Naši stipendisté| Eva Musilová| Nejnáročnější půlrok
28. února 2015 Eva Musilová

Nejnáročnější půlrok

Mám pocit, že mi ještě v krvi koluje značná hladina adrenalinu z poslední úspěšné zkoušky. Zvládla jsem jednu z nejobávanějších zkoušek studia medicíny - Patologii.

Mám obrovskou radost a pocit, že nic na světě není nemožné - jsem si vědoma toho, že tento pocit budu postrádat hned při dalším zkouškovém období. Uplynulý půlrok byl zatím ten nejnáročnější, co se studia týče (doufám, že příští rok nebudu psát to samé). Během učení jsem se také pořád věnovala norštině a třikrát týdně sportu.

I když se to může zdát jako rutina, která vždy vede k úspěchu, není tomu tak. V letošním zkouškovém období jsem měla značné problémy, konkrétně se zápočtovým testem z patologie. Když jsem se učila na můj poslední pokus, občas mi přejel mráz po zádech při představě, že je to možná můj poslední test v roli studenta medicíny. Podpora mých nejbližších mi ale pomohla překonat menší krizi a já se znovu pustila do učení. Test jsem nakonec úspěšně splnila a jak už jsem zmiňovala - dokonce i závěrečnou zkoušku se mi podařilo udělat na výbornou. Má radost byla nevylíčitelná. Konečně je přede mnou semestr bez každodenního mnohahodinového učení. Konečně budu mít "normální" víkend a přestanu zanedbávat rodinu a kamarády. Jediné co mě trošku vyděsilo je, že už asi nedokáži číst "normální" literaturu. Včera jsem otevřela román s lékařským zaměřením, po deseti stránkách jsem knížku zavřela celkem zklamaná, že jsem se nedozvěděla nic nového. Budu si asi muset v hlavě srovnat rozdíl mezi učebnicí a knížkou.

Na následující půlrok mám mnoho plánů, přemýšlela jsem, jestli je zde mám zmiňovat nebo ne. Nakonec jsem se rozhodla o nich raději pomlčet a napsat o nich až v dalším příspěvku - pokud se vydaří.

Ráda bych ještě jednou zmínila mou letní stáž na Barbadosu - až nyní, s odstupem více než pár měsíců vidím, jak pro mě byla přínosná. Ze studijního hlediska, ale také z hlediska vlastního osobního rozvoje. Stále zastávám názor, že šance by se měly využít. Nemá smysl odkládat plány na "někdy" už samo slovo někdy, má mnohem blíž ke slovu "nikdy" než "nyní".


 

Všechny blogy

23. února 2017

Už jen 3 semestry

Letošní zimní semestr byl poněkud náročnější v porovnání se zimním semestrem ve čtvrtém ročníku....

Více
15. listopadu 2016

Semestr číslo 9

V říjnu jsem začala můj 9. semestr na medicíně (z celkových 12ti). To znamená, že mám před...

Více
28. června 2016

Studentská vědecká konference 2016

Od začátku mého studia na lékařské fakultě jsem uvažovala o zapojení...

Více
7. března 2016

Druhá polovina

Konečně začínám vidět to světlo na konci tunelu. Po zkouškovém, které skončilo v únoru, jsem...

Více
17. listopadu 2015

Čtvrtý ročník

Čtvrtý ročník na medicíně je poměrně odlišný od těch předešlých. Konečně se cítím jako člověk,...

Více
24. června 2015

Poloviční doktor a léto na severu

Zdravím z nejzápadnějšího města v Norsku – Florø, kde se chystám...

Více
28. února 2015

Nejnáročnější půlrok

Mám pocit, že mi ještě v krvi koluje značná hladina adrenalinu z poslední úspěšné zkoušky....

Více
7. října 2014

Hello, Heihei, Ciao

Na začátku července jsem strávila dva týdny na praxi v pražském Institutu Klinické a Experimentální...

Více
1. července 2014

But first…I need to go study.

Ano, tahle věta by mohla shrnout celý můj druhý ročník studia...

Více
18. února 2014

Další semestr – done

Ano, je tomu tak, velice originálně Vám dnes oznamuji, že tři ze dvanácti semestrů mám za sebou....

Více
12. listopadu 2013

Vzpomínka na léto

Pomalu se blíží 5. vyučovací týden – mám za sebou 5 testů z anatomie a další studijní požadavky...

Více
15. července 2013

Typický den

Poslední závěrečná zkouška je úspěšně za mnou a já se dnes loučím se statutem studenta prvního...

Více
25. února 2013

První kroky v bílém plášti

Pět a půl roku nebo 6 letních a 5 zimních semestrů - přesně tolik...

Více
13. listopadu 2012

První měsíc univerzitního studenta

Prvního října letošního roku jsem s nadšením (typického prváka)...

Více
Zpět na hlavní stránku