Maturita, kterou uznává celý svět

O podobě české maturity se diskutuje už léta. Poté co se došlo k závěru, že zkouška bude jednotná a organizovaná státem, začal boj o její formu a o to, jaké předměty by měly být pro všechny povinné.

Žáci, a zejména ti, kteří chtějí pokračovat ve studiu na zahraničních univerzitách, mají možnost zároveň složit maturitu mezinárodní (International Baccalaureate, IB). Je ovšem mnohem komplexnější a minimálně časově určitě náročnější než ta česká. A není zadarmo.
 IB vznikla v šedesátých letech na Mezinárodní škole v Ženevě, myšlenka na vytvoření mezinárodně uznávané a použitelné zkoušky ale vznikla už těsně po druhé světové válce. Dnes IB nabízí téměř tři a půl tisíce škol ve 157 zemích světa. V Česku ji lze získat na patnácti školách a toto číslo se každým rokem zvyšuje. Ti, kdo v ní uspějí, se mohou jejími výsledky prokázat i na tuzemských vysokých školách, jež ji mohou akceptovat. Úředně ale není automaticky uznávaná jako ta česká.
 Aby střední škola mohla dvouletý program vedoucí k mezinárodní maturitě nabízet, musí splnit celou řadu požadavků. Učitelé, kteří mají výuku maturitních předmětů na starosti, absolvují speciální školení, škola musí dokázat, že má v knihovně správné knihy, ale třeba i to, že její budova nabízí žákům dostatečně podnětné prostředí. Už během programu, který se odehrává ve třetím a čtvrtém ročníku gymnázia, případně v septimě a oktávě u víceletých gymnázií, studenti mohou skládat některé zkoušky či psát povinné eseje. Vybírají si šest předmětů, tři z nich studují na vyšší úrovni, tři na standardní. Součástí je i kurz teorie vědění či kritického myšlení a také předmět akce-kreativita-služba, v jehož rámci studenti pracují jako dobrovolníci. „Já jsem třeba pomáhala v Nadaci Terezy Maxové a pak odjela učit angličtinu do Kambodži,“ popisuje Sára Davidová, která IB skládala na gymnáziu PORG v Krči.
 Pro srovnání: v Česku je státní maturita povinná z češtiny, pak student volí mezi matematikou a cizím jazykem. Zkoušku z dalších dvou až tří předmětů absolvuje v rámci maturity „školní“, její podoba se tedy v jednotlivých typech škol liší. Na odborných školách bývá součástí také zkouška praktická. „Příprava na českou maturitu je snazší v tom, že student ví, co přesně se po něm požaduje. Značná část finálních zkoušek je dokonce založena na předem daných otázkách,“ říká Thea Kratochvílová, která si na gymnáziu Open Gate vyzkoušela oba typy maturity. Příprava na IB je podle ní mnohem náročnější. „Musíte být velice všestranně zaměření, a to nejen studijně, ale i organizačně. V hodinách se většinou dozvíte pouze část informací potřebných k úspěšnému složení závěrečné zkoušky. Pro mě bylo zejména ze začátku těžké si vše zorganizovat a naplánovat.“
Příprava jí tak i rok před závěrečnými zkouškami zabrala až tři hodiny denně po vyučování. O víkendech pracovala na „mini bakalářských pracích“, které jsou součástí zkoušek. V posledním roce pak učením strávila skoro všechen volný čas. „U předmětů, jako je matematika a ekonomie, se nestačí našprtat odpovědi na ukázkové příklady, ale je nutné pochopit podstatu daného problému, abychom při počítání dalšího příkladu byli schopni vyhodnotit, na co se nás vlastně ptají a který z možných postupů řešení je ten nejlepší,“ vysvětluje Kratochvílová. Soustavná příprava se jí vyplatila. V mezinárodní maturitě letos získala 45 bodů, tedy plný počet, a to se každý rok podaří jen zhruba sto padesáti studentům z celého světa.
 K úspěšnému složení maturity stačí 25 bodů, pro přijetí na prestižní univerzity je však třeba získat mnohem víc. Studenti, kteří IB absolvovali, se shodují na tom, že jim pomohla také u přijímacího řízení na zahraniční univerzity a celkově k adaptaci na způsob výuky v zahraničí. Kratochvílová se dostala na University of Cambridge, kde studuje ekonomii. „Při testech a pohovoru, které tvoří součást přijímacího řízení, mi pomohlo, že jsem se naučila kreativně aplikovat teorii a matematicky vyhodnocovat ekonomické problémy,“ říká. Sestře již citované Sáry Davidové Barboře podle jejích slov už sama příprava na mezinárodní maturitu pomohla pochopit styl učení na zahraničních univerzitách a také si pak na něj lépe zvyknout. Obě sestry dnes studují na univerzitě v americkém Stanfordu. Autorka | Markéta Hronová