Naši absolventi| Martin Ciklamini| Učím se vytvářet sny
1. července 2011 Martin Ciklamini

Učím se vytvářet sny

Když někomu řeknu, že studuji Management a Leadership, respektive řízení a vedení lidí, nebo chcete-li ředitelování a vůdcovství, lidé se mě ptají, jaký je v tom rozdíl. Poslední dobou si při této otázce vzpomenu na větu z Exupéryho Citadely „Místo abyste vedli, úřadujete, jste pouze tupí svědci.“ Jednoduše jakožto pseudo-ajťák vidím, že management v budoucnu bude řešen informační technologií a výsledky bude schopna vyčíst z grafů i cvičená opice. Oproti tomu vedení lidí, vytváření snů, které jsou hodny býti následovány – to má budoucnost, stejně jako přítomnost i minulost. Právě minulost – historie vedení lidí často ukazuje, že by se lidstvo mělo lépe, kdyby se do vůdčích postavení nedostali někteří lidé; kdyby někdo tápal, tak jako příklad musí stačit Adolf Hitler. K pochopení rozdílu mezi leadershipem a managementem možná pomůže popis pár mých předmětů z mého druhého semestru.

Jeden ze zajímavých předmětů byl „manažerské informační systémy,“ který mi potvrdil můj názor, že management bude doménou počítačů. Zpracování, analýza a vyhodnocování dat jde počítači rychleji a přesněji než lidem.  Další a nyní více zajímavé předměty byly psychologie vedení lidí a zodpovědné vedení lidí. První ze jmenovaných předmětů mi pomohl pochopit základy, proč lidé někoho následují a proč někteří lidé vedou – ať úspěšně, či neúspěšně. Téma to je velmi široké a komplikované, což dokazuje množství odborných studií a článků napsaných o této tématice. Nicméně základ je jednoduchý – při vedení lidí vzniká vztah mezi tím, kdo vede a kdo následuje a tento vztah musí být naplňován lidsky – což počítač nikdy nezvládne tak dobře ani tak špatně jako člověk. Oproti tomu při řízení lidí vzniká množství čísel a informací, které jsou vyhodnocovány, kontrolovány a dle nich se následně plánuje a organizuje – to počítač zvládne často mnohem lépe než člověk.

Druhý zmiňovaný předmět byl pro mě velmi hodnotný jako pro člověka. Předmět „zodpovědné vedení lidí“ probíhal tak, že jsme si na každý týden museli přečíst jednu knihu a tu v rámci semináře rozebrat z morálních hledisek.  Přečtení hlavních děl od Kanta a Milla a použití jejich morálních teorií při analýze rozhodování vůdčích osob v literárních dílech naučí člověka přemýšlet naprosto jinak. Právě tento předmět mě utvrdil v tom, co jsem si myslel dříve – aneb že kvalitní vůdce se nemůže narodit – jednoduše tvrzení „někdo je rozený vůdce“ je blábol. Kvalitní vůdčí osobnost se musí vypracovat a musí mít morální standardy. Ty si člověk musí vybudovat životem a naučit se je v kontaktu s lidmi. Právě kvůli morálce-lidskosti je absurdní, aby počítače někdy vedly lidi – a pokud by taková doba měla přijít, doufám, že ji nezažiju. Vypadalo by to, jako když byl u moci Hitler – bez zábran a bez morálních hodnot k cíli za každou cenu.

Když bych měl závěrem říct, jaký je rozdíl mezi managementem a leadershipem, odpověď bude jednoduchá – management mohou dělat počítače a leadership by nikdy dělat neměly (a podle mě k tomu ani nebudou schopny).

Zpět na hlavní stránku