28. února 2012 Barbora Adlerová

Osud a Týdny

Číšnice či hosteska zřejmě nebude můj osud, povzdechla jsem si, když můj životopis popáté (!) –ano, umím být celkem tvrdohlavá – vypoklonkovali z univerzitního personálního oddělení. No nic, tak budu alespoň nadále chodit do mé staré oblíbené kavárny, zato s novou partou lidí, kteří se stejně jako já úspěšně dostali na „etickou stáž“ – čili až šestitýdenní pracovní zkušenost v jakékoliv anglické neziskovce, zastřešené mnoha setkáními a profesionálními školeními národního studentského sdružení Student Hubs. Čili jak říká moje maminka, ty hold nikdy nebudeš pracovat za peníze.

A pokud se náhodu dostanete k nejčerstvějšímu čtvrtletníku výše zmíněné studentské organizace věnovanému migraci, najdete v něm mé zamyšlení o učení angličtiny v místním uprchlickém centru, s pokoutným názvem „While I was busy teaching them, I found they were teaching me“. Ano, i nadále se každotýdenně věnuji přípravě hodiny a půl „učení“, které je občas poměrně vyčerpávající, ale vždycky přínosné – doufám, že pro obě dvě strany.

Když zrovna nechodím po workshopech „Jak na interview a jak se dostat na stáž“, věnuji se další své vášni  - TEDxWarwick, konferenci s hvězdnými jmény, od které nás dělí už jen dny. Doufám, že můj part, čili organizaci Home Grown Ideas Taster Session – jsem sehrála úspěšně – 5 řečníků, 5 inovativních warwickovských nápadů, 1 místnost, 2 hodiny a 60 lidí v publiku! Jak mi řekla jedna má lektorka, tolik ani na přednášky nechodí! A já jsem opravdu vděčná, že jich tolik přišlo, protože abyste tady ve Warwicku stihli všechny zajímavé akce, to abyste se rozčtvrtili. Například tento týden je nejen velký Go Green Week, ale také Týden mentálního zdraví, izraelské okupace a studentského divadla. Beru to opět jako poťouchlost osudu, protože všechny tyto zajímavé týdny přišly právě v tu dobu, kdy jsem se rozhodla, že si konečně sednu a napíšu všechny tři důležité eseje (ehm, dva měsíce před termínem, JÁ VÍM).

Ale i tak, kdyby se vyhlašovala Vymetačka nepovinných přednášek a debat, nikdo by nepochyboval o mém prvenství. A ano, bohatý banket neslavně známé cateringové firmy Warwick Conferences je jen jedním důvodem, proč si v nich při svém studentském životě tak libuji. Jedna za všechny – Dame Julia Clevedon, inspirativní matadorka sociální zodpovědnosti firem, která je jedna ruka se všemi od čtyř posledních britských premiérů po manažery Heinekenu a KPMG.

Ale teď mě omluvte, musím pádit na setkání Warwick STAR, organizace zabývající se uprchlíky, protože příští týden je – překvapivě – zasvěcen uprchlíkům. Pak si možná půjdu zaplavat, možná na nějaké to studentské divadélko, na vegetariánskou večeři, když už je ten ekologický týden, do kina na oscarového Umělce a pak uvidíme. Přečtu také konečně ten poslední článek, který potřebuju k dokončení mé eseje na Výzkum.

Zpět na hlavní stránku