1. března 2013 Marek Svoboda

Za klasikou do Evropy

„Ahoj, prosím tě, omlouvám se, že jdu pozdě – já jsem tu nějak zabloudil, ještě tady to metro moc neznám – a ty ulice. To víš, v New Yorku je to všechno pěkně pravoúhle, tam se neztratíš – jenže tady? Tady to stavěli, jak jim to pod ruku přišlo, v tom aby se čert vyznal… O názvech ulic ani nemluvím.“

„Čau, jo, dobrý, ty Amíku, jenom jsem tady během té půl hodiny skoro umrzl, jinak v pohodě.“

„No jo, promiň, promiň, beztak se potřebuješ trochu otužit,“ odvětil jsem rozpačitě. Raději jsem hned změnil téma: „Hele – ale je pěkná, co říkáš?“

„Je vošklivá jak dobytek! V noci možná, když ji vysvítěj, ale takhle? Pojď rychle pryč.“

Nikdy jsem si nemyslel, že by se snad někomu mohla Eiffelovka nelíbit. Lukáš, můj kamarád ze střední školy, mě ale vyvedl z omylu ve chvíli, kdy jsme si pod ní jednoho lednového dne dali sraz „na kafe“. Když jsem navrhl, že by mohlo být zajímavé dát si pivo přímo v restauraci pod tímto monumentem, odvětil, že tam jídelní menu začíná na stovce. Mojí naivní námitku, že to není vůbec špatné, odbyl slovy: „Éček, Marku. Sto Eur.“ Odebrali jsme se tedy rychle do jiné čtvrti Paříže.

Jak jsem již naznačil na konci svého předchozího příspěvku, rozhodl jsem se tento semestr strávit v Paříži. Kolumbijská univerzita zde má své akademické zázemí a opravdu znamenitě organizovaný program studia v zahraničí. Během těchto pěti měsíců navštěvuji celkem pět předmětů, z nichž se dva věnují vylepšování mé francouzštiny, dva jsou předměty kulturní (Francouzská kolonizace a Americko-francouzské vztahy) a mým pátým předmětem je filosofie – to všechno samozřejmě ve francouzštině. Kromě posledního zmíněného jsou všechny tyto kurzy vyučovány v Reid Hall, budově Kolumbijské univerzity v centru metropole. Kurz filosofie, konkrétně „Filosofie jednání“ je pak předmět, na který chodím na slavnou Sorbonnu. Vybral jsem si jej, protože mě filosofie baví – a samozřejmě jednoduše proto, že učit se filosofii na Sorbonně ve francouzštině je neuvěřitelně „kůl“ a taková možnost se nabízí vůbec málokomu. Již mám za sebou svůj první dvouhodinový esej a několik testů v ostatních předmětech, a myslím, že ani v humanitních oborech za svými americkými vrstevníky tolik nezaostávám.

Nevěnuji se zde tedy žádnému vědnímu oboru; je to v tomto ohledu pro mě takový oddechový semestr. Tím více se proto snažím začlenit se do francouzské společnosti, a to především tím, že si chci najít nějakou zajímavou brigádu. To se ovšem zatím ukázalo jako nevýslovně těžký úkol – po mém pokusu o získání nějakého pomocného postu v místní Americké nemocnici (později mi bylo vysvětleno, že bez diplomu zde v nemocnici mohou pracovat pouze francouzští studenti medicíny v rámci svého studia), jsem už vyzkoušel různé kavárny, hospody, babysitting i administraci, zatím ovšem neúspěšně. I nadále ale budu chodit po městě se zásobou obálek s mým CV, kdyby to náhodou někde vyšlo.

Doposud byla v Paříži nebývalá zima, a tak jsem většinu času trávil v teple svého domova či některého z desítek (nebo snad i stovek) místních muzeí – tím nejzajímavějším zatím bylo asi to Rodinovo, i přesto, že velká část expozice byla venku. (Přišlo mi tak, že i ten Myslitel se krčí nejspíše tou zimou.) Nedočkavě tedy už vyhlížím jaro – pak si jistě naplno užiji krásy tohoto města. V mém příštím příspěvku tak snad dám lepší svědectví o tom, jaké to vlastně je naplno si užívat Paříž.

Všechny blogy

1. března 2017

Krok za Krokem

Tento článek je reflexí nad bodem akademického života, v němž se zrovna nacházím, kdy cílevědomě...

Více
16. listopadu 2016

V záplavě zpráv

Posledních několik měsíců – tedy vlastně nyní již více než rok – byly všechny hlavní události...

Více
1. července 2016

(Další) 1. rok dokončen

Léto je konečně tady – a s ním i tolik zasloužený odpočinek. Právě uplynulý třetí semestr byl...

Více
24. března 2016

Co je medicína.

I když jsem právě dokončil druhé čtvrtletí (ve čtvrtkovém systému na Dartmouth, kde čtvrtým...

Více
30. listopadu 2015

Konečně medicína – se vším všudy

Kvůli tomuhle jsem celou dobu pracoval tak tvrdě – a teď je to...

Více
2. července 2014

Konečně bakalářem

To, co se mi před čtyřmi lety zdálo tak vzdálené, je nyní skutečností. Dokončil jsem čtyři...

Více
3. března 2014

Už se to blíží

Abych byl upřímný, moc se toho od mého posledního příspěvku nezměnilo. Jen jsem se posunul...

Více
15. listopadu 2013

Poslední rok na Kolumbii; Pre-Medikament...

Je to skoro neuvěřitelné, jak nedávno se to zdá, když jsem poprvé...

Více
24. června 2013

Tam a zase zpátky

Přestože se počasí v Paříži od mého posledního příspěvku až do odjezdu příliš nezměnilo, měl...

Více
1. března 2013

Za klasikou do Evropy

„Ahoj, prosím tě, omlouvám se, že jdu pozdě – já jsem tu nějak zabloudil, ještě tady to metro...

Více
19. listopadu 2012

Stále něco nového

Na začátku tohoto příspěvku bych si dovolil vrátit se ještě o něco dále, nežli jen na začátek...

Více
1. července 2012

Stav po prvním poločase

Před více než měsícem skončil můj druhý školní rok na Kolumbijské univerzitě (dva stále zbývají)...

Více
29. února 2012

Vždyť je teprve únor!

Přesněji řečeno, 29. únor. A i přesto jsem si včera uvědomil, že se příští týden blíží „midterm...

Více
12. listopadu 2011

Třetí semestr

Pořád mi připadá, jakoby semestr ještě pořádně ani nezačal, a do poslední přednášky před závěrečnými...

Více
25. června 2011

Na chvíli zase doma

„A jaké to vlastně je, studovat v té Americe?“

Více
7. března 2011

Život na malém ostrově zvaném Manhattan

První semestr už mám za sebou, z toho druhého mě ale ještě větší...

Více
19. listopadu 2010

Za bránou do nového světa

Když jsem se koncem srpna chystal na cestu do Spojených států, vůbec jsem netušil, co mě čeká....

Více
Zpět na hlavní stránku