Aktuality| Rozhovor s Ilonou Urbanovou, ředitelkou Pomáháme...

Rozhovor s Ilonou Urbanovou, ředitelkou Pomáháme školám k úspěchu

19. února 2020 Ilona Urbanová je od září 2019 ředitelkou Pomáháme školám k úspěchu. Přišla v době, kdy se všichni zapojení do projektu ohlíželi za deseti lety jeho fungování a zároveň přemýšleli o dalším rozvoji a zúročení obrovského množství získaných zkušeností. Pod její taktovkou vznikala v uplynulých měsících nová strategie směřování projektu s názvem Pomáháme školám k úspěchu „plus“. V oblasti vzdělávání není žádným nováčkem – dříve vedla soukromou jazykovou školu a také se podílela na založení gymnázia. V Pomáháme školám k úspěchu jistě zúročí i bohaté zkušenosti z manažerské oblasti. Zeptali jsme se, jaké jsou její první dojmy a kam povede projekt spolu s týmem pedagogických expertů v následujících letech.

Na pozici ředitelky projektu Pomáháme školám k úspěchu jste nastoupila před několika měsíci. Už jste poznala projekt i celý tým?
Projekt Pomáháme školám k úspěchu stojí nejen na interním týmu, ale je založen také na spolupráci velkého počtu externích spolupracovníků. To hlavní se odehrává na školách a na společných akcích. A tak jsem i já doslova od první minuty po nástupu trávila většinu času „v terénu“ pozorováním, nasloucháním a individuálními rozhovory se členy týmu. Kolegové mne ochotně zasvěcovali do aktuální reality českého veřejného školství a trpělivě mi vysvětlovali teoretickou bázi i praktické aspekty projektu. Dnes už tedy mohu říct, že jsem Pomáháme školám k úspěchu dostatečně poznala a lidé v týmu už nejsou jen jména v e-mailové adrese, ale vidím za nimi konkrétní obličeje, schopnosti a příběhy.


Kde jste se vlastně o projektu Pomáháme školám k úspěchu dozvěděla? 
Byla to vlastně náhoda. Absolvuji tříletý terapeutický výcvik a jedna z mých kolegyň mi vloni poslední červnový den položila zajímavou otázku: „Ilono, znáš někoho takového, jako jsi ty?“.  Pár jmen jsem jí dala, ale ve mně samotné to vyvolalo zájem o projekt. Začala jsem si zjišťovat více o činnosti a působení, protože mě oblast vzdělávání celý život přitahuje. Nakonec jsem byla oslovena s nabídkou, zda bych vedení projektu převzala.


Je něco, co Vás přece jen po nástupu překvapilo?
Velmi pozitivně mne překvapila praxe, kterou jsem viděla ve třídách zapojených škol, práce pedagogů v těchto školách i výstupy dětí ze čtenářských a pisatelských dílen. Vidět děti v dnešní přetechnizované době číst nadšeně knížky, vytvářet myšlenkové mapy, psát vlastní příběhy, zaujatě diskutovat a zdravě prosazovat své názory mě doslova pozitivně šokovalo. A utvrdilo mne to v obrovské smysluplnosti projektu. Velmi strhující je vidět zapálení a invenci týmu pedagogických konzultantů a dalších spolupracujících odborníků. 
Naopak trochu negativně mne překvapil fakt, že stále ještě není běžné, aby vedení škol a učitelé sdíleli nejlepší praxi a otevírali své vyučovací hodiny ke sdílení s ostatními pedagogy. 


Vy jste se dříve pohybovala spíše v oblasti edukace dospělých. Jak rychle jste se „zabydlela“ ve veřejném základním školství a vzdělávání dětí? 
Toto prostředí není pro mě úplně cizí, přestože jsem více jak polovinu svého profesního života zasvětila personálnímu řízení a managementu v obchodních firmách. Do roku 2004 jsem vedla soukromou jazykovou školu a také jsem založila čtyřleté gymnázium s rozšířenou výukou jazyků Beskydy Mountain Academy. Díky těmto aktivitám jsem velmi úzce spolupracovala s mnoha skvělými pedagogy ze zahraničí i z České republiky a rozšiřovala si vzdělání v oblasti školského managementu. Měla jsem možnost už začátkem devadesátých let navštívit mnoho inspirativních škol v Evropě i v USA. Viděla jsem tam poprvé projektovou výuku, schopnost učitele podpořit kritické myšlení žáků i podporu čtenářské gramotnosti. Což bylo vlastně impulzem pro založení zmiňovaného gymnázia.  Jako máma tří dětí jsem se o kvalitu a úroveň českého školství vždy intenzivně zajímala a jako rodič se i aktivně zapojovala. Vzdělávání dětí mi tedy cizí nebylo. Středoškolským učitelem je dokonce i jeden z mých synů. Díky tomu jsem byla již před vstupem do projektu, dá se říci, v obraze.


Změní se projekt pod Vaším vedením? 
Nemám ambice, a ani není potřeba projekt radikálně měnit. Nicméně stejně jako manželé Renáta a Petr Kellnerovi, kteří projekt iniciovali a podporují ho prostřednictvím Nadace The Kellner Family Foundation, bych ráda viděla více českých základních škol, které naplňují naši vizi „každý žák se učí naplno a s radostí“. Do projektu Pomáháme školám k úspěchu je nyní zapojeno 23 základních škol. Finanční podpora je mimo jiné směřována do technického vybavení školy, jazykové výuky, vzdělávání učitelů, zajištění školních asistentů, spolupráce s rodiči a podobně. V současné době mají školy možnost získat prostředky na tyto oblasti i z jiných zdrojů.  Proto počínaje školním rokem 2020/21 chceme naši podporu školám zacílit na ty aktivity, u kterých dlouhodobě sledujeme náš největší vliv na proměnu postojů učitelů s dopadem na učení žáka. Tedy na rozvoj čtenářské gramotnosti a pisatelství žáků a kolegiální sdílení know-how učitelů. Tímto způsobem budeme schopni zapojit do projektu přibližně 100 škol z celé České republiky.  Stěžejní roli v tomto novém pojetí projektu budou hrát naše projektové školy, které se rozhodli s námi v další fázi projektu spolupracovat formou sdílení nabytých zkušeností s dalšími školami. Tyto projektové školy od nás obdrží podporu finanční i personální. Na druhou stranu se tato škola zavazuje v průběhu tří let na sebe v blízké lokalitě „nabalit“ další školy, kterým s naší pomocí formou otevřených hodin a pravidelného kolegiálního sdílení nejlepší praxe bude předávat získané zkušenosti. Oslovili jsme s nabídkou další spolupráce všechny naše současné projektové školy. Mám velkou radost, že už nyní máme z většiny projektových škol pozitivní reakce, a proto věřím, že se nám cíl zapojit do spolupráce dalších 100 škol podaří naplnit.

Jak budete vybírat školy, které se nově k projektovým školám zapojí? Jaká kritéria musí škola, která by chtěla do Pomáháme školám k úspěchu vstoupit, splňovat?
Aby naše aktivity padly na úrodnou půdu je naprosto zásadní postoj vedení školy a kultura, která umožňuje otevřenou výuku a vzájemné učení pedagogů. Nejsme schopni to poznat jen ze samotné přihlášky, pokud s námi škola nebyla historicky jakkoliv v kontaktu. Z toho důvodu budeme nejprve vybírat ty školy, které na různé úrovni už nyní spolupracují s našimi projektovými školami nebo se jejich učitelé účastní našich akcí. Jen pro vaši představu, k dnešními dni máme seznam více než 300 škol, ze kterých budeme vybírat.


Čeho byste Vy osobně chtěla v projektu dosáhnout třeba už během prvního roku?
Mé osobní cíle pro letošní rok se týkají především stabilizace týmu a nastavení procesu komunikace s nově zapojenými školami. 

Máte letitou praxi v personální oblasti. Budete tyto znalosti a zkušenosti uplatňovat i v Pomáháme školám k úspěchu například při výběru spolupracovníků nebo třeba v motivaci ředitelů zapojených škol? 
Věřím, že se mi zkušenosti z oblasti řízení lidí budou v projektu hodit. Nicméně tak jako všude, i v našem projektu je důležité, aby nám vzájemně fungovala komunikace, otevřené vztahy a důvěra. 

Zpět na hlavní stránku