21. listopadu 2011 Tereza Vildová

Dr(u - a)hý rok

Ke konci září jsem si začala balit kufry a pomalu jsem se loučila se svou rodinou a přáteli, byl totiž už čas k návratu na univerzitu, kde jinde než ve Velké Británii. Nástup do druhého ročníku byl podstatně jednodušší než do toho prvního. Zejména proto, že už jsem věděla, jak se zde věci mají, kde co najít, na koho se obrátit s prosbou o pomoc či radu, kde nakoupit, ale také, což je velmi důležité, jsem tu už od začátku měla kamarády.

Na rozdíl od minulého roku, kdy jsem bydlela na koleji, si nyní pronajímáme se třemi kamarádkami útulný řadový domek. Je trochu vzdálen od univerzity, a tak mě každý den před přednáškami a po přednáškách čeká hodně dlouhá procházka, ale za to je poměrně blízko u moře, a tak se chodím na pláž kochat pohledem na silné a mrazivé vlny.
Za pár uplynulých týdnů jsem zatím ve škole nepostřehla žádné markantní změny, ale myslím, že ty ještě přijdou. Předpokládám tak proto, že z vyprávění starších studentů jsem pochopila, že druhý rok je opravdu o dost těžší než ten první. Zatím se změnily jen názvy předmětů a samozřejmě i probíraná látka: Monetary Economics and Policy, Finance and Risk Management, Applied Finance Techniques, International Financial Economics, Corporate Analysis a Case Study Analysis, někteří profesoři, a také se podstatně protáhla délka zadaných esejů.
Ze dvou uvedených předmětů nebudeme letos skládat žádné zkoušky, jejich hodnocení je totiž celé založené na celoročních projektech, které pak naši profesoři známkují z našich prezentací a esejí. Například si ve skupině o čtyřech studentech máme vymyslet novou formu fast-food řetězce a popsat, jak bychom daný podnik založili, včetně financování z vlastních zdrojů nebo z různých fondů. Hodnocení ostatních předmětů se odvíjí od většinou tříhodinové zkoušky na konci roku, která má hodnotu 50 - 70 % celkové známky, a domácích úkolů.
Svůj volný čas trávím povětšinou doma nebo v knihovně, kde si čtu, studuji, učím se nebo se s kamarádkami koukám na film. Tento rok jsem také začala navštěvovat večerní hodiny španělštiny, kam se vždy velmi těším, a to zejména kvůli přátelské a příjemné atmosféře, kterou tam ostatní vytvářejí. Někdy mi připadá, že pohybu mám stále ještě málo, a tak si jdu zaběhat nebo se s kamarádkami projdeme po městě a navštívíme pláž. V současnosti však nejvíce času trávím hledáním placené brigády, kterou potřebuji, abych pokryla všechny své zbylé výdaje. Spolu s tím se poohlížím po dobrovolnické činnosti, při které bych mohla rozvíjet dovednosti uplatnitelné v oboru, který studuji, nebo prostě jen pomáhat lidem, kteří to potřebují.

Zpět na hlavní stránku