Bez Kellnerova stipendia bychom školu neufinancovali, říkají studenti

Někteří čeští studenti se po maturitě rozhodnou pokračovat ve studiu v zahraničí. Vysokoškolské studium je však v řadě zemí zpoplatněné a může se vyšplhat až do několika desítek tisíc liber či dolarů. Tím pádem se stane pro některé uchazeče nedosažitelným.

S financováním studia však mohou mladým lidem pomoct různé nadace. Mezi nimi je také The Kellner Family Foundation, kterou v roce 2009 založili Petr a Renáta Kellnerovi. Zaměřuje se na podporu vzdělávání žáků základních, středních a vysokých škol a v rámci projektu Univerzity finančně podporuje české studenty v zahraničí. Za posledních 11 let obdarovala 193 vysokoškoláků. Letos pro ně nadace vyčlenila stejně jako v předchozích letech deset milionů korun.

Mezi stipendisty, které nadace The Kellner Family Foundation podporuje, je také Adam Knirsch. Momentálně studuje na univerzitě v britském Nottinghamu obor Medical and Biological Chemistry.

V Česku se tento obor dá studovat jen na Univerzitě Karlově, zatímco tady v Anglii je vcelku běžný. Výhodu vidím také v kvalitnějším studiu a v tom, že většina zdejších univerzit je zaměřená na jednotlivce.

Adam Knirsch

student oboru Medical and Biological Chemistry

Školné na ostrovech je pro rezidenty z EU jednotné a dělá 9250 liber ročně. Knirsch neměl jinou možnost než zažádat o grant z nadace. Podle svých slov by zvládl ufinancovat maximálně rok studia, protože ceny jsou v Británii velmi vysoké. „Díky nadaci, která mi přispěla 126 tisíc korun, jsem mohl bez problémů vše zvládnout,“ popisuje Knirsch.

Nadace po uchazečích většinou požaduje, aby své studium financovali i jiným způsobem než z jejího grantu, pokud je to možné. Většina studentů si tak bere studentskou půjčku. „Kromě studentské půjčky a nadace dotují moje studium velkou měrou i moji rodiče. Sám jsem měl také nastřádané nějaké peníze z brigád,“ popisuje Knirsch.

S příchodem pandemie se však zkomplikovala nejen výuka, která se přesunula do online prostředí, ale i možnost přivýdělku. „Brigády jsou v době pandemie téměř nemožné, během tohoto roku jsem žádný přivýdělek nezvládl. Nyní mám ale nově brigádu, kterou můžu dělat na dálku,“ popisuje Knirsch.

Podle něj se náklady na život v Británii pohybují kolem 25 tisíc korun měsíčně. Nejdražší je zde ubytování a jídlo. „Koleje jsou tady velmi dobře vybavené, ve většině případů má dokonce každý svůj vlastní pokoj, ale cena je proto vysoká. Ubytování s jídlem stojí za týden asi 165 liber,“ vysvětluje. V přepočtu tedy zhruba 4900 Kč na týden.

Velká Británie však letos odešla z Evropské unie, takže se některým vysokoškolákům ztíží podmínky pro studium. Knirsche však situace neovlivní tolik jako nově příchozí studenty, protože pro něj platí ještě staré podmínky. „V tomhle jsem měl obrovské štěstí. Pro můj ročník vláda garantovala stejné podmínky, jako byly doteď. Pro další to už ale neplatí,“ říká.

Mladí, které nadace podporuje, studují v různých částech světa. Někteří se vydali do Spojených států, do Číny nebo do dalších evropských zemí. Například Radim Urban studuje na Švýcarském federálním technologickém institutu v Curychu.

Nejdůležitějším důvodem pro studium v zahraničí pro mě byla motivace studovat na jedné z nejlepších univerzit v oboru a být součástí této instituce. Také jsem chtěl získat zkušenosti z mezinárodního prostředí a rozvíjet své jazykové schopnosti.

Radim Urban

student informatiky

Jak vypadá stipendijní síto

I v Curychu jsou studium a život finančně náročné. „Hledal jsem způsob, jak si pomoct. Nadace mi přislíbila částku 300 000 korun,“ říká Urban. Samotné školné se zde pohybuje okolo 25 000 korun za semestr, další měsíční náklady podle Urbana činí okolo 40 až 50 tisíc korun. „Při časové náročnosti mého studia je bohužel nemožné mít nějakou brigádu. Při online výuce ale pár výdajů odpadá, třeba náklady dopravu,“ říká Urban.

Zájemci o finanční příspěvky z nadace musí nejprve podat přihlášku. Její součástí je mimo jiné dotazník, který se týká informací o uchazeči, o jeho výběru oboru či o studijních výsledcích na střední škole. „Bylo také potřeba zaslat doporučení od minimálně jedné osoby a dopis, ve kterém jsem vysvětlil výběr univerzity a odůvodnění svojí přihlášky,“ popisuje Knirsch. Studenti musí zároveň odevzdat i rozpočet, v němž zdůvodní, proč o danou částku žádají.

Přihlášky zájemci posílají do konce dubna. Přibližně o měsíc později se pak dozvědí, zda postoupili k osobnímu pohovoru za účasti členů správní rady nadace a dalších odborníků. „15 minut mě tam bombardovali otázkami ohledně studia a mých plánů. Na konci června jsem se pak dozvěděl, že jsem příspěvek získal,“ vzpomíná Knirsch.

Nadace při výběru finalistů přihlíží také k jejich mimoškolním aktivitám. Mohou nasbírat plusové body třeba na dobrovolnictví nebo pokud byli na nějaké odborné stáži. „Absolvoval jsem odbornou stáž v zahraničí, na gymnáziu jsem se účastnil mnoha projektů a také jsem závodně sportoval,“ uvádí Urban a myslí si, že možná právě to porotě připadalo sympatické.

„Určitě mi pomohla účast na všemožných olympiádách, stáž na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně nebo absolvování kurzu Centra talentované mládeže,“ říká Knirsch. Pomohly mu však i zdánlivě nepodstatné věci jako třeba zkušenost se stopováním v cizině. „Na pohovoru pan Kellner zmínil, že díky tomu mi nebude dělat život v zahraničí problémy,“ dodává Knirsch.

Získáním finančního daru však kontakt stipendistů s nadací nekončí. The Kellner Family Foundation se studenty komunikuje i během jejich pobytu v zahraničí. „Komunikujeme spolu často, zejména teď, když se kvůli covidu situace různě mění. Nadace chce po stipendistech také vědět průběžné známky, a jestli jsou zrovna v cizině nebo doma,“ popisuje Knirsch.

Studenti s nadací většinou komunikují přes e-mail. „V průběhu roku zasílám žádosti o proplacení výdajů, komunikujeme výsledky studia nebo třeba domlouváme případné besedy pro některá gymnázia,“ uvádí Urban.

Stipendisté by také měli nějakým způsobem nadaci vrátit to, co pro ně udělala. Po dokončení studia mají 15 let na to, aby alespoň tři roky pracovali ve prospěch České republiky, nebo aby budovali její dobré jméno v zahraničí.

Po dokončení mého čtyřletého oboru bych se chtěl hlásit na PhD. a být tak ve výzkumu. Mým snem by bylo dostat se na doktorandské studium do Švýcarska, kde jsou velmi dobré univerzity.

Adam Knirsch

Poté, co nasbírá zkušenosti v zahraničí, by je chtěl uplatnit na vysokých školách v Česku.

Jakým způsobem to nadaci vrátím, se velmi odvíjí od budoucích možností a příležitostí. Mým momentálním cílem je především úspěšné ukončení studia a načerpání praktických zkušeností tak, abych měl možnosti, jak to nadaci vrátit, co největší.

Radim Urban

student informatiky

Takto popisuje své plány Urban.

Nadace chce v podporování zahraničních studentů pokračovat i nadále, stejně jako ve svých dalších dlouhodobých projektech, kterými jsou sociální stipendia pro studenty soukromého gymnázia Open Gate a projekt Pomáháme školám k úspěchu. Nyní nadace také řeší, kdo doplní správní radu po smrti zakladatele impéria PPF Petra Kellnera.
Zdroj | https://www.seznamzpravy.cz/clanek/bez-kellnerova-stipendia-bychom-skolu-neufinancovali-rikaji-studenti-153293

Autorka | Sofie Krýžová