1. června 2015 Anežka Svobodová

Po zkouškách

Druhý semestr jako obvykle utekl neskonale rychleji než ten první - nevím jestli to bylo přívětivějším počasím, nebo uvyklostí na rychlé akademické tempo, či snad očekáváním letních prázdnin, nicméně mám dojem, že po zimních zkouškách neuplynulo ani pár týdnů a hned byly vypsány termíny zkoušek letních.

V Exeteru je před závěrečnými zkouškami měsíc jarních prázdnin, které jsem si jaksepatří užila. Mezi zajímavé události jarních prázdnin rozhodně patřila návštěva plachtařských závodů ve Zbraslavicích nebo setkání studentů a absolventů britských univerzit na Britské ambasádě v Praze, které se neslo v duchu humoru Járy Cimrmana a Monthy Python. Bylo skvělé opět potkat některé z absolventů Open Gate, se kterými jsme se na akci sešli.

Když už jsem se skoro dostala do prázdninové nálady, byl opět čas vrátit se do Exeteru k učení. Dva týdny jsem proseděla při přípravách u stolu a po různých knihovnách, abych následující dva týdny mohla skládat zkoušky. Ač mě to samotnou překvapilo, ke konci jsem již byla se zkouškovým módem učení tak smířená, že mi po poslední zkoušce bylo až líto, že již nemohu pokračovat. Náhle se dostavil pocit prázdnoty a nenaplnění, který mě ovšem záhy přešel, když jsem si uvědomila, že mě nyní čekají prázdniny plné cestování, brigád a stáží. V polovině června už by měly být známy výsledky, tak jsem zvědavá, jestli mé vypjaté snažení přinese odpovídající známky.

Má první prázdninová aktivita ovšem nebyla zdaleka tak radostná jak bych si byla představovala - hned po poslední zkoušce jsem zamířila do centra dobrovolnictví, kde jsem spolu s Dorotheou vyplňovala risk assesments pro naši expedici do Etiopie. Až do pozdního odpoledne jsme zhodnocovaly nebezpečí a prevenci spadnutí nezajištěných břemen, risk povodní, teroristických útoků a odhalených cívek či zastaralého regulačního předpisu bezpečnosti, abychom později zjistily, že nám byl poslán špatný formulář. Tento se týkal studijních expedic, kdežto my jsme měly vyplnit formulář pro expedici dobrovolnickou. Pustily jsme se do toho tedy znovu, k našemu překvapení byl druhý formulář o několik desítek záludných otázek kratší. Přípravami expedice týmu Biosmart (o cíli projektu jsem psala v minulém příspěvku) jsem strávila ještě mnoho dalších hodin, ale rozepisovat se o detailech by asi nebylo pro čtenáře přínosné. Namísto toho zmíním jen tolik, že vše je na slibné cestě, letenky jsou zaplaceny, partnerská Adama University of Science and Technology je připravena ke spolupráci a my dolaďujeme technické propozice možných metod výroby dřevěného uhlí. Očkování proti žluté zimnici a vzteklině se také stihla a poslední, na čem pracujeme je poučení všech členů týmu o praktických aspektech cestování do dalekých krajin - pro některé nejmenované účastníky se zdá být nepochopitelné, proč by si neměli zabalit 30 kg bagáže tolerované aerolinkou do dvou kolečkových kufrů a proč je zbytečné brát si s sebou lahev pracího gelu. Já naštěstí díky expedicím Duke of Edinburgh Awards jisté zkušenosti s expedicemi mám (a po středečním školení na hodnotitelku expedic s panem Michalíkem je doufám ještě zvětším), takže snad budu moci ostatním být nápomocná.

Jednou ze skvělých zpráv poslední doby je, že se nám s týmem Biosmart podařilo vyhrát britské kolo grantové soutěže Unilever o nejlepší studentský sociální projekt, díky čemuž jsme obdrželi grant ve výši £500, který nám nepochybně usnadní naši cestu do Etiopie. Fotografie níže je z londýnské centrály Unileveru, kde jsme náš projekt prezentovali před porotou.

Mám-li letošní školní rok zhodnotit, byl nadmíru úspěšný. Z akademického hlediska jsem byla zatím všehovšudy nejspokojenější - předměty na sebe navazovaly a dohromady tvořily ucelený rámec. Mé působení ve studentských spolcích pro mě bylo rovněž obohacující, nemluvě o satisfakci z úspěchu s projektem Biosmart. Ač prázdniny teprve začaly, už teď se těším na příští semestr, který by měl být ještě podnětnější. Závěrem bych ráda poděkovala Nadaci The Kellner Family Foundation, za to, že mi umožnila prožít další skvělý rok na univerzitě, během kterého jsem se mnohému naučila.  


 

Všechny blogy

2. listopadu 2016

Velkoměsto Londýn

I když je tohle můj poslední školní rok, mnoho jeho aspektů letos zažívám poprvé.

Více
30. června 2016

A je hotovo.

Poslední semestr pro mě byl nekonečně dlouhý a namáhavý, snad ze všech nejtěžší. Když se zpětně...

Více
26. února 2016

Zkoušky, LSE a ekonomické experimenty

Druhý semestr letos v Exeteru začínal velmi brzy, první zkoušky...

Více
16. listopadu 2015

Zpět na univerzitu

Ani jsem si nestačila zvyknout na horké léto a prázdniny utekly jako by se jednalo o pár týdnů...

Více
1. června 2015

Po zkouškách

Druhý semestr jako obvykle utekl neskonale rychleji než ten první - nevím jestli to bylo přívětivějším...

Více
27. února 2015

Etiopský uhelný projekt

Po Vánocích mě čekaly tři zkoušky, které se odehrály všechny v rámci jednoho týdne. Celkem...

Více
7. listopadu 2014

Univerzitní podzim potřetí

Hned po příjezdu do Exeteru mě přivítaly nejrůznější záležitosti...

Více
30. června 2014

“Jak se stát Britem” - George Mikes

Letos na jaře se mi do rukou dostala velmi zajímavá kniha, která...

Více
27. ledna 2014

Povánoční radosti

Mojí první povánoční radostí bylo netradiční zakončení prázdnin prezentací o mé alma mater,...

Více
11. listopadu 2013

Podzim mnoha barev

Podzim bývá obdobím útlumu, kdy teplé a přívětivé léto začne pokradmu nahrazovat studená zimní...

Více
17. června 2013

Ještě před nedávnem bych si nepředstavov...

Ještě v pololetí tohoto roku bych neřekla, že jarní prázdniny...

Více
26. února 2013

Invigilátoři, ekologie a florbal

Kdybych měla napsat jediné slovo, které mi během uplynulých týdnů...

Více
30. října 2012

Život v království

Po dlouhých týdnech prázdnin přišel dlouho očekávaný okamžik odjezdu na univerzitu do Spojeného...

Více
Zpět na hlavní stránku