Naši absolventi| Barbora Adlerová| Takže ty chceš být socioložka?
9. listopadu 2011 Barbora Adlerová

Takže ty chceš být socioložka?

Neexistuje špatný důvod pro výběr univerzity. Pamatujete si na písničku „Warwick Avenue“ od Duffy? Tak přesně ta mě dovedla až na University of Warwick. A taky fakt, že co se týče všemožných žebříčků a tabulek, zdejší sociologie z nich vychází jako jedna z nejlepších v zemi. K čemuž lze připočíst, že si zde mohu vybrat z více než 200 klubů a sportovních aktivit. A nehledě na to, že 1/4 univerzitního obyvatelstva jsou mezinárodní studenti.

Ano, po měsíci a půl už sice vím, že Warwick Avenue má tolik společného s University of Warwick asi jako texaský Paříž s Eifellovkou, ale v ostatním mě škola nezklamala.
V řeči čísel to máme 4 předměty, 4 přednášky a 4 semináře, což je dohromady 11 hodin a zhruba 50 stránek na každý předmět týdně. Už mám za sebou dvě nehodnocené eseje a další dvě a prezentace mě do konce semestru čekají. Ovšem warwickovská výjimečnost netkví v čtení sáhodlouhých knih a akademických článků a psaní esejí, spíše ve velmi praktickém přístupu ke studiu. Už na čtvrtém semináři Výzkumu jsme dělali obsahovou analýzu seznamovacích inzerátů a na pátém nás rovnou vhodili do rybníka strukturovaného pozorování.
Navíc Warwick se stejně jako ostatní britské univerzity řídí heslem, že pokud si ze studia odnesete jen titul, něco je špatně. Proto musím přiznat, ač to některé překvapuje, NEJSEM zapojená ve 150 z oněch zmíněných 200 organizací. Naopak připouštím, že mých nejhůře utracených 6 liber bylo zápisné do taekwonda. Zato jsem pyšná na svoji účast v přípravném týmu TEDxWarwick konference, která je nejstarší a jedna z největších TEDx studentských akcí ve Velké Británii. V rámci marketingového týmu pod má křídla spadla správa Home Grown Ideas Taster Session, aneb věříme v univerzitní potenciál a chceme dokázat, že i naši studenti mají inspirativní a inovativní nápady!
V rámci Warwick STAR, což je dobrovolnická organizace zabývající se problematikou imigrantů, pomáhám učit angličtinu v uprchlickém centru v Coventry. Nejenom, že se alespoň jednou týdně dostanu z warwickovské bubliny na čerstvý vzduch (ano, senioři a děti ještě existují), ale zároveň dělám něco, co mě baví a prozkoumávám svět z jiné stránky. Nehledě na to, že s jednou ekologickou organizací jsem byla před pár týdny sekat stromy, to byla teprve změna úhlu pohledu. 
Ovšem zkušenost, které si zatím cením nejvíce, je účast na národní demonstraci studentů proti škrtům ve vzdělávání, která proběhla na začátku listopadu. Přála bych si tvrdit, že ze všeho nejvíc jsem uvědomělá a aktivistická, ovšem nebudu zastírat, že jedním z hlavním důvodů byl fakt, že to byl ten nejlevnější poznávací výlet do Londýna široko daleko – zpáteční jízdenka za 5 liber, 4 kilometrová trasa přes Trafalgarské náměstí, Národní Galerii, Royal Court of Justice a bankovní impérium City of London, rodilá Londýňanka ochotná poskytnout rozsáhlý výklad za kus žvance. Nehledě na to, že kreativní dav křičící na vyzbrojující se posádku 4 000 policistů „You’re sexy, you’re cute, take off your riot suit!“ je prostě k nezaplacení.
A to bylo pouhých šest akademických týdnů. Co mě čeká v těch následujících čtyřech? Warwick International Development Summit, soutěž v jazzovém tanci, charitativní večeře, další sekání stromů, a v neposlední řadě nespočet káv, čajů, čokolád, filmů a divadel s novými přáteli.

Zpět na hlavní stránku