Naši absolventi| Ondřej Sitta| Pár řádků od protinožců
28. ledna 2013 Ondřej Sitta

Pár řádků od protinožců

Je středa odpoledne a leden se přechýlil do druhé poloviny. Je to poznat, za okny pětatřicítky a prý bude hůř. První semestr na University of Adelaide je již za mnou a s ním i první zkouškové období v Austrálii. Pojďme se ale vrátit na začátek.

Vše začalo podobně jako první cesta do Anglie: vytisknout letenku, sbalit kufry a hurá za dalším dobrodružstvím. Naše cesta vedla přes Hong Kong, takže jsme si naplánovali krátkou prohlídku města. Stačilo jen vyřešit, kam si uložíme naše dva třicetikilové kufry. V momentě, když jsme u pásu se zavazadly zůstali stát jako poslední a stále bez úspěchu, začali jsme si uvědomovat, že máme nejspíše po problému. O tom nás ostatně ujistil i zaměstnanec letiště s konstatováním, že kufry jsou nejspíše v Německu. Město samotné pro nás bylo docela příjemným překvapením. Kromě toho, že je plné zeleně, se dalo v ulicích normálně pohybovat a nejednou se nám naskytl nádherný pohled na krajinu kolem.

Při příletu do Adelaide a první cestě přes město bylo poznat, že za historický objekt, se tu počítá vše, co je alespoň padesát let staré. Krásné bungalovy na předměstí vystřídali už jen mrakodrapy v centru města. Náš nový domov je v jednom z nich. Při cestě výtahem do (pouze) jedenáctého patra jsem si už představoval, jaký asi budeme mít výhled. Při pohledu z okna jsem si ale uvědomil podstatu nákupu pozemku včetně vzduchového prostoru nad ním. Pokud totiž máte před sebou věž, která je vyšší, nejenže jste bez výhledu, ale také slunce se k vám hůře dostává. Co mě ale mrzelo v červenci, mě rozhodně těší během australského léta, protože se dá uvnitř přežít i bez použití klimatizace.

Městečko samotné je velmi pěkné. Centrum města je obklopeno čtyřmi parky a celkově je vše hezky upravené a čisté. Vůbec se nedivím, že se umístilo na pátém místě v žebříčku „nejlepší města světa pro život“. I univerzita je příjemným místem pro odpočinek a nejrůznější aktivity. Kdybych měl být upřímný, tak co se týče čistě studia, University of Adelaide mi vyhovuje o něco více než University of Exeter (a to Exeter vždy tak vychvaluji). Především je to dáno tím, že je tu mnohem menší poměř studentů na jednoho učitele a tudíž jak samotné přednášky, tak tutoriály jsou mnohem menší a méně anonymní. Samotní učitelé jsou většinou také více otevřenější a přístupnější, také není problém si s někým z akademického sboru promluvit více méně o čemkoliv a kdekoliv. I takové poklábosení pak dává studiu nový rozměr a mně osobně i dodává větší motivaci být lepší a více na sobě pracovat – má to zde totiž hmatatelnější výsledky (už třeba fakt, že vám profesor vysekne poklonu, kterou nahraje na YouTube je docela příjemný zážitek). Asi tedy ani nemusím dodávat, že zatím co v Exeteru jsem patřil k lepšímu průměru, v Adelaide se tlačím na špičku. V prvním semestru jsem měl možnost studovat tyto čtyři předměty: Services Marketing, Organisational Behaviour, Small and Family Business Perspective, Corporate Responsibility for Global Businesses. Svůj seznam „potenciálních dizertačních prací“ jsem si rozšířil o dvanáct dalších témat, tak jsem zvědavý, co z toho nakonec vzejde.

Co se volného času týče, tak během školy jsem se kromě „studia“ věnoval cyklistice, seznamování s novými lidmi a poznávání okolí. Město Adelaide umožňuje jednodenní půjčení kola zdarma, takže všechny tři věci se dají jednoduše spojit do jedné – ať už jde o výlet na pláž, do hor nebo na zápas v „Aussie Football“.

Jedna z věcí, kterou na Austrálii obdivuji je bezesporu příroda. Během jedné ze soutěží se mi podařilo vyhrát víkendový pobyt na klokaním ostrově a zážitek to byl na celý život. Ještě nikdy jsem neviděl tolik zvířat v jejich přirozeném prostředí a navíc tolik dech beroucích přírodních scenérií na jednom místě.

Zrovna teď mám prázdniny. Aby ale nedošlo k nedorozumění, to neznamená, že mám více volného času – opak je pravdou. Po docela dlouhém snažení se mi podařilo najít práci, takže se snažím něco si vydělat, abych neměl problémy s dokončením tohoto vloženého ročního dobrodružství a abych mohl do nějakých dalších zajímavých koutů Austrálie ještě zavítat. Pracuji jako konzultant pro největší australskou energetickou společnost a musím upřímně říct, že se docela „otrkávám“ a nabírám nové pracovní zkušenosti. Také se ale utvrzuji v tom, že v nejbližší době bych chtěl už začít budovat něco svého.

Všechny blogy

Zpět na hlavní stránku