Příběhy| Student Vladimír Kuliš

Student Vladimír Kuliš: Úkoly mě nebaví, jsou ale potřeba

Po maturitě plánuje studium právnické fakulty ve Velké Británii. Před pěti lety byl ale Vladimír Kuliš ještě v Dětském domově v Hodoníně. Dostal se tam, protože neměl kde bydlet a nevěděl, kam ho osud dál zavane. Potom ale složil příjímací zkoušky na Open Gate a od nadace získal stipendium. Dnes k jeho největším každodenním starostem patří domácí úkoly.

Vaše cesta na Open Gate nebyla úplně jednoduchá...
Když mi bylo devět, dostal jsem se do Dětského domova v Hodoníně u Kunštátu. Matka měla problémy s penězi a neuměla si s nimi poradit. Nakonec to vyvrcholilo tím, že jsme neměli kde spát a já poprosil o azyl právě dětský domov. Bylo to dobré rozhodnutí, protože se tím nasměroval můj další život. Nemůžu si stěžovat. V Hodoníně jsem našel druhou rodinu a teď i chodím do jedné z nejlepších škol v republice.

Studovat na této škole bylo další z vašich rozhodnutí?
Open Gate jsem neznal, navštěvoval jsem nejprve normální základní školu jako všechny děti z domova. Před pěti lety ale někdo v domově našel nabídku na možnost studia na této škole. Byl to asi pan ředitel. Mluvili jsme o tom, že kdo z nás by chtěl, může jet na příjímací zkoušky, protože potom lze získat na úhradu školného stipendium od nadace. Řekl jsem si, proč to nezkusit. Zapsal jsem se na přijímací zkoušky, zvládl jsem IQ i všeobecný test studijních předpokladů a bylo to.

Jak tuto možnost hodnotíte zpětně? Je vaše studium přínos i pro ostatní děti z dětského domova?
Úspěch každého z nás je samozřejmě velká motivace pro ostatní. Vracím se do domova jednou za čas a kamarádům, hlavně těm mladším, vždycky všechno vyprávím. Úroveň školy mě nadchla. Je neskutečná. Ať už co se týká výuky nebo materiálního zabezpečení. Kde jinde máte vedle tříd divadlo, kino, bazén, sportovní halu a hřiště? Je to místo samo pro sebe, navíc místo, kde je pro studenty všechno dostupné. Ze začátku jsem z toho byl vykulený, ale dnes už mi to přijde naprosto normální. Kromě moderního vybavení se ale škola liší od jiných třeba tím, že se tu vyučuje anglicky.

Výuka v cizím jazyce začíná až na vyšším stupni gymnázia, máte za sebou teprve první rok. Jak jste se s přechodem na cizí jazyk vyrovnával?
Všechny hodiny, kromě českého jazyka a českých reálií, jsou kompletně v angličtině. Tu jsem tady intenzivně studoval od začátku. Od třetího ročníku k ní ještě přibyl druhý jazyk. Máme ale i jiné zvláštnosti, které na jiných školách nemají. Třeba biologie, chemie a fyzika jsou jako jeden předmět. Nazývá se přírodní vědy. Učíme se tak poznatky, které tyto tři vědy o světě přinášejí, rovnou v souvislostech.

Jak tedy vypadá běžný školní den na Open Gate?
Škola začíná každý den v osm hodin a dvacet minut. Vyučovací hodina trvá třičtvrtě hodiny, to je asi na všech školách stejné. Máme většinou sedm takových hodin, k tomu delší volno na oběd a na svačinu. Po každé hodině jsou ještě pětiminutové přestávky. Jakmile skončí vyučování, můžeme dělat, co chceme. Většinou ale máme nějaké kroužky nebo další školní aktivity. Jezdíme také pomáhat mimo areál školy. Během vyučování nosíme uniformy, oblékáme je i na školní výlety. Kluci tmavě modré kalhoty, košili a kravatu, když je slavnostní okamžik, tak i sako. Holky sukně, košile, vesty, mohou mít sako i kalhoty. Ve volném čase můžeme samozřejmě nosit vlastní oblečení.

Pozorujete v takových chvílích, že vznikají sociální rozdíly mezi studenty? Pocítil jste, že by někdo ze studentů rozlišoval mezi stipendisty a těmi, kterým studium platí rodina?
Studenti, kteří nebydlí na kolejích, ale do školy každý den dojíždějí, platí 236 tisíc. Kolejní studenti, mezi které patřím i já, necelého půl milionu. Samozřejmě bychom si to já ani další lidé z domovů nemohli dovolit. Ve škole je zhruba polovina studentů, kteří si platí školné sami, těm ostatním přispívá nadace. Sociální rozdíly se tady ale rozhodně neřeší. Nikdo se vás neptá, jestli školné platí nadace nebo rodina.

Chtěl byste v budoucnu pokračovat studiem v zahraničí?
Nadace nám nabízí, že pokud se dostaneme na zahraniční univerzitu, tak můžeme získat další stipendium. Sám si nechám poradit od místních učitelů – už teď s námi probírají naše možnosti. Ale mám ještě dost času, navíc musím úspěšně složit maturitu. Mým snem je potom vystudovat práva. A líbilo by se mi studovat ve Velké Británii, to mě opravdu moc láká.

Co vás samotného na škole nejvíc baví, v čem mají podle vás studenti Open Gate konkurenční výhodu proti ostatním?
Výhoda je podle mě určitě výuka v cizím jazyce. Nejvíc mě totiž překvapilo, jak rychle jsem se naučil anglicky. Přišel jsem s ničím a během roku jsem mluvil plynule. Je to i díky učitelům, kteří svoje znalosti dokáží výborně prodat. Není to o sezení za stolem a hledání v učebnici. Umějí odpovědět na otázky, baví se s námi o problematice dané látky, děláme prezentace, což je dobrá forma učení. Ve volných chvílích trávím čas na internetu, čtu si, hraji hry s kamarády z koleje a hlavně se připravuji na další den do školy. Nemám rád úkoly, ale někdy jsou prostě potřeba.

Zpět na hlavní stránku