17. listopadu 2014 Libor Mysliveček

Další začátek

První měsíc a půl je za mnou a první semestr druhého ročníku medicíny na University of Bristol se pomalu ale jistě blíží k lednovým zkouškám. Po dokončení modulu respiračního systému jsme momentálně v polovině modulu z gastrointestinálního systému.

Každý z těchto systémů se sestává z přednášek, tutoriálů a laboratorních prací z fyziologie, farmakologie, histologie, patofyziologie a anatomických pitev. Po ukončení každého modulu strávíme týden praxí v místních nemocnicích a u obvodních lékařů, kde od pacientů zjišťujeme jejich celkovou anamnézu a provádíme prohlídky konkrétních systémů, kterými jsme se v předchozích modulech zabývali (kardiovaskulární, respirační atd.)

Ve zbytku roku mě nadále čeká studium renálního, endokrinního, reproduktivního a centrálního nervového systému. Další součástí druhého ročníku je čtyřtýdenní praxe v nemocnici s názvem „LITHE“ (Learning in the Hospital Environment), jejíž cílem je připravit studenty na veškeré klinické aspekty třetího ročníku, neboť ten celý probíhá v nemocnicích s minimem klasických přednášek.

Mimo přednášek, tutoriálů, laboratorních prací atd. máme také povinně volitelně předměty, tzv. „Student Selected Component“, krátce SSC. První část SSC je skupinový projekt, pro jehož účely jsme si měli možnost vybrat z nabídky přibližně 20 předmětů, od pokročilých pitev, evropských jazyků všech úrovní, až po předměty typu „Deaf Studies“, „Sustainable Health Care“ a filozofie medicíny. Pro mě osobně toto představuje skvělou příležitost, jak se alespoň na krátkou chvíli věnovat něčemu naprosto nesouvisejícího s medicínou, a proto jsem se začal věnovat francouzštině.

Druhou částí SSC je individuální projekt, tzv. „Library project“, ve kterém se můžeme věnovat jakémukoliv tématu medicíny, který nás doposud zaujal, nebo se zapojit do jednoho ze současně probíhajících výzkumných projektů. Poslední dobou mě velmi zajímá kardiologie, a proto jsem se rozhodl pro druhou možnost, konkrétně projekt týkající se srdečních arytmií způsobenými mutacemi se ziskem funkce (gain-of-function mutations) draslíkových kanálů.

Současně také každý týden navštěvuji laboratoř srdeční elektrofyziologie Prof. Mark Cannella, kde se učím o signalizace vápníku v srdečních buňkách a různým laboratorním technikám, včetně práce s konfokálním mikroskopem při skenování srdečních myocytů.

V neposlední řadě jsem se letos stal prezidentem studentského spolku zaměřeného na medicínské vzdělání a výzkum pro studenty medicíny (Bristol Society of Medical Education & Research).  Spolu s dalšími členy organizujeme workshopy a přednášky, ve kterých se snažíme zvýšit mezi studenty povědomí o nejrůznějších výzkumných příležitostech a stážích, a snažíme se jim tak výzkum v medicíně co nejvíce přiblížit.

Pokud vše půjde podle plánu, brzy se budu hlásit na výzkumnou letní stáž pod názvem „Amgen Scholars“, kde bych se stal součástí jednoho z výzkumných týmů na některé z evropských univerzit. O tom ale později.
 

Zpět na hlavní stránku