Ohlasy| Bydlení na OPEN GATE čtyřma očima

Bydlení na OPEN GATE čtyřma očima

26. června 2018 - Naše Rodina Mé jméno je Thea Kratochvílová, je mi devatenáct let a na Open Gate studuji již sedmým rokem. Mému bratrovi Natanovi je čtrnáct let a je tady se mnou druhým rokem. Pokusíme se spolu přiblížit kolejní život v naší škole.

Open Gate je osmileté gymnázium, které nabízí zakončení studia mezinárodním diplomem IB i českou státní maturitou, a také nabízí možnost „boarding" studia, tedy ubytování v areálu školy. Škola se společně s rodinnou nadací manželů Kellnerových snaží, aby finanční zázemí studentů nebylo překážkou v jejich budoucích úspěších. Právě proto zabezpečuje ubytování pro žáky ze vzdálenějších lokalit a chudších poměrů. Studenti tedy nemusejí zdlouhavě jezdit každý den do školy a zpátky, ale mohou bydlet v útulných kolejích.

Theo, kolik času týdně trávíš na kolejích?
Do areálu školy v Babicích přijíždíme v neděli okolo osmé hodiny večer, kdy nás přiveze školní auto z říčanského nádraží. V týdnu odcházíme do školy po sedmé hodině ráno, abychom stihli snídani ve školní jídelně. Na koleje se vracíme po skončení vyučování, což je pro mě zpravidla ve čtyři odpoledne. Na pokoji ale moc dlouho nepobudu, protože mám skoro denně odpolední kroužky a nejrůznější mimoškolní aktivity. Ve vyšších ročnících se, k úspěchu ve škole, nestačí věnovat učení jen v rámci vyhrazené hodiny (tzv. prep time, od 19 do 20 hodin). Starší studenti někdy zůstávají na kolejích i přes víkend.

Jak tráví svůj volný čas mladší studenti, o tom nám může více povědět Natan...
Mladší studenti přicházejí ze školy o něco dříve, protože ještě nemají tolik vyučovacích hodin. Celé odpoledne mají vyhrazené zájmovým kroužkům. Po tom, co večer skončí prep time, se mohou účastnit ještě různých pohybových aktivit, hraní fotbalu, plavání... Kroužků je na Open Gate kolem čtyřiceti. Mezi nimi třeba jezdectví, čínština, kickbox, zumba či vaření, plavání, florbal, šachy atd. Ve čtvrtek odpoledne většinou žádné kroužky neprobíhají a máme vlastní program. Věnujeme se venkovním sportům, šermujeme, hrajeme deskové hry anebo sledujeme filmy. Někdy vyrazíme do Prahy do kina nebo divadla, na laser game a za jinými zážitky. Několikrát do roka pro nás studentská rada pořádá velmi oblíbené diskotéky. Před vánočními prázdninami pro nás škola připravuje skvělou vánoční večeři doprovázenou vystoupeními studentů. Rovněž na konci května tradičně probíhá velká slavnost Blue Van, kde studenti předvádějí výsledky celoroční práce jak ve volnočasovém kroužku, tak ve studiu. Oblíbenou součástí našeho života se staly filmové festivaly nebo dny, kdy studenti mezi sebou soupeří, kdo ukuchtí lepší pokrm, ať už salát, pomazánky na topinky nebo třeba sushi. Takových úžasných aktivit bych mohl vyjmenovat ještě mnoho...

Možná by čtenáře zajímalo, jak vlastně probíhají víkendy uprostřed menší vesničky ve Středočeském kraji...
Starší studenti mohou zůstat na koleji i přes víkend. V takovém případě je dopředu navržen nějaký zajímavý program, kterého se zúčastní. Často to jsou výlety do Prahy. I o víkendech je zde postaráno o stravování, žáci s vychovateli si v kuchyňkách připravují rozmanitá jídla, při jejichž přípravě se vždy naučí něco nového z kulinářského umění. Právě díky těmto věcem studenti rádi zůstávají na kolejích, protože se tu dá vždycky něco zábavného a zajímavého podniknout.

Tolik času stráveného v areálu s těmi samými lidmi musí mít vliv i na celkovou atmosféru a formování vzájemných vztahů. Je to tak Theo?
Tím, kolik času trávíme se spolužáky, se naše vztahy změnily do úplně nové podoby. Sice to možná bude znít jako jisté klišé, ale po sedmi letech vám spolubydlící opravdu připadá jako součást rodiny. Navíc díky nízkému počtu studentů je daleko běžnější vidět pevné kamarádské vztahy i napříč ročníky. Studenti spolu blízce spolupracují nejen ve škole, ale zejména po skončení vyučování. Multifunkční školní areál nabízí téměř nějak konečné možnosti, co se týče trávení volného času. Studenti jsou podporováni, aby jej nepromrhali povalováním se nebo hraním počítačových her. Ona intimita celého kolektivu je jeho nejpřednější stránkou, ale také největší slabostí. Občas se přirozeně stává, že vám jdou všichni na nervy, protože máte jistou formu ponorkové nemoci. Ale jak se říká, není nebe bez mráčku, a jen zřídkakdy se přihodí, že by někoho tato nálada držela delší dobu. Je to určitě i díky vytrvalé snaze vychovatelů, kteří dbají na naše jak fyzické, tak psychické blaho.

Studenti mají možnost se svěřit se svými problémy jim, tak komukoli ze školního poradenského centra. Mezi vychovateli a studenty a vlastně i učiteli panují velice otevřené a přátelské vztahy, a proto, i když se někdy vyskytnou komplikace, není problém je rychle a efektivně vyřešit. S bratrem se určitě můžeme shodnout na tom, že život na kolejích nám dal a dává hodně. Předně to je samostatnost, kdy nás odepření každodenního „mama servis" donutilo přehodnotit přístup k některým věcem a do jisté míry se postavit na vlastní nohy. Věříme, že právě tato zkušenost nám značně ulehčí pozdější přechod na vysokoškolské studium, kdy už vše bude jen a jen na nás.

 

Zpět na hlavní stránku