Rady| Marek Svoboda

Student Marek Svoboda: Proč a jak studovat v USA?

Marek Svoboda absolvoval bakalářské studium na newyorské Columbia University a nyní se připravuje na přijímací zkoušky na magisterské studium všeobecného lékařství. Pro čtenáře časopisu Mensa popsal své zkušenosti s přípravou na přijímací zkoušky na americké univerzity. Na studium v zahraničí získal Marek grant z projektu Univerzity od Nadace The Kellner Family Foundation.

(publikováno v časopise Mensa)

Ač pocházím se Slušovic na Zlínsku, nedávno jsem dokončil bakalářské studium na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Na rozdíl od většiny mých vrstevníků jsem se totiž po maturitě rozhodl za studiem odcestovat do Spojených států, kam v porovnání s Evropou směřuje stále relativně málo českých středoškoláků. Důvodů, proč se Češi do USA za tímto účelem tolik nehrnou, je hned několik, ovšem tím největším je dle mého názoru obecně nízká informovanost o této možnosti. Studium v Americe se mnohdy jeví jako něco nedosažitelného, což mnohé rychle odradí, ač úroveň znalostí českých studentů je přinejmenším srovnatelná s tou v zahraničí. V tomto článku se proto pokusím popsat, co všechno bakalářské studium v zámoří vlastně obnáší.

Kvalita, šíře, i délka studia
Důvodů pro studium v USA je hned několik. Jedním z těch hlavních je u mnoha amerických škol jejich vysoká kvalita, která je většinou posuzována podle těchto základních kritérií: vysoké akademické hodnocení profesorů (dáno jejich výzkumnými a vzdělávacími aktivitami), nízký poměr počtu studentů na vyučujícího (jakožto měřítko osobního přístupu), široké zázemí pro akademické i volnočasové aktivity (pro všestranný vývoj studentů) a především pak dobré profesní uplatnění absolventů (měřeno jejich pozdější zaměstnaností a výdělkem). Je potřeba mít na mysli, že ve Spojených státech je zastoupeno celé spektrum kvality škol – tedy nachází se zde i mnoho relativně méně dobrých univerzit, na něž například v porovnání s českými školami nemusí stát za to se hlásit.

Dalším důvodem, který mě sem táhl, je systém vzdělání zvaný „Liberal Arts,“ který na bakalářských programech (zvaných „undergraduate school“ nebo „college“) převažuje. Jedná se o důraz na všestranné vzdělání, které by mělo produkovat studenty uvědomělé i v oborech, na něž se nutně nespecializují. Studenti se tak ze střední školy nehlásí na specifický obor, nýbrž na danou školu obecně. Po přijetí mají pak během prvních dvou let možnost zkusit si hned několik různých oborů najednou, z nich si až následně vyberou jedno konkrétní zaměření. Americké bakalářské programy jsou proto skvělé pro ty, kteří po maturitě stále nejsou pevně rozhodnuti pro jedno konkrétní akademické odvětví a rádi by si na vysokoškolské úrovni nejdříve vyzkoušeli například studium filosofie, ekonomie a biochemie zároveň. Z tohoto důvodu zde také bakalářské studium trvá 4 roky, což ovšem může být pro ty, kdo už mají gymnaziální všestrannosti plné zuby, relativní ztráta času.

Všestranný studijní zážitek
Mně osobně dala například americká univerzita možnost studovat literaturu, filosofii, historii umění a hudbu, ač mým primárním zaměřením je behaviorální neurověda. Zatímco jsem hned od prvního ročníku mohl ve volném čase pracovat jako pomocný výzkumník ve vědecké laboratoři (další z výhod studia v USA) a primárně jsem se soustředil na přípravu na magisterské studium medicíny, užíval jsem si zároveň studia humanitních věd. Během třetího roku jsem pak dokonce strávil celý jeden „zahraniční“ semestr v Paříži, kde jsem se věnoval předmětům jako Francouzsko-americké vztahy, Francouzská kolonizace v Africe, nebo Filosofie jednání. Všestranné vzdělání pro svůj budoucí život považuji za velmi důležité, a tak pro mě bylo studium v Americe tou nejlepší volbou.

Tento systém je na bakalářské úrovni také spjat s určitou kompaktností amerických školních areálů. Univerzitní budovy jsou zpravidla umístěny nedaleko studentských kolejí, na nichž většina studentů pobývá po celé čtyři roky studia. Jelikož, jak je popsáno výše, zezačátku takřka všichni studují všechno, studenti různých budoucích oborů jsou mezi sebou promícháni, a to jak v učebnách, tak na kolejích. Vzniká tak velmi zajímavá dynamika neustálé interakce mladistvých s různými původy a zájmy, kteří se tak navzájem obohacují o nevšední kulturní zážitky, všestranné vědomosti, nová přátelství, ale i profesní kontakty do budoucna. Oproti mnoha evropským univerzitám, kde se studenti sotva potkávají na přednáškách, zatímco většinou bydlí po celém městě, zde tak existuje další důležitý rozměr univerzitního studia typický právě pro školy ve Spojených státech.

Jak je již naznačeno výše, studium v zámoří má i své nevýhody. Bakalářské studium zde trvá o rok déle, což má na svědomí kromě časově náročné „Liberal Arts education“ také o rok kratší doba studia před přechodem na vysokou školu, která pro Američany činí jen 12 let. To je nejčastěji překážkou zejména pro ty, kdo chtějí se svým profesním životem začít co nejdříve. Bakalářské studium je tu také od toho magisterského úplně odděleno – pokud tedy student plánuje ve své akademické kariéře pokračovat, musí často ještě během bakaláře podstoupit další plnohodnotný přijímací proces na školy navazujícího magisterského studia. Především ve vědeckých oborech je mu pak ovšem odměnou samozřejmý přechod na studium doktorské (PhD). Absolvování magisterského studia je i z těchto důvodů ve Spojených státech mnohem méně časté než u nás.

Podmínky pro přijetí
V případě rozhodnutí strávit bakalářské studium v USA, následuje přijímací proces samotný, který sestává z pěti základních komponentů. Zaprvé, jednotná elektronická přihláška na bakalářské programy v USA („Common Application“) obsahuje formuláře, v nichž je nutné vyplnit akademické výsledky z posledních čtyř let středoškolských studií. Studijní schopnosti studentů jsou dále hodnoceny na základě povinných standardizovaných testů – tedy SAT I nebo ACT (musí se absolvovat alespoň jedna z těchto zkoušek základní matematiky a angličtiny; ACT je částečné zaměřeno také na přírodní vědy) a nejméně dvou SAT II (testy z konkrétních předmětů na středoškolské úrovni). Zahraniční studenti často musejí navíc absolvovat také jazykovou zkoušku TOEFL. Třetí součástí přihlášky jsou dvě doporučení od vyučujících a jedno od výchovného poradce nebo ředitele školy. Všeobecný obraz osobnosti studenta je pak dále doplněn o přehled jeho volnočasových aktivit a úspěchů. Poslední položkou, kterou vyžadují všechny školy bez výjimky, je osobní esej na jedno z pěti navržených témat (z nichž jedno dává studentovi volný prostor pro popis jakékoli důležité události ze svého života).

Všech těchto pět prvků je pak přijímací komisí zváženo se stejnou důležitostí. Osobní pohovor je pak nepovinnou součástí přijímacího procesu a je nabídnut pouze studentům, v jejichž okolí se nachází někdo ze zástupců dané školy, jako jsou členové její přijímací komise nebo absolventi – čeští uchazeči tedy většinou tuto možnost nemají. Po splnění všech těchto kroků mají talentovaní čeští studenti reálnou možnost pomýšlet na studia ve Spojených státech. Co jim tedy doopravdy stojí v cestě?

Jedním z možných problémů pro české středoškoláky je nedostatečná úroveň angličtiny, jenž se dá ovšem překlenout studiem na jazykové škole, mimoškolními jazykovými kurzy, nebo pobyty v zahraničí. Některé mimoškolní aktivity jako je akademické debatování (http://www.debatovani.cz/) nebo nejrůznější mezinárodní projekty jsou také skvělým místem k procvičování. S dalšími detaily o přijímacích procesech nejen do Spojených států mohou potenciálním zájemcům pomoci vzdělávací poradci na jejich školách, anebo studenti, kteří si touto zkušeností již osobně prošli (https://www.facebook.com/StudujVZahranici). Mnoho cenných informací o studiu v USA, stejně jako bezplatný přistup k potřebným studijním materiálům pro přípravu na standardizované testy, je k dispozici také v českém centru Fulbrigtovy komise (http://www.fulbright.cz/). O něco větší překážkou se tak často může stát finanční nedostupnost těchto většinou soukromých vzdělávacích institucí, kde cena jednoho školního roku nezřídka přesahuje $70.000, tedy okolo 1,5 milionu korun. Mnoho z těch nejprestižnějších však nabízí štědrá stipendia, která tento cíl činí uskutečnitelným. V České republice navíc působí několik nadací, které studentům směřujícím do zahraničí nabízejí plná nebo částečná stipendia pro splnění jejich snů – k těm nejštědřejším patří Nadace The Kellner Family Foundation (KFF, http://www.kellnerfoundation.cz/) a Nadace Zdeňka Bakaly (http://www.nadacezb.cz/). Oběma těmito nadacemi je každoročně podpořeno několik desítek nejnadanějších studentů.

Mé bakalářské studium v USA, které jsem dokončil v květnu roku 2014, bylo plně podpořeno Nadací KFF. Jako český student jsem tak mohl rozšířit své obzory o všestranné vědomosti, které nadále plánuji uplatnit jako budoucí lékař a vědecký výzkumník. Pro studium medicíny jsem se rozhodl i nadále setrvat ve Spojených státech, kde v současné době procházím přijímacím procesem. Také pro své magisterské studium se mi podařilo získat podporu obou předních českých nadací zmíněných výše. Ve světle všech předností studia v zámoří se pro mě jedná o jedinečnou příležitost připravit se na lékařské povolání na světově nejuznávanějších akademických institucích, kde se mi dostane přístupu k tomu nejlepšímu vzdělání a technologickým výdobytkům moderní vědy, které budu moci uplatnit jak v České republice, tak kdekoli jinde ve světě.

Zpět na hlavní stránku