Naši absolventi| Daniel Řezníček| Španělský vs. skotský vzdělávací systém
24. února 2014 Daniel Řezníček

Španělský vs. skotský vzdělávací systém

Již krátce po svém příjezdu do Granady jsem zjistil, že studovat na vysoké škole ve Španělsku, znamená v praxi něco naprosto jiného než studovat ve Skotsku. Vzdělávací systémy těchto dvou zemí se v mnoha ohledech velmi liší. Pojďme se na to podívat podrobněji…

Nejviditelnější rozdíl je v množství hodin strávených v lavicích. Ve Skotsku jsem ve škole trávil okolo 11-ti hodin týdně. Všechny přednášky jsou hodinové. V Granadě jsem ve škole 20 hodin týdně a všechny přednášky jsou dvouhodinové. To je vskutku vyčerpávající- například v pondělí mám 4 přednášky, tedy 8 téměř nepřetržitých hodin soustředění v lavici. Ve Skotsku nemívám více jak 3 hodiny denně. Role přednášek je zkrátka jiná. Zde se na přednášce vyloží veškeré učivo, student si má dělat zápisky a na zkoušku na konci semestru se poté učí v podstatě pouze z těchto poznámek. Vlastně to velmi připomíná středoškolský systém. Oproti tomu ve Skotsku přednáška není vlastně nic moc závazného- slouží k tomu, aby profesor objasnil a dovysvětlil látku, poukázal na spojitosti atd. Již na přednášky má student chodit připraven a obeznámen s povinnou četbou. Zkouška poté také zkouší právě porozumění a pochopení povinné četby a se zápisky z hodin si ani náhodou člověk nevystačí, vlastně je ani doslova nepoužije. Ve Španělsku tak není nutno dělat mnoho věcí doma, ve Skotsku se většina výuky odehrává doma a to i formou prací v průběhu roku.

S tímto souvisí i role profesora a jeho vztah ke studentovi. Ve Skotsku osoba profesora není příliš důležitá, protože jen vykládá něco, na základě čehož si student sám musí utřídit myšlenky. Eseje i zkoušky jsou navíc velmi striktně anonymní, aby se zabránilo jakýmkoli arbitrárním rozhodnutím. Tím pádem každý student se tak trošku formuje sám, má větší pole působnosti, ale chybí nějaký obecný směr, nějaké vedení a v tom jsou také všichni studenti ve Skotsku „stejní“. Ve Španělsku velmi záleží na profesorovi, protože student vlastně přebírá jeho pohled na věc, převezme, co učitel považuje za důležité a ani se nedozví věci, které za důležité nepovažuje. Z každé univerzity tak budou vycházet poměrně homologovaní absolventi, ale univerzita od univerzity se budou jistě lišit svými konkrétními vědomostmi a zaměřením. Všechny možné písemky či zkoušky navíc nesou studentovo jméno a profesor má seznam studentů s jejich jmény a fotkami. Tudíž, naprosto naopak než ve Skotsku, při opravování zkoušky se může podívat do svých záznamů a uvědomit si, čí písemku opravuje a jak moc student chodil do hodin a jaký byl. Zkrátka velmi středoškolský systém.

Myslím, že možnost zažít a porovnat různé vzdělávací systémy a nutnost adaptovat se na různé podmínky je jedním z hlavních přínosů a jednou z hlavních myšlenek výměnných pobytů. V mém případě se to děje na 100%.
 

Zpět na hlavní stránku