Mapa pomůže žákům i učitelům

* LN V čem při čtení zaostáváme za světem?
U nás chybí moderní pojetí čtenářství. Pod čtenářstvím si hodně lidí představí to, že se naučí písmenka, čtou a více či méně rozumí textu. Případně vyhledají informace nebo hlavní myšlenku. To je důležitý základ. Dnes jsme ale zavaleni obrovským množstvím rozmanitých textů sloužících řadě zjevných i skrytých účelů. Je třeba „číst mezi řádky“. Každý autor svým dílem něco zamýšlí. My to ale nedovedeme rozpoznávat. Myslíme si, že text má univerzální platnost a každý, kdo si ho přečte, mu rozumí stejně jako my.

* LN Pomoci má mapa učebního pokroku. Skutečně tak zásadně vylepší výuku?
Zahraniční zkušenosti jsou jednoznačné. Mapy pomůžou žákům, učitelům i rodičům. Vytvářejí společnou platformu, která ukáže, co a jak se má dítě naučit, jak lze sledovat jeho pokrok. Jde o to, aby každý žák postupoval při výuce vpřed maximálním možným tempem. Pak se rychleji vzdělává i celá třída.

* LN V zahraničí už se mapy učebního pokroku běžně používají?
V řadě zemí ano. Někde se pracuje přímo s mapami, jinde, třeba ve Finsku nebo v Británii, mapa posloužila jako východisko pro formulování vzdělávacího programu čili kurikula. Mnohde se i obě zmíněné cesty kombinují.

* LN Jak jste s mapou čtenářské gramotnosti daleko?
Pracujeme na ní rok a půl, stejně dlouhá doba nás ještě čeká. Máme první návrh, který budeme v létě dolaďovat a pak pilotovat na školách. Jednotlivé úlohy, které v souvislosti s mapou vytváříme a které mají pomoci učitelům rozpoznávat, kde se dítě v mapě nachází, už jsme na školách testovali. Tím ostatně získáváme i další informace o tom, co do mapy dané úrovně zařadit.

* LN Co už nyní víte?
Zjišťovali jsme například, jak děti dovedou shrnout text s ohledem na jeho složitost. Není to samoúčelné: schopnost shrnout si text pomáhá při porozumění. Zdatný čtenář si během čtení, aniž by si to uvědomoval, po větších či menších úsecích takové shrnutí dělá. Díky němu si připomene, o čem vlastně čte. Děti, kterým se čtení nedaří, selhávají právě proto, že shrnutí opomíjejí. Neumějí si samy zkontrolovat, zda textu porozuměly. Na českých školách se shrnutí prověřuje, ale nevyučuje. Děti dostávají za úkol text shrnout, ale neukazuje se jim, jak to udělat. Shrnování slouží jako kontrola pro učitele, zda dítě textu porozumělo na doslovné úrovni. Děti nevědí, proč to vlastně dělají. Nejsou vedeny k tomu, aby samostatně používaly tuto strategii, když se ztrácejí v textu.

* LN Čemu ještě se dnes děti málo věnují?
Vůbec si nad textem samy nepokládají otázky. Ty žákům klade učitel nebo učebnice. Přitom je to důležitá porozumívací strategie, kdy dítě samo rozpozná místo v textu, kde je potřeba se zeptat. Nejde pouze o doslovné porozumění textu, ale o přesahy. Dítě se má ptát samo sebe třeba: Co mi to připomíná z mého života? Můžu s tímhle tvrzením souhlasit a proč? Vzbuzuje to ve mně pochybnosti?

* LN Zjišťujete tedy, v kolika letech by dítě mělo zvládnout shrnutí textu nebo si pokládat otázky?
Na čtenářství se nemůžeme dívat jako na ukončený proces. Mapa ukazuje, jakou úroveň určité čtenářské dovednosti zvládnou malé děti, jakou starší děti. Rozhodující roli hraje také náročnost textu. Snažíme se říct, jakou kvalitu by mělo třeba shrnutí mít a u jak náročných textů v určité čtenářské vývojové fázi. Ta nemusí souviset s věkem dítěte.

* LN A čímvíce bude dítě dovednosti procvičovat, tím bude ve čtenářství lepší...
Ano. Přesně o to nám jde. Chceme mapu učebního pokroku nastavit tak, aby mířila na trénovanější děti. Zkoušíme úlohy a podle nich nastavíme laťku – ovšem ne na průměrného českého žáka, ale na dobře vedené dítě. Existují školy a učitelé, kde se čtenářství už léta pečlivě věnují. Tam pak dítě ve čtvrté třídě zvládne to, co jinde šesťák.

* LN Lze čekat, že na tom budou díky mapě učebního pokroku desetileté děti se čtenářstvím brzy podobně jako dnes dvanáctileté?
Přesně to nedokážu říct. Čtenářství má řadu složek a různé děti se v jejich rámci vyvíjejí různou rychlostí, některé například i ve skocích. Mapa ale rozhodně učení dětí urychlí.

* LN Učitel má ve třídě i třicet různých dětí. Jak to mapa zohlední?
Děti mohou dostat stejný úkol, ale zpětná vazba se bude lišit s ohledem na jejich pokročilost. Případně lze třídě zadat jednotnou úlohu, ale žákům přidělit rozdílně náročné texty. Pomoci mohou také asistenti ve třídách, kteří umožňují pracovat s dítětem individuálněji.

* LN Jak vaše práce v praxi vlastně vypadá?
Mapu máme nyní v hrubé verzi. Při jejím vytváření jsme využili i zkušenosti ze zahraničí. K této hypotetické mapě jsme vytvořili sady úloh s otevřenou odpovědí, které budou zkoušet děti ve vybraných školách. Výsledky potom zpracují proškolení hodnotitelé. Další fázi chceme spustit v září. Vyhodnocování úloh má své limity, a tak se vydáme přímo do škol a budeme sledovat děti při čtení.

* LN Za zmíněný rok a půl budete mít mapu učebního pokroku hotovou?
Na Novém Zélandu nebo v Austrálii používají mapy přes 20 let. Po deseti letech zkoušení ve školách je však úplně předělali. Takže si netroufám odhadnout, jak rychle to půjde v Česku. Jsem vděčná za to, že jsme na projekt získali peníze od nadace, a ne z evropských fondů. Když se totiž ukáže, že jsme v něčem pomalejší či naopak rychlejší, než se předpokládalo, není to problém. Nemusíme vykazovat zbytečnosti a jsme flexibilnější. Každopádně mapu chceme mít za rok a půl připravenou, abychom ji mohli začít ověřovat. Ale nemyslím, že bychom ji hned pustili k veřejnému použití. I proto, že učitele je potřeba pro práci s mapou zaškolit. Budeme však hledat cesty, jak naše poznatky zprostředkovat co největšímu počtu pedagogů.

***

Profil

HANA KOŠŤÁLOVÁ (* 1961) Vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze, češtinu a pedagogiku. Působí jako lektorka čtenářství pro další vzdělávání učitelů. Lektoruje také pro program Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Působí v expertní radě projektu Pomáháme školám k úspěchu financovaného nadací The Kellner Family Foundation.

Čeština se rozjela, startuje i matematika

* Vybrat v každému kraji jednu základní školu. Vzdělávat i finančně motivovat její učitele, vyzkoušet tam nové učební postupy, přidat do tříd asistenty. Tak vypadá projekt Pomáháme školám k úspěchu, do kterého nadace manželů Kellnerových investuje více než 30 milionů korun ročně.

* „Chceme pomáhat co největšímu počtu žáků,“ vysvětluje Jan Leiner ze správní rady The Kellner Family Foundation, proč jde o podporu veřejných základek. První dvě školy – jedna v Praze a druhá v Karviné – se už do projektu zapojily. Další dvě – ve Středočeském a Olomouckém kraji – se přidají v září. „Přibývat budou další. Paralelně s tím vyvíjíme nástroje, které mohou pomoci všem učitelům na základních školách,“ říká Leiner.

* Kromě mapy učebního pokroku pro čtenářství vznikne i mapa pro matematiku, nyní začíná její příprava. Inspiraci lze více než u češtiny hledat v cizině. Hlavně bude vycházet z metod matematika Milana Hejného – žáci si sami vymýšlejí, jak jednotlivé úlohy řešit.

* V čem se bude mapa lišit od Hejného pojetí matematiky v učebnicích Fraus? „Učebnice musí zohledňovat rámcový vzdělávací program. Jenže ve skutečnosti by někteří žáci mohli postupovat rychleji a jiní zase potřebují adresnější pomoc,“ vysvětluje Martin Chvál, který má přípravu mapy na starosti. Velký důraz se bude klást na návaznosti. „Musíme také zohlednit, aby se s mapou naučil pracovat každý učitel,“ upozorňuje Chvál.

(autor: Eva Hníková, úryvek z textu)