Naši stipendisté| Marek Svoboda| Poslední rok na Kolumbii; Pre-Medikament...
15. listopadu 2013 Marek Svoboda

Poslední rok na Kolumbii; Pre-Medikamenty

Je to skoro neuvěřitelné, jak nedávno se to zdá, když jsem poprvé procházel branami Kolumbijské Univerzity. Byl krásný pozdně letní den a já jsem v každé ruce držel jeden obrovský kufr a byl pln očekávání. Jaká bude Kolumbie? Budu se vůbec moci srovnávat s těmi všemi chytrými studenty okolo? Zapadnu sem vůbec?

Tak to bylo před více než třemi lety. A teď jsem se dostal až sem a mé myšlenky se točí kolem promoce, přihlášek na medicínu a hledání práce mezitím. Odpovědi na tyto otázky, stejně jako další sentimentální myšlenky, nechám na některý z mých příspěvků po promoci, až se to bude hodit více. Nyní mi naopak dovolte říci Vám něco o tom, co jsem dělal během těch několika posledních měsíců!

Zaprvé, celé léto jsem strávil v jedné z nejlepších (ne-li v té nejlepší!) nemocnic zaměřených na léčbu a výzkum rakoviny – v Centru rakoviny Memorial Sloan-Kettering zde, v New Yorku. Byl to neuvěřitelný zážitek. Měl jsem možnost věnovat se výzkumu léčby páteřních nádorů a sledovat neurochirurga při jeho práci. To zahrnovalo doprovázení jej na kliniku, interakci s pacienty, ale hlavně také sledování čtyř operací, přímo na operačním sále. Na žádnou z nich do konce života nezapomenu – tři byly operacemi páteřních nádorů a tou čtvrtou byla operace mozkového nádoru. A já stál přímo u toho všeho: hleděl jsem chirurgům přímo pod ruce ze vzdálenosti méně než jednoho metru od skalpelu. Naučil jsem se toho mnoho. Mnoho věcí mě překvapilo a o mnoha z nich jsem do té doby neměl ani ponětí. Je to skvělá práce; chci být neurochirurgem. A tohle byla velmi motivující zkušenost.

Problém je ale v tom, že musím být jedním z nejlepších. Tenhle „job“ není jen tak k mání v inzerátu místních novin. Člověk musí mít vynikající výsledky – jak známky, tak MCAT (standardizovaný test pro přijetí na americkou medicínu). A pak také doporučení a eseje a mimoškolní aktivity a osobní příběh. Prostě přijímací proces na bakalářské studium v USA nanovo – jen ještě o něco kompetitivnější. A méně přátelský pro zahraniční studenty.
Popravdě, zhruba jen polovina ze všech 140 medicín v USA přijímá přihlášky od zahraničních studentů. A z nich, asi 10 (slovy: „deset“) poskytuje cizincům finanční pomoc v alespoň nějaké formě – tedy stipendium, nebo alespoň půjčku (cizinci si v USA mohou na studia vzít půjčku pouze od škol, na něž byli přijati). Bez vlastní finanční pomoci se pak dá přihlásit pouze na jednu z těchto 10 nejlepších škol medicíny. Nehledě na konkurenci, která v tomto přijímacím procesu panuje už tak, vše výše zmíněné toto činí ještě několikrát těžším. Ale co – vždy je lepší dávat si vysoké cíle. Nikdy nevíte, kdy vám to vyjde! (Tahle osobní filosofie mě beztak dostala až na Kolumbii.)

Jak jsem se zmínil v předchozím příspěvku, během posledního roku jsem se také věnoval psaní mého blogu pro zahraniční pre-medikální studenty v USA. Poté, co byl publikován jeden z mých hostovských článků na Student Union, studentském blogu informačního serveru Voice of America, jsem byl kontaktován známou společností Kaplan, která se zabývá přípravou na standardizované testy. Nabídli mi přípravný kurz na testy MCAT – výměnou za sepsání recenze tohoto kurzu na můj blog. Jen těžko bych si jej mohl sám dovolit, a tak to byla (doufám) velmi výrazná pomoc při mé přípravě na MCAT. Datum mého testu je naplánováno již za několik týdnů, tak mi držte palce!

Většina mých myšlenek se tento semestr proto točila kolem přihlášek na medicínu, příprav na MCAT a školy, samozřejmě. Stal jsem se vyučujícím asistentem pro kurz úvodu do biologie a s mými kamarády jsme založili Columbia University Central and Eastern European (CUCEE) Club – nudit jsem se nenudil, to se rozhodně říci nedá.

Více vám ale řeknu ve svém příštím blogovém příspěvku…
 

 

Všechny blogy

16. listopadu 2016

V záplavě zpráv

Posledních několik měsíců – tedy vlastně nyní již více než rok – byly všechny hlavní události...

Více
1. července 2016

(Další) 1. rok dokončen

Léto je konečně tady – a s ním i tolik zasloužený odpočinek. Právě uplynulý třetí semestr byl...

Více
24. března 2016

Co je medicína.

I když jsem právě dokončil druhé čtvrtletí (ve čtvrtkovém systému na Dartmouth, kde čtvrtým...

Více
30. listopadu 2015

Konečně medicína – se vším všudy

Kvůli tomuhle jsem celou dobu pracoval tak tvrdě – a teď je to...

Více
2. července 2014

Konečně bakalářem

To, co se mi před čtyřmi lety zdálo tak vzdálené, je nyní skutečností. Dokončil jsem čtyři...

Více
3. března 2014

Už se to blíží

Abych byl upřímný, moc se toho od mého posledního příspěvku nezměnilo. Jen jsem se posunul...

Více
15. listopadu 2013

Poslední rok na Kolumbii; Pre-Medikament...

Je to skoro neuvěřitelné, jak nedávno se to zdá, když jsem poprvé...

Více
24. června 2013

Tam a zase zpátky

Přestože se počasí v Paříži od mého posledního příspěvku až do odjezdu příliš nezměnilo, měl...

Více
1. března 2013

Za klasikou do Evropy

„Ahoj, prosím tě, omlouvám se, že jdu pozdě – já jsem tu nějak zabloudil, ještě tady to metro...

Více
19. listopadu 2012

Stále něco nového

Na začátku tohoto příspěvku bych si dovolil vrátit se ještě o něco dále, nežli jen na začátek...

Více
1. července 2012

Stav po prvním poločase

Před více než měsícem skončil můj druhý školní rok na Kolumbijské univerzitě (dva stále zbývají)...

Více
29. února 2012

Vždyť je teprve únor!

Přesněji řečeno, 29. únor. A i přesto jsem si včera uvědomil, že se příští týden blíží „midterm...

Více
12. listopadu 2011

Třetí semestr

Pořád mi připadá, jakoby semestr ještě pořádně ani nezačal, a do poslední přednášky před závěrečnými...

Více
25. června 2011

Na chvíli zase doma

„A jaké to vlastně je, studovat v té Americe?“

Více
7. března 2011

Život na malém ostrově zvaném Manhattan

První semestr už mám za sebou, z toho druhého mě ale ještě větší...

Více
19. listopadu 2010

Za bránou do nového světa

Když jsem se koncem srpna chystal na cestu do Spojených států, vůbec jsem netušil, co mě čeká....

Více
Zpět na hlavní stránku