22. února 2012 Denisa Vuchtrlová

Sníh ve Florencii

Je to neuvěřitelné, ale pět měsíců strávených ve Florencii je za mnou a já mám pocit, jako bych zde byla sotva pár týdnů. Mám za sebou maraton odevzdávání projektů, návrhů a výrobků a proto jsem nevnímala, jak ten čas letí, ale první semestr je naštěstí za mnou a já se můžu nadechnout k tomu druhému.

Bylo to ale velmi příjemné období, které jsem strávila s partou lidí, kteří si neuvěřitelně sedli a vytvořili velmi dobrý kolektiv. Nesmím ani zapomenout na profesory, kteří jsou stále vstřícní, milí a ochotní vždy podat pomocnou ruku, za což jsem jim velmi vděčná.
Se spolužáky před školou
Se spolužáky před naší školou

No, ale abych se vrátila o několik týdnů zpět. Vánoční svátky utekly jako voda a tak jsem se znovu vydala na cestu do Florencie. Při příjezdu na mě tentokrát nikdo nečekal, protože jsem se rozhodla, že se dopravím sama až do bytu. V Itálii totiž slaví po Novém roce ještě Befanu, to je svátek velmi podobný Mikuláši, jen s tím rozdílem, že sladkosti nebo uhlí rozdává čarodějnice. Z tohoto důvodu jsem nechtěla nikoho rušit na svátky. Když mi řidič vyložil kufr, tak jsem se vydala směrem k náměstí svatého Marka, kde se nachází autobusové nádraží. Čekala jsem jen chvilku a už k zastávce přijížděl můj autobus. Po tři čtvrtě hodině jsem vystoupila u cílové zastávky, poté jsem ušla pár metrů a opět jsem stála před naším florentským bytem.
Když jsem přijela po Vánocích, měla jsem několik dní lehce melancholických, protože se mi stýskalo po mých blízkých, ale dlouho mi to nevydrželo. Hned v pondělí jsem opět zapadla do kolotoče přednášek a hlavně jsem se opět setkala se spolužáky a tak na nějaké smutnění nebyl čas. Navíc jsem se dozvěděla velmi příjemnou zprávu, že od 20. 2. celý týden my prvňáci máme prázdniny, protože je zkouškový týden, ale jen pro vyšší ročníky, nám zkouškové začíná až v červnu a ten únorový termín je až třetí v pořadí, tedy na nás připadá až příští rok.
Volno se mi nesmírně hodí, budu se alespoň připravovat na testy a práce, které máme zadané od profesorů, takže budu chodit do knihovny a galerií sbírat materiály a podklady. Také jsme se dohodli se spolužáky, že využijeme možnosti jít se podívat na zkoušky, a tak zjistíme, co od nás budou požadovat a na co se připravit.
Na závěr vám musím sdělit úsměvnou perličku. V době kdy celou Evropu zachvátily obrovské mrazy, nebyla toho ušetřena ani Florencie. Napadly zde tři cm sněhu a teploměr klesl na -5 stupňů, to byl signál k tomu, že se od středy vyhlásily prázdniny (jak jsem se pak od rodičů dozvěděla tento termín je u nás znám jako tzv. uhelné) a na fakultu jsme vyrazili až v pondělí. Mimochodem v Česku bylo -20 stupňů, ale žádné prázdniny se nevyhlašovaly.
Nicméně si to tu velmi užívám a nelituji žádného dne, který jsem zde strávila, je to velmi podnětné a inspirativní prostředí, navíc lidi, které jsem zde poznala, jsou mi velmi blízcí a mám je strašně ráda.
V hodině designu
V hodině designu: workshop-creating

Zpět na hlavní stránku