míříme, a objevuje, co žákovi pomůže v překonání této mezery.

Učitel toto dělá, protože neustále vyhodnocuje svůj dopad na učení žáků, to znamená, že chce vědět, jak jeho výuka přispěla k výkonu žáka. Tato zjištění jsou důležitá pro profesní učení učitele: Může zjistit, že neví, co je pro žáka potřeba udělat dál, že už vyzkoušel leccos, a ono to nefunguje. Nebo že stále opakuje určité postupy a stále někteří nerozumí. Tímto učitel zjišťuje, jaké má on sám vzdělávací potřeby, aby mohl reagovat na vzdělávací potřeby svých žáků. Toto si učitel dává do POPRu, tj. do svého Plánu osobního pedagogického rozvoje, který je součástí jeho profesního učení.

 

2. Kde teď jsme vzhledem k tomu, kam míříme? – Jaký je náš aktuální stav?

Učíme se plánovat výuku tak, aby mířila od cílů učení k předem naplánovaným důkazům o učení. Učíme se také pracovat s důkazy o učení (tj. s tím, co žáci v průběhu hodiny dělali, říkali, napsali, nakreslili, vyrobili apod.) a kulminačním zadáním (nemyslíme tím test, ani zkoušení, ale nějaký komplexní úkol, který současně dává i celému procesu učení viditelný smysl). Učíme se také pracovat s kritérii úspěchu, ve kterých jsou obsaženy cíle učení žáků.

Ohlédnutí za květnovým sdílením formativního hodnocení

V květnu 2018 proběhlo projektové sdílení k FH. Zúčastnili se ho učitelé z našich projektových škol, kteří jsou lídry formativního hodnocení ve svých školách. V jednotlivých dílnách učitelé zkoumali výstavbu lekce: od cílů, přes důkazy o učení až ke konkrétním činnostem žáků během výuky. Pátrali také po tom, v čem jim může pomoci plánování pozpátku – tzn. plánování cílů výuky, důkazů o učení a činností žáků na základě analýzy žákovských výkonů. Vyhodnocovali, které postupy pomáhají žákům v tom, že se přibližují ke svým cílům a přemýšleli o tom, jak učiteli v hodnocení žákova učení pomáhají kritéria úspěchu a jak je můžeme společně se žáky vytvářet.

 

3. Kudy dál? – Co máme dál dělat, abychom udělali další krok k našemu cíli?

Zjistili jsme, že se nám daří analyzovat výkony žáků jako důkazy o učení. Potřebujeme se ale ještě učit, jak z analýzy výkonů vyčíst vzdělávací potřeby žáků. A jak na tyto potřeby navázat další výukou.

Dlouhou dobu se zabýváme cíli učení a snažíme se přijít na to, jak si s nimi poradit v jednotlivých předmětech. Učitelé (nejen) v projektu umějí spoustu metod a postupů, ale často není jasné, čemu se děti mají naučit. A proto ani nemůžou zjistit, zda jim učení dařilo.

S cíli učení a důkazy pracujeme na úrovni třídy, školy i celého projektu. Učitelé se pokoušejí ve svých Plánech osobního pedagogického rozvoje (POPR) a školy ve svých Plánech pedagogického rozvoje školy (PPRŠ) formulovat cíle profesního učení tak, aby vycházely ze vzdělávacích potřeb žáků.

Výhled do budoucna: pracovní skupina a projektová sdílení

Učitelé, kteří se zúčastnili květnového projektového sdílení, byli vyzváni k tomu, aby své profesní učení zaměřili právě na důkazy o učení žáků. S těmito důkazy plánujeme pracovat na dalším sdílení, které proběhne v listopadu 2018.

Učitelé, kteří jsou přímo součástí pracovní skupiny FH, ve své výuce sledují, dokumentují a archivují materiály, se kterými budeme dále pracovat. Zaměříme se s nimi na práci s cíli učení a kritérii hodnocení. Tedy na to, jak se žáky zvědomujeme cíle jejich učení, jak je vyhodnocujeme, jak nám v tom pomáhají kritéria hodnocení apod. Budeme také mapovat zdroje a typy důkazů o učení.

 

 


[1] Embedded Formative Assessment, Solution Trees, USA, Indiana 2011

Zpět na hlavní stránku