Barbora Čomová

Rozdíl mezi univerzitami v Česku a zahraničí? Týmová práce

Barbora Čomová

Nad otázkou, zda dát přednost studiu v České republice nebo raději odjet studovat do zahraničí, by se ještě před pár lety zamyslel zřejmě málokterý student. V dnešní době se ale stává poměrně běžnou. Ti, kteří rozmýšlí nad studiem v zahraničí, láká například vidina zdokonalení se v cizím jazyce, osamostatnění nebo zvýšení šancí na práci v mezinárodních firmách. Proto jsem se pokusila o porovnání svého studia oboru Business Management na King’s College v Londýně, se zkušenostmi Doroty Zemánkové, studentky ekonomie na Masarykově univerzitě v Brně. 

Obě školy mají v daných zemích určitou prestiž. Jsou považovány za skvělý začátek pro nastartování úspěšné kariéry v daném oboru a poskytují dostatečný základ v rámci povinné a rozšiřující četby. Také jsou vybavené kariérními centry, která poskytují studentům širokou nabídku podpory. V čem byl ale nalezen největší rozdíl? V týmové práci.

Člověk může mít občas pocit, že není hodnocen korektně a že by práci individuálně odvedl lépe, nicméně v budoucím povolání také nemusí být hodnocen na čistě individuální bázi. Hodnocení tak může přispět ke zvládání týmové práce pod stresem, umění řešit konflikt a zůstat racionální v zdánlivě nespravedlivých situacích.

Barbora Čomová

stipendistka projektu Univerzity

Na zahraničních univerzitách je na týmovou práci kladen obrovský důraz. Velké týmové projekty jsou součástí výsledného hodnocení většiny předmětů. Na King’s College London je dokonce samostatný předmět vedení a řízení týmu, který zahrnuje témata jako definice týmového úspěchu, etapy týmové práce nebo týmová spolupráce a soutěživost. Obrovského zájmu zaměstnavatelů o schopnost pracovat v týmu jsem si všimla také při pohovorech na letní stáže. Otázky jako: “Popište skupinový projekt, na kterém jste pracovala”, nebo “popište situaci, kde jste demonstrovala své vůdčí schopnosti,” se neustále opakovaly. U pohovorů mi tak získané zkušenosti velmi pomohly. Například při jednom pohovoru jsem popisovala situaci, kdy jsem úspěšně zapojila do projektu jednoho člena týmu, který o přispívání do společného projektu ze začátku nejevil zájem. Dostalo se mi tenkrát velmi pozitivní reakce.

Porovnávala jsem tedy, jak k týmové práci přistupují české soukromé školy. Zde se situace zdá více podobná zahraničí. Tomáš Egert má zkušenost jak se studiem v Anglii, tak se studiem marketingu na pražské Newton College. “Na Newton College byla spousta týmových úkolů v průběhu lekcí, nebo jsme v týmu pracovali také na kampaních,” objasňuje Tomáš. Pražská škola mu v tomhle směru hodně připomínala Anglii. Na rozdíl od britských škol ale nebyla týmová práce zohledňována v závěrečném hodnocení. Zda je tento krok správný nebo ne, je otázkou. Člověk může mít občas pocit, že není hodnocen korektně a že by práci individuálně odvedl lépe, nicméně v budoucím povolání také nemusí být hodnocen na čistě individuální bázi. Hodnocení tak může přispět ke zvládání týmové práce pod stresem, umění řešit konflikt a zůstat racionální v zdánlivě nespravedlivých situacích.

Efektivní práci v týmu přirovnávají někteří vědci k letícímu hejnu ptáků. Aby jednotliví ptáci dosáhli perfektní synchronie, nemohou být vedeni pouze jedním vůdcem, jelikož rychlost reakce na tyto pokyny by nebyla dostatečná. Vědci se domnívají, že se ptáci řídí určitými pravidly, ale zároveň se rozhodují autonomně. Na podobném principu pak fungují také inovativní týmy v úspěšných firmách. Osamostatněnost a zjednodušená hierarchie týmům zajišťuje v dnešním rychle se rozvíjejícím světě nezbytně nutnou hbitost a flexibilitu.

Martin Danoesastro popisuje svou zkušenost, kdy pracoval jako management konzultant s bankou, která si přála zjednodušit proces a navýšit efektivitu. V tradičních firmách pracovníci ze stejného odvětví často pracují spolu, odděleni od zbytku zaměstnanců - inženýři s inženýry nebo marketéři s marketéry. To způsobuje často zdlouhavý proces při předávání nápadů a informací mezi odděleními. S vidinou možné inspirace tak nahlédl na to, jak probíhá týmová práce v jiných úspěšných firmách. Týmy v inovativních společnostech jako Spotify nebo Google často nemají dané formule týkající se počtu lidí v týmu. Není jasně dáno, komu jednotliví zaměstnanci odpovídají, nebo kdo stanovuje priority. Tyto faktory se liší projekt od projektu. Jednotlivé týmy jsou tak často tvořeny zaměstnanci z různých odvětví. Jedná se o malé samostatné týmy, které by fungováním mohly být přirovnány k mini start-upům. V těchto týmech je možné rozhodovat, tvořit a testovat nápady rychleji a úspěšně se vyhýbat zdlouhavým procesům předávání informací mezi jednotlivými odděleními.

Poměr týmové práce ve výuce byl shledán největším rozdílem mezi studiem na českých a anglických vysokých ekonomických školách. Umění efektivně pracovat v týmu by nemělo být podceňováno a je důležité se na něj soustředit i při výuce na vysokých školách. Přestože může být spojována se spoustou nevýhod, jako například nespravedlivé hodnocení nebo nevyrovnanost vloženého úsilí individuálních studentů, týmová práce je nezbytnou součástí úspěšné kariéry a v českém školství by měla být rozšířena.