Naši absolventi| Jana Smutná| Úvod do politiky pro fyziky
8. března 2013 Jana Smutná

Úvod do politiky pro fyziky

Je zajímavé pozorovat, jak se na universitě s dobrou reputací jako je Imperial College London všichni bojí hlavně toho, že tu reputaci ztratí. Studenti očekávají, že jim právě ona jednoho dne zaručí, když ne dobrou práci, tak aspoň vstupenku na pohovor.

 Školní kariérní poradna je vystrašená, že studenti budou právě na tohle spoléhat, vyplýtvají všechen volný čas na koníčcích, které nevypadají dobře v životopise, a tím pádem zvýší počty nezaměstnaných absolventů, což se samozřejmě podepíše na reputaci (nebo alespoň na pořadí v žebříčcích) university. Katedra se snaží dostát úrovně výuky, která se od ní očekává, naslouchat nespokojeným studentům a všeobecně všechno zlepšit.

Jedním ze zlepšení, na které se všichni těšili ještě před tím, než jsem začala fyziku na Imperialu studovat já, bylo nahrávání přednášek. Ještě během prvního semestru to vypadalo, jako že jsou tím nápadem všichni nadšení (ačkoliv nikdo nejevil zájem se o to postarat), ale když kamera konečně začala fungovat, najednou měl každý jiný názor. Z toho, co mělo být jen zlepšením pro studenty, se najednou stala aféra. Někteří z přednášejících si stěžovali na kvalitu nahrávek, což si část studentů vyložila jako důkaz, že oni přednášející nechtějí, aby celý svět viděl, jak špatní ve skutečnosti v přednášení jsou, další část si prohlašovala, že špatná kvalita nahrávek poškodí – ano, ještě jednou – reputaci naší univerzity. Navíc měl celý systém fungovat díky dobrovolníkům, kteří by se starali o správné zaměření kamery, ale někdo rozhodl, že nejefektivnější by bylo, kdyby se „udobrovolnili“ všichni. Poslední kapkou byla žádost jednoho z přednášejících nechat nás hlasovat, jestli by se jeho přednášky měly zveřejnit nebo ne. Na jeden den se z nahrávání stalo nejdiskutovanější téma, ale už během třetí odpoledne začala většina argumentů být směšná. Když se to lidé začali uvědomovat a všichni se více méně shodli, že na Youtube přednášky nikdo dávat nebude, celá aféra se stala naprosto nepodstatnou.

Naštěstí se zanedlouho objevila nová příležitost pro lidi, kteří si uvědomili, jak moc se jim líbí říkat lidem, co by si měli myslet a dělat: Velké školní volby. Takzvané role zodpovědnosti se najednou staly rolemi moci a někteří prváci-fyzici se začali podobat prvákům-politikům. Zajímalo by mě, jak dlouho to bude trvat. Nápad ovládnout svět se skupinkou přátel vypadá o dost silnější a zábavnější než nepodstatné dohadování se. Na druhou stranu se může zdát daleko směšnější.
 

Zpět na hlavní stránku