19. října 2011 Romana Kašparová

Smile!

„Už abych se taky pohnula“, říkala jsem si, když jsem se loučila na letišti s některými z OG studentů. Ale jakmile jsem měla sbaleno a držela v ruce letenku, nechtělo se mi. Poprvé jsem taky byla na letišti sama.

Sezení v letadle u okénka mi náladu trochu zlepšilo, ale stejně mi trvalo, než jsem se na spolucestujícího vedle usmála. Byl to prima chlápek, vyprávěl mi o Praze, a jak u Vltavy krmil labutě. Nechtěla jsem o Praze ani slyšet, bylo mi smutno.
Příjezd do Chestru byl už o něco lepší. Byla jsem omámená únavou, tudíž jsem moc nevnímala fakt, že jsem zase TADY. Musela jsem si zavolat taxi, protože jsem zapomněla, kde že vlastně 17 Vernen Road je. Ono je to ale vždycky tak; když něco očekáváme, často je to pak jinak a jsme zklamaní. Já neočekávala nic, na nic jsem se extra ten den netěšila a vida! Ještě než jsem stačila vyndat kufřík z kufru, vrhly se na mě moje spolubydlící a moooc se na mě smály. Já se najednou upřímně smála taky. Takový pravý, nefalšovaný úsměv dokáže člověka z únavy hodně probrat. Vešla jsem dovnitř a pak už šlo usmívání samo od sebe. Útulno, čisto, perfektní kuchyň; to musí být, když člověk umí vařit. A hlavně můj pokojík! Čerstvě vybíleno, nové koberce, prostě čas na další úsměv.
Celý první týden jsem se věnovala dobrovolným akcím pro mezinárodní a erasmus studenty, což pro mě bylo hodně naplňující. Chvílemi jsem si představovala sama sebe, jak jsem byla loni na jejich místě vyjukaná. A teď jsem ten pardál, který se vyzná, já. "Freshers week" utekl jako voda a já si ráno balila věci na první hodinu tance. Jelikož jsem o prázdninách dost sportovala a po celý první týden ve škole běhala a navštěvovala posilovnu, bylo fajn cítit, že jsem během tancování relativně v pohodě. Absolutně zbožňuji předměty, které letos máme, a i když je vyučovací proces tento rok mnohem rychlejší a máme tak 3x tolik práce (a to i ve španělštině) co loni, do studia se těším jako na pouť. Mám velikou motivaci, protože po 2 workshopech moderního tance, které jsem připravila pro tanečníky v Písku, jsem dostala pracovní nabídku; připravování seriozních workshopů pro mladé tanečníky právě v Písku.
Po "freshers weeku" jsem se také seznámila s vynikajícími zpěváky a herci, kteří se mnou chtějí spolupracovat. Právě připravuji s jednou talentovanou zpěvačkou „a song“, který brzy zazní v jednom malém baru v centru Chesteru. 
Někdy přemýšlím nad těmito letními prázdninami a říkám si, že jsem se měla usmívat častěji. Nakonec jsem přeci jen ráda, že jsem zase TADY. Smile! Je to přece to nejjednodušší. 

Na fotce jsem já s Lisou – spolubydlící z Německa.

Zpět na hlavní stránku