20. března 2014 Jan Chalupný

Téměř jarní York

Přestože první ročník byl základem pro nadcházející léta v akademickém prostředí, studium v druhém ročníku je velmi odlišné.

Nároky na studenty se zvýšily a v rámci politiky aktivní participace v průběhu seminářů musíme mít nastudováno daleko více, než zaznělo během přednášky. Na druhou stranu, většina našich přednášejících si nás po pár týdnech již pamatuje jmény, jelikož vědí, že jsme si ten daný modul vybrali se zájmem prohloubit si znalosti, tudíž se nestane, že bychom nebyli schopni odpovědět na téměř jakoukoli otázku, což profesor vždycky ocení.

Ačkoli pracovní nasazení odpovídá důležitosti našeho titulu, našel jsem si čas zapojit se i univerzitního ragbyového týmu. Abych byl přesnější, moje kariéra nabrala raketového vzestupu, takže jsem se rázem ocitl v druhém, a jednou nohou již v prvním týmu, kde jsou již velmi zkušení hráči, kteří se od dětství specializují na ragby. Částečně dokážu pochopit frustraci těch, které jsem odsunul z listiny hráčů za sebe, nicméně musím říct, že v rámci klubu se všichni navzájem podporujeme a nikdy jsem se nesetkal s jedinou známkou záště či opovrhování kýmkoli, ať již na základě barvy pleti, tvaru postavy či země původu. Přestože to může znít velmi utopisticky, myslím si, že oproti Čechám je v tomto směru Anglie o dekádu napřed.

Co se týče dění posledních dní, dokonce i přes York se přehnala vlna zapálených debat ohledně dění na kyjevském Majdanu a následně Krymu. Dle pořekadla všechno zlé je pro něco dobré, jsem měl možnost se seznámit se spoustou lidí, kteří se rovněž zajímají o globální dění, takže jsme mohli na chvilku vystoupit ze studijního stereotypu a užít si mnoha debat ohledně funkčnosti mezinárodního společenství a potenciálních následků rozpadu Ukrajiny.

Nicméně s koncem trimestru se většina studentů odebrala domů, takže ruch na kampusu téměř ustal. Přestože mé poslední týdny jsou naplněny nepřetržitou přípravou na tzv. „Roses“, což je největší mezi univerzitní turnaj v Evropě, kde se v průběhu čtyř dnů uskuteční bezpočet zápasů mezi týmy Yorku a Lancasteru, našel jsem si čas na absolvování pěti denního kurzu „Door Supervisor“, který dohlíží na bezpečnost většiny společenských akcí pořádaných na půdě univerzity. Po obdržení výsledků testů se začlením do týmu spolupracovníků ze „Students‘ Union“, kde se rozhodně přiučím něčemu novému. Nicméně nyní již nastává čas se plně zaměřit na finální zkoušky z druhého ročníku.
 

Zpět na hlavní stránku