1. července 2013 Jan Chalupný

Mezi Vikingy

Pokaždé, když se člověk rozhodne pro velkou změnu, mnoho lidi kolem něj zbystří a začne vše se světáckým nadhledem komentovat. Stejný pocit jsem měl, když jsem začátkem akademického roku odcházel studovat do Anglie, kde mě měl čekat nepřetržitý déšť, spousty egocentrických Britů a ohromný kus samostatnosti, protože Čech studující v cizině, který se musí sám o sebe postarat, je pro mnoho mých známých nepředstavitelná situace.

Po skoro roce ve Spojeném království mohu hrdě říct, že ani jedna ze zmíněných situací nenastala. Přestože si několik mých spolužáku vybíralo univerzity i podle úhrnné srážkové mapy, nakonec se ukázalo, že počasí v Yorku je nad očekávání dobré a velmi spolehlivě opisuje oblíbené letní a zimní sezóny, takže si člověk zaskotačí na sněhu a od dubna si může vykračovat v kraťasech a tílku. A co se týče povodní, řeka Ouse se ve starobylém městě rozlije pouze do menšího parku podél svého toku, takže se vyvarujeme nepřetržité smršti rozhovorů s obyvateli žijícími již několik dekád ve stejné záplavové oblasti, kteří již minimálně potřetí přišli o svůj veškerý majetek.

Co se týče stereotypního názoru na většinu Britů, obyvatele severního Yorkshiru Vás dozajista vyvedou z omylu. Vlídnost místních obyvatel, a především obchodníků, by měla sloužit jako vzor většině českých pracovníků v sektoru služeb. Přestože je obecně v severní Anglii zvýšený počet sociálně slabší populace, v porovnání s bohatším jihem, právě jejich třídní původ, který zdědili po otcích pracujících v továrnách v okolí Leedsu, Manchesteru či Newcastlu je ten tmelící prvek, který způsobuje, že je většina místních velmi vstřícných a dají se s Vámi do řeči klidně i na ulici, aniž byste je znali.

 Samostatnost je pro mnoho lidí na konci jejich dospívání velmi abstraktní hodnota, o které si myslí, že vědí hodně, ale skutečnost je přesně opačná. Nebudu tvrdit, že jsme byli nějak moc odlišní, ale díky našemu studiu na Open Gate se nám podařilo již daleko dříve zjistit, že prádlo se dá vyprat i bez maminky, případně že při jednání s úředníky se máme chovat jako během komunikace s ředitelem. Přesto bych chtěl vyzdvihnout snahu univerzity jít svým studentům naproti pořádáním mnoha sezení a dalších seznamovacích akcí, kde získáváme nezbytné kontakty do budoucna. Z doslechu je to zřejmě odlišné od českých vysokých škol, kde se studenti sami musí pídit po každé informaci. Nakonec si ovšem připadáte jen tak napůl samostatně, protože i když se Vám to podaří vše v rámci studia v Anglii nějak zařídit, bez lidí kolem Vás by to nešlo – ať už doma, na univerzitě, v nadaci The Kellner Family Foundation nebo přátel.

Závěrem bych letošní rok v cizině shrnul jako ohromnou zkušenost. Získal jsem mnoho přátel, na vrch ještě York bursary, a po strastiplné cestě ke svým zkouškovým výsledkům čekala na konci velmi sladká odměna. A v rámci mé stáže v Home Credit International jsem se doposud naučil mnoho věcí, které určitě v budoucnu využiji, takže konec tohoto akademického roku je takovou pomyslnou třešničkou na dortu.

Zpět na hlavní stránku