Naši absolventi| Jakub Langr| #hackZurich 2014: Hackathon k nezapomenu...
14. července 2014 Jakub Langr

#hackZurich 2014: Hackathon k nezapomenutí

Když pracujete hodně v IT, začnete trochu závidět všechny ty zajímavé projekty a tajuplné plug-iny, které lidi okolo vás znají a používají.

Hodně z toho je díky hackathonům, což jsou, jak už název napovídá, takové programovací maratony. I já jsem si chtěl zkusit naprogramovat aplikaci za pouhých 42 hodin. A když jsem se dozvěděl o hackZurich, tak bylo vše jasné – musel jsem jet.

Tenhle hackathon vypadal vážně skvěle: víc sponzorů než jakákoliv jiná událost či společnost, co jsem kdy viděl. Zajímavé API, a některé z nich byly otevřené jen pro hackZurich a dokonce organizátoři propláceli část z dopravy. Jediná otravná věc je, že se to celé dělo okolo zkoušek. Ale vzhledem k tomu, že tohle píšu, tak je asi jasné, co jsem si vybral.

Jenomže to všechno nebylo tak snadné: nikdy předtím jsem nebyl na žádném hackathonu. A organizátoři si vybírali podle přihlášek. Nevěděl jsem, kolik lidí láká prospekt programování v kuse tak dlouho a spaní na zemi, ale evidentně dost na to, aby si mohli vybírat. (Nakonec stejně nikdo tolik  nespal. Já spal asi 5 hodin celkem v nějaké zapadlé chodbě, ale trochu jsem se bál, že už se ze mě stává snob, tak aspoň se teď nemusím bát.)

Takže programování! Měli jsme asi za 30-40 hodin naprogramovat jakoukoliv věc s tím, že nám některé společnosti dali jedinečné API k vyzkoušení. Jenomže většinu technologií, které znám, jsou spojené s datovou vědou a tak jsem si musel trochu osvěžit webové technologie, abych měl co ukázat. Jenomže na ty už jsem přes rok nesáhl, takže jsem se bál.

Naštěstí organizátoři vytvořili skupinu, aby si lidi mohli založit tým a prodiskutovat nápady (ale nic se nesmělo programovat!). A bohudík to vypadalo, že lidem příliš nevadilo, že neumím technologii X nebo Y.

Nakonec jsem se dal do týmu s jedním svým kamarádem, protože mi došlo, že už i takhle toho bude dost. Zhruba jsme se bavili o našem nápadu, ale vzhledem k tomu, že jsem se těsně před Curychem nejvíc zaobíral zkouškou z matematických metod, neměl jsem ani čas si osvěžit dané technologie, což mě nakonec dost zpomalovalo.

Poté, co jsem dokončil zkoušky, jsem odjel z Oxfordu do London City Airport, odkud jsem zatím nikdy neletěl, takže i to byl pro mě zážitek. A i když jsem o Curychu nic nevěděl, tak se mi podařilo nasednout přesně na vlak, který jsem si před týdnem vybral, což mě dost potěšilo.  Hackathon samotný se konal v TechnoPark ,což byla moderní open-space budova pro start-upy a malé společnosti. Když jsem přijel, tak jsem dostal svoji jmenovku a tašku různých dárkových předmětů, kterých bylo tolik, je jsem se všemi stále neprobral.

Bohužel jsem zmeškal zahajovací ceremoniál, ale dorazil jsem v čas na to, abych se zúčastnil těch cool workshopů, které pro nás organizátoři připravili: Evernote měli prezentaci svých API a SDK a pak jsem ještě šel na prezentaci Google wearables.

Po workshopech jsme začali programovat. S kamarádem jsme používali tzv. MEAN stack a D3.js, abychom vytvořili naši aplikaci. MEAN je MongoDB, Express.js, Angular.js a Node.js. Musím říct, že i přes to, že bylo všechno tohle programování celkem náročné, tak to byla dost zábava. Atmosféra byla úžasná a okolo bylo spousta nápojů s kofeinem. Občas byl trochu problém s jídlem, ale aspoň to jídlo bylo zadarmo. Od konce workshopů lidi začali programovat a programovali ... až do půl páté ráno. Tehdy jsem si řekl, že by možná mohl být dobrý nápad jít spát a nakonec jsem někdy okolo páté hodiny ráno našel chodbu, kde se dalo celkem nerušeně zalézt do spacáku.

Ale i přes to, že jsem se docela "uklidil", tak mě lidi několikrát za noc probudili, jak se snažili projít skrz moji obskurní chodbu, aby našli ještě obskurnější. Každopádně jsem se asi v 8:30 ráno vzbudil kvůli nějakému rádiu (grr...) a když už jsem byl vzhůru a dal si snídani, tak jsem se rozhodl, že můžu pokračovat v programování. Ráno bylo celkem produktivní, ale okolo 14:00 nám docela vyhládlo a taky jsme byli unavení a tak jsme alespoň šli na prohlídku Curychu, kterou pro nás organizátoři připravili.

Musím říci, že Curych je úžasné město. Velice malebné a působí až jako pohádkové malé město, skoro jako by Curych nebyl z tohoto světa.

Další noc byla trochu drsnější, protože jsme měli problémy s naší databází a Node.js a jejich synchronizací, protože Node.js je primárně asynchronní, což nám trvalo docela dlouhou dobu, než jsme odstranili. Spát jsem šel zase až v půl páté a v šest už jsem byl vzhůru, abychom dokončili naši aplikaci před koncem v 9:30.

Nakonec jsme se sice bohužel nedostali do finále, protože tam se dostalo jen cca 25% účastníků, ale tenhle hachakton byl každopádně super. Jel bych zase.

Už jsem zase napsal spoustu textu a navíc jsem docela unavený, takže to tímhle asi zakončím, ale pokud Vás zajímají fotky, tak se můžete podívat na můj osobní blog jakublangr.com, kde určitě brzy něco bude!
 

Zpět na hlavní stránku