Ohlasy| Čeští středoškoláci závodí v debatování....

Čeští středoškoláci závodí v debatování. Do života si odnášejí schopnost kriticky myslet, formulovat názor a poznat demagoga nebo lháře

26. dubna 2018 - iHNed.cz Každý rok proběhne v Česku zhruba 500 debatních soutěží, z toho asi 100 v angličtině. Středoškoláci se v nich učí své argumenty opírat o fakta, odhadnout neprůstřelnost vlastních slov i vžít se do kůže někoho, jehož názory jsou diametrálně odlišné. Dávají tak příklad i ostatním, kdy se debata bez zbytečných konfliktů a emocí stává v dnešní mezilidské komunikaci stále vzácnější.

Studují sice teprve střední školu, ale už teď je těžké něco jim nabulíkovat. Dobře vědí, jaký je rozdíl mezi argumentem, názorem a bonmotem. Mladí čeští debatéři, kteří na soutěžích pravidelně rozebírají složitá společenská témata, dokážou svá tvrzení opřít o fakta a odhadnout, kde by mohla mít jejich argumentace slabiny. Jsou zvyklí o tématech diskutovat způsobem, který bude k něčemu směřovat, a často musí zvládnout "uhádat" obě strany. Někteří z nich i anglicky.

"Během soutěžních debat se vám někdo neustále snaží vyvracet vaše tvrzení a hledat v nich skulinky. Proto je člověk nucený zamýšlet se nad podstatou věcí, které slyší, anebo které chce sám tvrdit někomu jinému," přibližuje podstatu soutěží debatérka, devatenáctiletá Thea Kratochvílová z Open Gate School v Babicích.

Kratochvílová se letos se svým školním týmem stala vítězkou národní Debate League, anglickojazyčné debatní ligy. Ta spolu s českou odnoží vyvrcholila v pondělí 23. dubna v prostorách Senátu Parlamentu České republiky. V družstvu s názvem Carrdashians vedle Kratochvílové stanuli také James Alexander Carr, Viktorie Hložková a Natan Kratochvíla. Vítězem české ligy se stal smíšený tým z pražského Mensa gymnázia a Gymnázia Jakuba Škody v Přerově ve složení Jakub Hampl, Elena Sekaninová a Alexandr Sušić.

Během diskusních klání ve formátu označovaném jako "akademická debata" se proti sobě ocitají dva tříčlenné týmy, z nichž jeden má za úkol vybrané téma obhajovat, druhý se snaží argumenty obhájců co nejefektivněji vyvracet. Řečníci obou stran se pravidelně střídají a každý z nich má specifický úkol, přičemž na závěr by měly obě strany před přítomnými rozhodčími shrnout, proč se domnívají, že právě jejich argumentace obstála.

Na některá témata se mohou soutěžící připravovat dlouho dopředu, jiná se dozvídají až na místě. Během let strávených v soutěži se může středoškolákům stát, že budou před rozhodčími řešit reformu Rady bezpečnosti OSN, výhody bezplatného školství, ale také nevážná témata typu "každé české dítě by mělo mít nárok na vlastního psa".

Kdo má pravdu? Záleží na tom, jak si ji obhájí
Thea Kratochvílová z Open Gate School začala závodit před šesti lety a od té doby se zúčastnila řady mezinárodních turnajů. Finálové téma, v němž s kolegy na národním šampionátu zvítězila, znělo "většinový volební systém je lepší než poměrný". Hlavní spor mladých diskutérů v Senátu se točil kolem toho, které zřízení lépe obstojí proti populismu a zajistí stabilní vládu.

"Finálová debata byla dobrá, studenti o tématu věděli dost. Pokryli hlavní aspekty obou volebních systémů a neušlo jim to podstatné," říká Michal Pečeňa, jeden z jejích rozhodčích a zároveň kouč slovenského národního týmu, který se - stejně jako jeho český protějšek - účastní prestižních zahraničních akcí. Jednou za rok dokonce vyjíždí na mistrovství světa ve středoškolském debatování, to příští se odehraje v chorvatském Záhřebu.

"Tým Open Gate School letos zvítězil proto, že jako negace čili oponenti dokázali efektivněji zpochybňovat výhody většinového systému, s nimiž přicházeli jeho obhájci. Jejich úkolem nebylo ukázat, že by poměrný systém byl lepší, ale to, že obhajoba neodvedla dostatečně přesvědčivou práci," vysvětluje Pečeňa princip, podle nějž se debaty rozhodují. Porota při hodnocení nehodnotí, která strana "má pravdu", ale podle řady kritérií posuzuje, jak se týmy vyrovnaly se svým úkolem.

"Výhodou většiny témat na finálovém turnaji bylo to, že jsme měli možnost vyzkoušet si je na regionálních soutěžích," popisuje přípravu na šampionát Kratochvílová. "Pracovali jsme na nich celoročně a snažili se upravovat naše ‚cases' čili soupisy argumentů pro jednu nebo druhou stranu podle rad rozhodčích nebo aktuálních informací," líčí mladá žena. Některá témata si podle ní vyžadovala takřka soustavnou pozornost. "Jedna ze starších tezí se například týkala nahrazování lidské práce umělou inteligencí, kde dochází k zajímavým změnám téměř každý týden," vysvětluje. Debatéři, kteří to myslí se soutěží vážně jako Kratochvílová, neváhají do přípravy na utkání zahrnovat četbu ekonomické, politologické a filozofické literatury, sledují aktuality ze světa a scházejí se s odborníky.

Myslíš si něco jiného? Nemusíš být nepřítel
Českou i anglickou debatu na českých školách již třiadvacet let rozvíjí Asociace debatních klubů (ADK), přičemž letošní ligová soutěž svedla dohromady celkem 63 týmů z celé republiky. "Máme kolem 200 až 300 členů, z toho je asi 100 rozhodčích a koučů. Všichni jsou dobrovolníci, pomáhají zadarmo a ve svém volném čase, což platí i pro funkcionáře," říká Dušan Hrabánek, někdejší úspěšný debatér, dnes ředitel soutěží při ADK. Civilní profesí je soudce.

"Ročně proběhne zhruba 500 debat, z toho přibližně 100 v angličtině," přibližuje Hrabánek velikost soutěžní sítě. "Do debat se zapojuje zhruba 20 až 30 středních škol z celé republiky, většinou se jedná o gymnázia. Jejich počet v současnosti stagnuje, anebo mírně roste," říká Hrabánek a připomíná, že v zapojení škol záleží hlavně na tom, jestli se najde učitel, který se bude aktivitě věnovat a bude ochotný se studenty vyjíždět na soutěže. "Když takový člověk ze školy odejde, často zanikne i klub. Setkali jsme se ovšem i s případy, kdy si studenti našli debatu sami a pustili se do soutěží bez pomoci učitelů," zmiňuje ředitel soutěží ADK.

Hrabánek se debatního programu účastní téměř dvacet let, a tak má možnost srovnat, v čem se schopnosti českých středoškoláků mění. "Revoluční změny za tu dobu nenastaly, ale pozoruji, že dnes jsou studenti sebevědomější. Méně často se stává, že by začátečníci měli takovou trému, že by nedokázali vystoupit před publikem," říká zástupce Asociace debatních klubů. "Jinak jsou studenti samozřejmě zběhlejší v používání moderních technologií. Začátečníci je však často k vyhledávání informací neumějí používat - nevědí, jaký mají zadat do vyhledávače dotaz, a když něco najdou, mají problémy zhodnotit, jestli je to důvěryhodná a podstatná informace. Snadná dostupnost informací také vede k tomu, že se studentům zhoršuje všeobecný přehled," přibližuje Hrabánek úskalí pohybu v digitálním světě.

Rozhodčí a trenér Michal Pečeňa v hodnocení přínosu debat zčásti vychází z vlastních zkušeností. "Díky ní lépe rozumím tomu, proč si někdo myslí něco jiného než já, aniž by to mezi nás vnášelo zbytečný konflikt. Uvědomuji si, že i některé mé postoje vycházejí z instinktivních reakcí nebo z osobních preferencí. Zároveň ale platí, že když narazím na zjevnou nepravdu, nebo dokonce zlý úmysl, dokážu ho ostře odmítnout," říká Pečeňa. Podle něj je dobré, že se studenti v mladém věku naučí zacházet s kritikou, již si pak neberou osobně. "Když začínají, mívají u některých témat předsudky jako všichni ostatní. Poměrně rychle si však osvojí základy kritického myšlení a s informacemi se naučí pracovat s odstupem," uzavírá.

Dušan Hrabánek Pečeňovy zkušenosti doplňuje: "Debatní program po mladých lidech vyžaduje, aby pátrali po tom, proč je společnost zařízena tak, jak je. Před posledními volbami jsem například zaslechl v rozhlase rozhovor s poslankyní jedné levicové strany, která nedokázala vysvětlit, proč by vysoké školy měly být bezplatné. Naši 16letí studenti to po roce v debatním programu zvládají bez problémů," naznačuje Hrabánek, jak by někteří dospělí v exponovaných funkcích obstáli ve střetu s teenagery.

Studentka Thea Kratochvílová věří, že je díky této průpravě lépe připravená odolávat populismu, ale také poznat, kdy v podstatě není "co řešit". "Dnes se často setkáváme i s druhým extrémem. Lidé jsou kritičtí vůči všemu a hledají problémy tam, kde nejsou."

@Zuzana Válková
https://ego.ihned.cz/c1-66121850-cesti-stredoskolaci-zavodi-v-debatovani-do-zivota-si-odnaseji-schopnost-kriticky-myslet-formulovat-nazor-a-poznat-demagoga-nebo-lhare

 

 

Zpět na hlavní stránku