Ohlasy| Massachusetts Institute of Technology: Učení...

Massachusetts Institute of Technology: Učení skrze činy

25. listopadu 2015 - Časopis BMW Revue Již několik let vévodí vzdělávací instituce z Cambridge, města nacházejícího se v bezprostřední blízkosti Bostonu, snad všem žebříčkům vyhlašujícím nejkvalitnější univerzity světa. Lidstvu dala 84 držitelů Nobelovy ceny, ale také rekordní počet 34 astronautů. Členy hodně vážené akademické obce jsou například dva nositelé Nobelovy ceny za ekonomii Paul A. Samuelson (1970) a Robert M. Solow. Mezi známými absolventy pak narazíte na bývalého šéfa OSN Kofi Annana, několikanásobného izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, ekonomy Bena Bernankeho a Paula Krugmana, ale také na herce Dolpha Lundgrena.

Vzhledem k tomu, že jak se praví v jednom z textů o MIT, je obtížnost studia srovnávána s pitím vody z požární hadice, se nelze příliš pozastavovat nad tím, že se diplom z této instituce těší mimořádné vážnosti. Soukromá univerzita založená v roce 1861 na popud několika desítek nadšenců z Bostonu a New Yorku sází od počátku na vzdělání silně propojené s praxí. Proto se MIT vyprofiloval v základnu americké vědy a výzkumu, má výrazný podíl na klíčových vědeckých objevech v oblasti dobývání vesmíru či jaderné fyziky. Jedná se o jednu ze dvou amerických univerzit, která je finančně podporována státem. Granty dostává rovněž ze dvou amerických programů spojených s výzkumem moře a vesmíru.  

Flexibilita především
Univerzita byla založena v roce 1861 pod názvem Massachusetts Institute of Technology and Boston Society of Natural, tedy jako vysoká škola zaměřená na technologie a přírodní vědy. Zakladatel MIT William Barton Rodgers vycházel, z jak se posléze ukázalo velmi správného předpokladu, že překotná industrializace USA bude vyžadovat v čím dál tím větší míře technicky vzdělané specialisty, přičemž další roky a desetiletí se ponesou ve znamení implementace poznatků vývoje do praxe. MIT proto měla propojit přírodní a humanitní vědy s cílem „produkce“ absolventů schopných se v co nejkratší době prosadit v praxi. Než se ovšem stačily zaplnit posluchárny nově založené univerzity, vypukla v zemi občanská válka. Start výuky byl tak posunut na rok 1865, první univerzitní kampus byl postaven o rok později a dodnes je součástí bostonské čtvrti Back Bay. Na počátku 20. století se univerzita rozrostla o nové budovy, přibyly studijní obory. V nemalé míře se tak stalo v důsledku příspěvků zprvu anonymního dárce, který byl později „identifikován“, jednalo se o podnikatele, vynálezce a filantropa George Eastmana. Tento obdivuhodný muž založil mimo jiné společnosti Kodak a Eastman Chemical. Byl držitelem patentu svitkového fotografického filmu, který se stal základem pro vynález filmu v roce 1888.
V průběhu druhé světové války prokázal MIT mimořádnou, dnes již tradiční flexibilitu, když se dokázal prakticky ze dne na den přeorientovat na vývoj obranných technologií. Tyto se později staly integrálními součástmi počítačů, radarů a gyroskopické navigace využívané v námořnictví, letectví a kosmonautice. V časech studené války se univerzita orientovala mimo jiné na kosmický výzkum, dále se úspěšně profilovala ve vzdělávací instituci, nabízející kvalitní vzdělání v řadě různých oborů počínaje strojírenstvím, přes společenské vědy, ekonomii, lingvistiku po management.   

Miliardářská neziskovka
Podle veřejně dostupných zdrojů hospodaří letos nadace univerzity s rozpočtem 13,5 miliard dolarů. Příjmy MIT tvoří, jak tomu ostatně bývá u špičkových amerických soukromých univerzit zvykem, z jedné třetiny školné, další třetinu tvoří rovnoměrně výnosy z garančních fondů a darů, poslední třetinu pak představují „další prostředky,“ zejména granty. MIT je nezisková univerzita, finanční toky a jejich rozdělení kontroluje dozorčí rada. Akcie jsou v držení několik stovek osob, převážně z řad potomků zakladatelských rodin, případně některých absolventů.
Roční školné se pohybuje mezi 30 000 – 35 000 dolarů, nicméně rodiny studentů s nižším ročním příjmem než 75 000 dolarů školné neplatí vůbec. Ročně je na MIT přijato z řad uchazečů necelých 8 %, přičemž 20 % studentů a doktorandů nepochází z USA. Škola prakticky neuděluje čestné doktoráty. Když se tak opravdu zřídkakdy stane, musí se jednat o osobnost celosvětového významu, kalibru bývalého britského premiéra Winstona Churchilla či militantními islamisty celosvětově a doživotně pronásledovaného spisovatele Salmana Rushdieho.   

„Work hard, play harder“
Vzhledem k tomu, že roční školné na MIT činí v přepočtu 700 000 Kč, se to českými studenty, případně doktorandy na univerzitě z pochopitelných důvodů zrovna nehemží. Leč i v tomto případě existují výjimky potvrzující pravidlo. Jednou z nich je chebský gymnazista Josef Hazi. Talentovaný matematik zahájil za výrazného finančního přispění Nadace The Kellner Family Foundation (tato nadace podporuje české studenty především na zahraničních univerzitách, z finančního grantu studenti hradí nejen školné, ale i životní náklady) v roce 2011 úspěšné studium na anglické univerzitě v Oxfordu. Poté vyrazil, opět díky nadaci manželů Kellnerových, na zkušenou na MIT s cílem sepsat kvalitní Master´s práci. V USA pracoval na výzkumu nové metody spékání slitin s nanokrystalickou strukturou. Jedná se o efektivní metodu výroby extrémně těžkých a extrémně tvrdých materiálů. Práce Josefa Haziho byla posléze v Oxfordu oceněna jako nejlepší v ročníku.
„První dojem byl příjemně ohromující. Studenti jezdili do školy na elektrických skateboardech, které si sami vyrobili v dílnách MIT. Před Jižním Kampusem si postavili horskou mini dráhu, na koleji studenti řešili algoritmické problémy a při konverzaci si hráli s variacemi Rubikovy kostky. O víkendu se pak řídili heslem „Work hard, play harder,“ komentuje Josef Hazi první střet s realitou MIT. Na univerzitě si cení především velkého důrazu, který je kladen na praktické využití teoretických znalostí a inovativnosti výuky i výzkumu. „Jedním ze zajímavých projektů bylo například rozdání 100 dolarů v bitcoinech každému studentovi, který o ně požádal, s cílem pozorovat, jak s nimi bude ze strany každého z majitelů naloženo. Většina profesorů má současně s výzkumnou činností i svoji vlastní společnost a pravidelně publikuje patenty.“

Oxford versus MIT
Vzhledem k úspěšnému angažmá Josefa Haziho na MIT a Oxfordu, tedy na univerzitách, které jsou v posledním žebříčku The QS World Universities hodnoceny na prvním respektive šestém místě, není rozhodně od věci srovnání. „V Anglii se studuje pouze obor, na který se člověk přihlásil. V mém případě se jednalo o obor Material Science. V praxi to znamená, že hned od první přednášky jsme se věnovali krystalografii, termodynamice, mechanickým vlastnostem materiálů,“ vysvětluje Josef Hazi. V USA se musí studenti nejdříve v prvním ročníku vypořádat s klasickými obory, například s fyzikou, programováním, proces specializace začíná od druhého ročníku.  Zároveň je nezbytný dostatečný počet kreditů z přednášek mimo obor. Takže například student chemického inženýrství musí mít vedle toho kredity alespoň ze dvou humanitních předmětů. „Pokud mám srovnávat Oxford a MIT, anglická univerzita je výrazně akademičtější. Po dobu tří, případně čtyř let se musíte soustředit na specializovaný obor, hodně času trávíte v knihovně, většina předmětů je ryze teoretických,“ konstatuje náš úspěšný student. Naproti tomu na MIT převažují jednoznačně dovednosti. „Například v mém oboru se studenti učí programovat algoritmy a simulace, mají hodně technických cvičení v dílnách, výzkum lze realizovat již v průběhu bakalářského studia. Při studiu PhD spočívá největší rozdíl mezi Oxfordem a MIT v tom, že na Oxfordu se zabýváte pouze výzkumem a studium trvá tři a půl roku. Na MIT strávíte první rok a půl převážně na přednáškách a musíte zvládnout poměrně náročné testy. Také proto trvá studium PhD v USA obvykle pět až šest let.“

MIT online
Je vcelku pochopitelné, že ne každému se poštěstí studovat věhlasný institut. Na druhou stranu dostačuje výborná znalost anglického jazyka k „absolvování“ prakticky všech stěžejních kurzů z tepla domova. Navíc zadarmo.
MIT je totiž připojen k internetu od 70. let minulého století, tedy od časů, kdy byla nejen u nás považována za vrchol techniky telefonní přípojka. Díky tomu se institut stal světovým průkopníkem v oblasti online vzdělávání. Již v roce 2003 univerzita zveřejnila na internetu pod názvem Open Course Ware k volnému užití texty, ale také videozáznamy kompletních souborů přednášek, učebních okruhů a poznámek z více než 1500 kurzů. V roce 2012 se k projektu online vzdělávání edX připojil Harvard, následovala další špičková univerzita UC Barkley. Podle prezidenta edX Ananta Agarwala, který přirovnal bezplatné poskytování online kurzů k největší revoluci v oblasti vzdělání od vynálezu knihtisku, má projekt poskytnout vzdělání až jedné miliardě lidí na celém světě, přičemž zakládající univerzity do něj vložily 60 milionů dolarů.
Dnes jsou na internetu volně ke stažení kompletní špičkové balíčky 35 kateder MIT. Jejich obsahem jsou studijní materiály - plány lekcí, poznámky z přednášek, domácí úkoly, výzkumné projekty, nechybí seznam studijní literatury. Mimochodem, až do roku 2014 byly součástí online kurzů MIT také přednášky legendárního profesora fyziky Waltera Lewina. Loni v prosinci byl ovšem profesor Lewin shledán vinným na základě obvinění ze sexuálního harašení vůči jedné ze studentek online vzdělávacího programu, MIT mu odebrala profesorský titul a stáhla všechny jeho kurzy.   

Poker na MIT
Nezpochybnitelným důkazem toho, že MIT je otevřen takřka všemu v mezích zákona a rozhodně se nebrání i na první pohled nepříliš akademickým trendům, je výuka pokeru, která probíhá od letošního léta. Nová disciplína vznikla na popud několika úspěšných absolventů, kteří se etablovali ve světě profesionálního pokeru. Předmětu s názvem Pokerová teorie a analytika šéfuje doktorand ekonomie a úspěšný online pokerový hráč Kevin Reskond. Cílem předmětu je naučit více než stovku studentů na základě pochopení teorie pokeru principům rizikového managementu. Součástí výuky je, jak jinak, také živé a online hraní. Na MIT se vypořádali i s legislativou státu Massachusetts, která zakazuje online poker. Na univerzitě se tak hraje o věcné ceny.

Chybička se vloudila
I v případě tak věhlasného vzdělávacího zařízení, jakým je MIT, může dojít k chybnému rozhodnutí. Když se na počátku tisíciletí rozhodovala správní rada univerzity, komu svěřit projekt a výstavbu hlavní budovy State Center, padla vzhledem k finančně málo omezeným možnostem volba na věhlasného architekta Franka Owena Gehryho. Rodák z kanadského Toronta se proslavil především jako autor formálně expresivních staveb, k těm nejznámějším patří objekt Guggenheimova muzea ve španělském Bilbau či koncertní sál Walta Disneyho v Los Angeles. Je rovněž spoluautorem pražského Tančícího domu. Jeho společnost Gehry Technologie najal na projekt budovy architektův dlouholetý spolupracovník a děkan fakulty architektury na MIT William Mitchell.
Institut do budovy, jejíž součástí je proslulá kybernetická laboratoř, investoval podle veřejně dostupných zdrojů přes 315 milionů dolarů. Sám Frank Gehry, jinak rovněž profesor Kolumbijské univerzity působící také na Yale, inkasoval za projekt 15 milionů dolarů, zbytek šel na konto americké pobočky Skanska. V roce 2004 byla budova State Centrum slavnostně otevřena. Leč radost z designového hlediska vskutku mimořádné stavby, která tak trochu připomíná Tančící dům, trvala jen krátce. Začaly totiž praskat a vlhnout zdi budovy, údajně se tak mělo stát kvůli nevhodně navržené kanalizaci. Navíc z vystouplých dekorativních rámů State Centra padá zmrzlý sníh a blokuje nouzové východy. Přidala se i Skanska. Její americký šéf prohlásil, že jeho inženýři několikrát Gehryho upozorňovali na chyby v návrzích, architekt se však odmítal jejich připomínkami byť jen zabývat. MIT dále zažaloval Gehryho za nedostatečné návrhy a kresby.
10 nejlepších univerzit světa podle The QS World Universities 2015/2016

USA vs. Anglie 5:4
1.    Massachusetts Institute of Technology (USA)
2.    Harvard University (USA)
3.    University of Cambridge (Anglie)
4.    Stanford University (USA)
5.    California Institute of Technology (USA)
6.    University of Oxford (Anglie)
7.    University College London (Anglie)
8.    Imperial College London (Anglie)
9.    Swiss Federal Institute of Technology (Švýcarsko)
10.    University of Chicago (USA)

Autor | Petr Bošnakov

Zpět na hlavní stránku