S pomocí teorie her můžeme zdokonalit léčbu rakoviny

Původně chtěla být lékařkou, nakonec u ní ale zvítězil obor umělá inteligence, který studuje na univerzitě v nizozemském Groningenu. Teprve 21letá Michaela Mrázková přesto na svou lásku k medicíně nezanevřela.Předloni se zúčastnila prestižní programátorské akce MedHacks na Johns Hopkins University v USA, kde s týmem dalších studentů vytvořila prototyp učební aplikace pro autistické děti. Vedle toho Mrázková chystá bakalářskou práci, v níž chce prostřednictvím takzvané teorie her pomoci zdokonalit léčbu rakoviny. Nedávno navíc založila vlastní firmu na vývoj softwaru pro vzdálenou komunikaci lékařů s jejich pacienty. „Ve zdravotnictví vzniká nebo se analyzuje velké množství dat. Umělá inteligence je skvělý nástroj pro jejich analýzu. Právě proto se snažím světy IT a medicíny propojovat,“ říká Mrázková. Její činorodost loni ocenila porota soutěže AI Awards, jejíž studentskou kategorii vyhrála. Cílem klání, které pořádá vydavatel Hospodářských novin Economia, je zviditelnění oboru umělé inteligence neboli AI. Do letošního ročníku soutěže se mohou jednotlivci i firmy hlásit do 21. února. HN: Podílela jste se na vytvoření učební aplikace pro autistické děti. Jak takový program funguje?Autistické děti mívají problém s rozpoznáváním emocí druhých lidí. Proto jsme pro ně v týmu složeném z informatiků a mediků vyvíjeli hru, která by jim pomohla naučit se na emoce reagovat. Děti byly v rámci virtuálního světa hry vystaveny běžným sociálním situacím, na které pak měly reagovat třeba za pomoci smajlíků. V průběhu hry jsme navíc snímali pohyb jejich zorniček, z čehož šlo dobře vyčíst, jestli už je hra nudí. Právě děti s autismem mívají problém pozornost dlouho udržet. K tomu byly součástí aplikace také nástroje strojového učení, což je podobor umělé inteligence. Když dítě hru hrálo dostatečně dlouho, program se sám naučil, jak má hraní dávkovat, aby se přizpůsobil hráčovu tempu a přílišnou rychlostí ho neodradil. HN: S medicínou souvisí i vaše bakalářská práce spojující teorii her s léčbou onkologických onemocnění. Teorie her se využívá třeba v politologii, kde se s její pomocí zkoumá pravděpodobnost vypuknutí války. Jak ale tuhle matematickou disciplínu využít při léčbě rakoviny?Představte si, že máte proti sobě dva typy hráčů: rakovinné buňky a lékaře aplikujícího léčbu. Nejběžnější strategie lékařů během takové hry proti rakovině dnes vypadá tak, že se podá maximální tolerovatelná dávka léku, která pacienta nezabije, ale která je schopná odrovnat rakovinné buňky. Když ale část z nich přežije, začnou být vůči léku odolné. Pacient proto musí podstupovat více forem léčení. Pak se ale stává, že ohromným vyčerpáním z léčby zemře. Datová věda proto pro lékaře hledá novou herní strategii. Snahou je odstoupit od podávání maximálních dávek chemoterapie. Oproti tomu se simulují modely léčby, které by mohly být k organismu každého konkrétního pacienta šetrnější. Já se nyní snažím takové statistické modely převést do podoby algoritmů a vycházím při tom z klinických studií, které už probíhají ve Spojených státech. HN: Zabýváte se umělou inteligencí, jež se dnes uplatňuje v internetovém vyhledávání, rozpoznávání řeči nebo v rozvoji samořiditelných aut. Může ale tenhle obor vést i k zásadním změnám ve zdravotnictví?Já jsem o tom přesvědčena. Zdravotnictví se vlivem technologií stane více dostupným. Díky přístrojům, jako jsou různé chytré náramky nebo mobily, budou mít lidé ke zdravotní péči přístup i tam, kde je dojezdový čas do nemocnice velmi dlouhý. Lékaři zkrátka budou moci zdravotní stav takových lidí sledovat na dálku pomocí zmíněných zařízení. Vedle toho si myslím, že se zdravotnictví promění tak, že se bude ke každému pacientovi přistupovat přesně podle toho, jak jeho organismus funguje. Díky datové analytice budeme mít zkrátka více informací o tom, jaký druh léčby je pro konkrétního člověka nejvhodnější. HN: Bude zdravotnictví postavené na množství technologií dostatečně levné, aby si mohli zdravotní péči dovolit všichni?Pokud se budou nové technologie využívat masově, tak se budou zlevňovat. Samozřejmě existují také obavy z možné polarizace společnosti. Člověk si bude moci v budoucnu třeba nechat implantovat čip, který mu například zlepší paměť. Takový čip si ale bude moci nejspíš dovolit jen ta bohatší část společnosti. Já se toho ovšem nebojím. Spíš se snažím přicházet na řešení, která nástupu podobných černých scénářů zabrání. HN: Jak se podle vás liší využití IT technologií v českém zdravotnictví a v tom západoevropském? Asi máte povědomí, jak to funguje v Nizozemsku, kde studujete.Nizozemsko je oproti Česku rozhodně dál. Už několik let tak třeba funguje systém elektronické zdravotní dokumentace. Pokud chce pacient přejít z jedné nemocnice do druhé, nemusí přenášet žádné papíry. Nemocnice si jeho zdravotní dokumentaci samy v digitální podobě přepošlou. Když jsem třeba v Nizozemsku dostala zánět oka, tak jsem se vyfotila, poslala fotku svému tamnímu doktorovi a ten mi rovnou předepsal antibiotika, která mi v lékárně na občanku vydali. Takhle to v Česku zatím nefunguje. Proto jsem nedávno založila s kamarádkou firmu HealthBase. S tou se pokusíme digitalizaci zdravotnictví více rozvinout i v Česku. HN: Čím přesně se vaše společnost zabývá?Vyvíjíme software pro kliniky. Cílem je zlepšit vzdálenou komunikaci pacientů a lékařů. Zdravotní dokumentace by se tak přes naši aplikaci mohla zabezpečenou formou digitálně přeposílat jako v Nizozemsku. Člověk se může přes aplikaci na návštěvu kliniky objednat nebo jejím prostřednictvím uskutečnit videohovor se svým lékařem. Zatím jsme na začátku a svůj produkt teprve vyvíjíme. Jeho prototyp už se ale testuje na jedné pražské klinice, takže už máme zpětnou vazbu od tamních lékařů a pacientů. Do budoucna bychom chtěli expandovat do zahraničí a pokrývat i větší nemocnice. HN: Takové zdravotnické systémy už vyvíjejí velké nadnárodní korporace. Nebojíte se, že vaše firma nebude dost silná, aby jim dokázala konkurovat?Je to troufalé, nicméně v Česku zatím v tomhle odvětví konkurence skoro není. Ve Spojených státech, kde se zdravotnictvím zabývají firmy jako Apple, Microsoft či Google, by asi bylo mnohem těžší prorazit. Proto jsme se zatím soustředili hlavně na Česko, z něhož se chceme v budoucnu rozšířit dále do Evropy. HN: Loni jste uspěla v tuzemské soutěži AI Awards. Pomohlo vám to třeba právě v rozvíjení vlastního byznysu?Určitě ano, protože jsem díky tomu získala spoustu kontaktů na lidi z české technologické sféry, kteří se zabývají umělou inteligencí. HN: Jak již bylo zmíněno, umělou inteligenci studujete v nizozemském Groningenu. Proč jste zamířila právě tam?V Česku se podobná specializace běžně vyučuje až na magisterském nebo doktorském stupni. Já jsem s umělou inteligencí chtěla začít už od bakaláře, a proto jsem si vybrala univerzitu v Groningenu. HN: Může si student z Česka studium v Nizozemsku dovolit?Na všech vysokých školách se tam platí školné. Řekla bych ale, že jeho výše není tak závratná, aby si ho někdo z Česka nemohl dovolit. Za studium se platí asi dva tisíce eur ročně (50 tisíc korun, pozn. aut.). Student si ale může na úhradu školného vzít od tamní vlády půjčku, která je bez úroků a lze ji splatit i po ukončení studia. SOUTĚŽ AI AWARDS AI Awards pořádá vydavatel Hospodářských novin Economia spolu s firmami Accenture, Avast a Microsoft. Partnery soutěže jsou také nezisková organizace Aspen Institute a iniciativa prg.ai. Záštitu nad akcí drží Svaz průmyslu a dopravy ČR. Cílem soutěže je veřejně vyzdvihnout inovátorské firmy i jednotlivé odborníky zaměřené na oblast umělé inteligence. Akce se koná již druhým rokem. Nominace do soutěže lze zasílat do 21. února 2020 na stránky Aiawards.cz. Slavnostní vyhlášení AI Awards proběhne 21. března v rámci konference Machine Learning Prague 2020. Michaela Mrázková (21) Začala studovat na gymnáziu v Chebu, odkud v 15 letech přešla na prestižní pražské soukromé gymnázium Open Gate, které v roce 2004 jako kolejní školu zřídila nadace Renáty a Petra Kellnerových. Nyní v bakalářském programu na univerzitě v nizozemském Groningenu studuje obor AI (umělá inteligence). Ve své bakalářské práci se zabývá optimalizací léčby rakoviny za pomoci teorie her. Loni v říjnu navíc založila firmu HealthBase, která vyvíjí informační systémy pro nemocniční kliniky. Autor |  Jan Úšela, redaktor, HN Zdroj | https://archiv.ihned.cz/c1-66717150-propojeni-it-a-mediciny-zlevni-lecbu-a-prizpusobi-ji-potrebam-pacientu-rika-studentka-umele-inteligence-a-vitezka-ai-awards